Nízký Jeseník, vymezení pohoří a geologie

Na území Nízkého Jeseníku (resp. na jeho okrajích) se dotýkají Česká vysočina, Západní Karpaty a Středoevropská nížina. Celá oblast Nízkého Jeseníku má charakter pahorkatiny, jen v západní části má charakter vrchoviny s maximální nadmořskou výškou okolo 800 metrů. Reliéf je poměrně plochý a nepříliš členitý. Pouze v některých oblastech se v Nízkém Jeseníku objevují hlubší průlomová údolí.

Nejvyšším vrcholem Nízkého Jeseníku je Slunečná (800 m). Objevují se však i další výrazné vrcholy jako Červená hora (749 m), Velký Roudný (780 m) či Fidlův kopec (680 m). V některých oblastech se objevují nápadné vyvýšené kupy jako Jedová (633 m) nad obcí Pohořany či četné vyvýšeniny v Brantické vrchovině JZ od Krnova.

Od západu je Nízký Jeseník ohraničen Hrubým Jeseníkem, na východě Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou. Na severu sousedí Nízký Jeseník s Opavskou pahorkatinou a na východě s Ostravskou pánví.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Geomorfologické členění Nízkého Jeseníku

Nízký Jeseník se dělí na celou řadu samostatných podcelků. Jsou to Stěbořická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina, Slunečná vrchovina, Brantická vrchovina, Domašovská vrchovina a Tršická pahorkatina. Posledním podcelkem jsou Oderské vrchy, které popisuji samostatně níže.

Geologicky je celá tato rozlehlá oblast neobyčejně pestrá. Přestože je prěvážná část Nízkého Jeseníku tvořena břidlicemi či dalšími usazenými horninami, nalezneme tady i horniny vyvřelé, především v okolí sopečných kuželů jako jsou Venušina sopka, Velký Roudný, Malý Roudný či Uhlířský vrch v oblasti Bruntálské vrchoviny. Nízký Jeseník se tak řadí k vulkanickým pohořím České republiky.

Místy nalezneme nánosy v podobě písků a štěrků. Na severním okraji Nízkého Jeseníku jsou patrné stopy pevninského zalednění. Oblast je bohatá na minerální prameny, z nichž je obchodně známá uhličitá kyselka Ondrášovka, která se stáčí v Ondrášově u Moravského Berouna.

Pohoří je odvodňováno řekami Odra, Opava, Ostravice, Budišovka, Moravice a některými dalšími. Z toho především Moravice patří k vodácky oblíbeným tokům.

Klimatické poměry

Klimaticky se Nízký Jeseník začleňuje do mírně teplé oblasti s dlouhým a teplým létem a chladnou zimou, jen oblast nejvyššího vrcholu Slunečné patří do chladné klimatické oblasti. Sněhová pokrývka se udrží obvykle jen po krátkou část roku.

Oderské vrchy jako podcelek Nízkého Jeseníku

Oderské vrchy jsou jedním z podcelků rozsáhlého pohoří Nízkého Jeseníku. A protože se na území Oderských vrchů nachází velké množství turisticky atraktivních cílů a od zbytku Nízkého Jeseníku jsou Oderské vrchy poměrně ostře odděleny horním tokem řeky Odra a Smilovského potoka (přítok řeky Morava), uvádíme Oderské vrchy samostatně.

Oderské vrchy jsou jihovýchodní části Nízkého Jeseníku. Přibližně jsou vymezeny městy Lipník nad Bečvou, Odry, Fulnek a Libavá. Oderské vrchy jsou posledními výběžky České vysočiny, které jsou Moravskou bránou odděleny od výběžků Západních Karpat.

Oblast Oderských vrchů skýtá řadu atraktivních turistických cílů jakou jsou bývalé vodní mlýny či, a to především, větrné mlýny. Vždyť oblast Oderských vrchů byla v minulosti díky vhodnému vzdušnému proudění oblastí s velkým množstvím větrných mlýnů, které se říkalo Moravské Holandsko. Nezmínit nelze ani Potštátské skalní město s četnými skalisky jako Čertova kazatelna, Trpasličí domek, Kamenná vrata, Jelení skok či Svatební kámen.

Nízký Jeseník, turistická mapa

• Nízký Jeseník na turistické mapě

Opavská pahorkatina

Opavská pahorkatina je jediným celkem Slezské nížiny (Nizina Śląska) na našem území. Slezská nížina (dříve Oderská nížina) zasahuje na Opavsko a Hlučínsko od našich severních sousedů. Opavská pahorkatina se dělí na na dva podcelky - Poopavskou nížinu a Hlučínskou pahorkatinou.

Opavská pahorkatina je na východě ohraničena Ostravskou pánví a na jihu a západě Nízkým Jeseníkem. Severní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Nejvyšším vrcholem Opavské pahorkatiny, jejíž výška se pohybuje v rozpětí 100 - 315 m, je Almín kopec, nejvyšší vrchol Hlučínské pahorkatiny. Některé zdroje uvádějí nejvyšším bodem Opavské pahorkatiny Přední Cvilínský kopec (340 m), jenž však podle mapy "Vyšší geomorfologické jednotky České republiky" s doprovodou publikací (na straně 37) jednoznačně patří do geomorfologického celku Nízkého Jeseníku.

Opavská pahorkatina, geomorfologické členění

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.