Vlašimská pahorkatina

Vlašimská pahorkatina je poměrně členitým geomorfologickým celkem ležícím na pomezí středních a jižních Čech. Vlašimská pahorkatina sousedí s Benešovskou pahorkatinou, Táborskou pahorkatinou, Křemešnickou vrchovinou a Hornosázavskou pahorkatinou.

Vlašimská pahorkatina se dělí na dva podcelky: Mladovožickou pahorkatinu s nejvyšším Velkým Blaníkem (638 m) a Votickou vrchovinu s nejvyšší Javorovou skálou (723 m). Ta je zároveň nejvyšším vrcholem celého tohoto celku, který patří do geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina (nadřazená jednotka).

Rozloha Vlašimské pahorkatiny činí 1 232 km2, což ji v rámci České republiky řadí na 25. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků Střední výška pahorkatiny patřící do povodí řek Sázava a Vltava činí 492,3 m.

Vlašimská pahorkatina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Vlašimská pahorkatina Mladovožická pahorkatina Jankovská pahorkatina
Blanická brázda
Načeradecká pahorkatina
Kácovská pahorkatina
Votická vrchovina Jistebnická vrchovina
Kovářovská pahorkatina
Nechvalická vrchovina
Sedlecká kotlina
Miličínská vrchovina

Táborská pahorkatina

Táborská pahorkatina je další z pahorkatin jižních Čech patřících do nadřazené jednotky Středočeská pahorkatina. Táborská pahorkatina sousedí s Blatenskou pahorkatinou, Benešovskou pahorkatinou, Vlašimskou pahorkatinou, Křemešnickou vrchovinou, Třeboňskou pánví a konečně s Českobudějovickou pánví.

Táborská pahorkatina se člení na dva podcelky. Jsou to Písecká pahorkatina s nejvyšším Velkým Mehelníkem (633 m) a Soběslavská pahorkatina s nejvyšším vrchem Chlum (540 m). Rozloha členité Táborské pahorkatiny činí 1 599 km2, což ji řadí na 14. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků v ČR.

Střední výška Táborské pahorkatiny činí 449,3. Oblast je odvodňována řekami Otava, Vltava a Lužnice, které v odolných granitech vyhloubily poměrně hluboká a členitá říční údolí.

Táborská pahorkatina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Táborská pahorkatina Písecká pahorkatina Mehelnická vrchovina
Zvíkovská pahorkatina
Milevská pahorkatina
Bechyňská pahorkatina
Týnská pahorkatina
Ševětínská vrchovina
Soběslavská pahorkatina Malšická pahorkatina
Sezimovoústecká pahorkatina

Benešovská pahorkatina

Benešovská pahorkatina je nejrozsáhlejší pahorkatinou geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina. Dosahuje rozlohy 2 410 km2, což Benešovskou pahorkatinu posouvá na 4. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky.

Benešovská pahorkatina sousedí s celky Vlašimská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Brdská vrchovina, Pražská plošina, Středolabská tabule a Hornosázavská pahorkatina. Dělí se na dva geomorfologické podcelky: Dobříšskou pahorkatinu s nejvyšším vrchem Pecný (546 m) a Březnickou pahorkatinu s nejvyšším vrchem Stráž (638 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem celého geomorfologického celku.

Benešovská pahorkatina patří do povodí řek Vltava, Otava a Sázava, které mají na svědomí vznik poměrně hlubokých říčních údolí. Střední výška Benešovské pahorkatiny činí 366,2 m.

Další související články:

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.