Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 1.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Opevnění Darkovičky

Opevnění Darkovičky

Areál čs. opevnění a muzejní expozice československého pevnostního systému v Darkovičkách

14.8.2007 | S použitím informačních materiálů Městského úřadu v Hlučíně a Slezského zemského muzea v Opavě Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

Rozsáhlý systém stálého opevnění se začal budovat v československé republice ve druhé polovině 30. let. Včetně toho u obce Darkovičky. Byla to reakce na stupňující se mezinárodní napětí v Evropě vyvolané po roce 1933 zejména militaristickou politikou nacistického Německa. Pevnostní linie s jejich vojenskými osádkami měly společně se silnou mobilní armádou zajistit účinnou obranu státu před předpokládanou agresí Hitlerovského Německa.

Prvorepublikové opevnění

Nejvíce ohroženým pásmem tehdejší čs. hranice s Německem a strategickou prioritou obrany byla její severní část od Bohumína, přes Darkovičky, Opavu až k Děčínu, v jejímž nejvýchodnějším úseku mezi Bohumínem a Hájem ve Slezsku výstavba začala již v roce 1935.

V průběhu následujících tří let zde bylo do září 1938 v působnosti Ženijního skupinového velitelství II – Hlučín, které bylo místně příslušným orgánem Ředitelství opevňovacích prací, vybudováno technicky vystrojeno a převážně i vyzbrojeno 40 objektů těžkého opevnění, včetně jedné dělostřelecké tvrze a několika lehkých objektů vz. 37. Kromě toho se podařilo dokončit i celistvý překážkový systém, pevnostní telefonní síť a kasárna pro elitní pevnostní jednotky, konkrétně hraničářský pluk č. 4.

Areál čs. opevnění Hlučín – Darkovičky tyto objekty těžkého opevnění bývalého stavebního podúseku č. 3/II – Hlučín: Pěchotní sruby MO – S 18 Obora, MO – S 19 Alej, MO – S 20 Orel a vložený zesílený objekt lehkého opevnění vz. 37 typ A. Tato skupina pevnostních objektů severně od města Hlučína, měla v systému opevnění Ženijního skupinového velitelství II velmi důležitou úlohu.

Palbou svých zbraní se měla podílet na vytváření neprostupné palebné přehrady v tomto úseku hranice, v rámci toho uzavřít silnice z Hatě, Šilheřovic, Vřesiny, Darkovic a Darkoviček do Hlučína a palebně krýt západním směrem ležící pěchotní sruby MO – S 21 , Jaroš, MO – S 22 František, MO – S 23 Chlupáč a MO – S 24 Signál, dále vložené objekty lehkého opevnění vz. 37 a východně postavený pěchotní srub MO – S 17 Štípky. Možnosti obrany by dále vzrostly po dokončení plánované dělostřelecké tvrze "U Orla".

Pevnostní objekty dnešního Areálu čs. opevnění Hlučín – Darkovičky disponovaly velmi moderní a účinnou pevnostní výzbrojí, obsluhovanou příslušníky 5. roty hraničářského pluku 4. Po úplném vybavení zbraněmi by zde působilo pět 4 cm protitankových kanónů, patnáct těžkých a patnáct lehkých kulometů, lafetovaných v střílnách ve zdech objektů a v jejich pancéřových zvonech a kopulích.

Areál československých opevnění v Darkovičkách

Pěchotní sruby byly vytýčeny a projektovány v roce 1935, budovány v létě a v zimě 1936 a do podzimu 1938 plně vybaveny, vyzbrojeny a obsazeny osádkou. Počátkem října 1938 v souvislosti s odstoupením pohraničí v důsledku mnichovské dohody byly bez boje vyklizeny a opuštěny. V roce 1939 po důkladném zaměření a zdokumentování německou armádou byly sruby devastovány vytržením pancéřových zvonů, kopule a většiny střílen hlavních zbraní. Zbytky vnitřní výbavy zcela vyrabovány, během válečných let odstraněna také většina kamenné rovnaniny.

Na jaře 1945 sruby připraveny k improvizované obraně ustupující německou armádou a po několik dní úspěšně bráněny jednotkami armádní skupiny "Střed" maršála Schörnera proti útočícím sovětským jednotkám v sestavě 1. gardové armády maršála Grečka. Při ústupu německá osádka devastovala interiér srubu MO – S 20 odpálením zásob munice. V období 50. až 70. let sruby dále chátrají z důvodu nezájmu. V roce 1984 jsou zahájeny zpřístupňovací a rekonstrukční práce. O čtyři roky později je slavnostně otevřena expozice v rekonstruovaném srubu MO – S 19 v rámci vzpomínkové akce k 50. výročí Mnichovského diktátu.

Počátkem devadesátých let vznikla v tomto muzejním areálu tradice vzpomínkových akcí s bojovými ukázkami. Srub MO – S 19 Alej představuje nejlépe rekonstruovaný objekt čs. těžkého opevnění vůbec. V objektu je plně restaurována výzbroj, výstroj a výbava, znovu osazeny pancéřové věže a střílny. Rekonstrukční práce pokračují na dalších objektech.

Doprava

Automobilem po silnici č. 56 z Ostravy na Opavu a v Hlučíně odbočit na silnici č. III/4696 směr Šilheřovice. Autobusem z Ostravy linkou č. 68 (Ostrava – Šilheřovice) na zastávku Rozcestí Štipky nebo linkou č. 70 (Ostrava – Hať) na zastávku Orel. Pěšky z Hlučína sídliště OKD asi 5 km směr Šilheřovice.

Provozovatelem areálu je Slezské zemské muzeum Opava.

Veřejnosti přístupný je:

Od 1.4. do 31.10. ve čtvrtek a pátek od 9:00 do 15:30 hod., v sobotu, neděli a svátky od 11:00 do 17:00 hodin.
Od 1.7. do 31.8. v úterý až pátek od 9:00 do 15:30 hodin, v sobotu, v neděli a svátky od 11:00 do 17:00 hodin.
Mimo otevírací hodiny možnost návštěvy po dohodě na tel: 595 051 110.

Československá opevnění Hlučín - Darkovičky, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist