Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 18.11.2020 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Podzimní túra na hřmící vody v Nízkém Jeseníku

Podzimní túra na hřmící vody v Nízkém Jeseníku

Okruh přes Rešovské vodopády a Horní Město

18.11.2020 | Otakar Brandos
Nad hlavními Rešovskými vodopády

Rešovské vodopády představují soustavu vodopádů a kaskád, které překonávají asi 50 metrů vysoký skalní práh na říčce Huntava. Rešovské vodopády, které jsou nejvyššími vodopády Nízkého Jeseníku, rozlohou největšího geomorfologického celku v České republice, jsou oblíbeným a vyhledávaným turistickým cílem v severozápadní části zmíněného pohoří.

Nad hlavními Rešovskými vodopády

Nejvyšší ze stupňů Rešovských vodopádů má asi 10 stupňů. V literatuře i na internetu se jejich výška uvádí v poměrně širokém rozpětí - od 7 metrů po 12 metrů. Vypadá to, že i tak lákavému a často navštěvovanému cíli, jakým Rešovské vopády bezesporu jsou, by slušelo přeměření…

Od roku 1966 byly Rešovské vodopády národní přírodní památkou s výměrou 71,6 hektarů. V roce 2013 byla národní přírodní památka překlasifikována na národní přírodní rezervaci. Mírně se posunuly hranice a celková rozloha, která činí 77,81 hektarů. Výškové rozpětí přírodní rezervace u Rešovských vodopádů činí 168 metrů (390 - 558 m n. m.). V přírodní rezervaci jsou chráněny i zbytky původního jedlobukového lesa s významnými rostlinnými a živočišnými společenstvy s mnoha chráněnými či kriticky ohroženými druhy.

Rešovské vodopády

Na přelomu září a října jsme měli být v Tatrách. Jelikož ale slovenský "Hitlerovič" prakticky znemožnil cestování na Slovensko a po Slovensku, přeplánovali jsme Tatry na Hrubý Jeseník. Jelikož ale v Hrubém Jeseníku bylo nevlídně, zima a hlavně mlha, měníme plán opět a míříme na území nižšího brášky - Nízkého Jeseníku. A v dosahu je jeden z nejatraktivnějších cílů celého pohoří - již zmíněné Rešovské vodopády.

Z malého parkoviště před obcí Rešov (545 m) nejprve zamíříme k místnímu hostinci Rešov. Polévka a startovní pivo by bodly. Oproti předchozí návštěvě je ale zavřeno. Rok 2020 pohostinství a obecně cestovnímu ruchu příliš nesvědčí. Hysterie kolem čínské chřipky nebere konce a pro řadu forem a dokonce celých průmyslových odvětví je doslova likvidační.

Po červené turistické značce scházíme po strmé cestě do hlubokého údolí říčky Huntava. Okolo Fialova mlýna (400 m), kde panuje čilý stavební ruch, opět stoupáme. Proti proudy Huntavy míříme k hlavnímu cíli dnešní asi 15kilometrové procházky - k Rešovským vodopádům, které vznikly na puklinách méně odolných hornin. Strmé skalní stěny jsou posety mechy porostlými skalisky, pošmourné počasí dokresluje podmanivou krásu těchto míst.

V hlubokém skalním kaňonu to vře a klokotá. Zpěněné vody přepadají přes vysoký skalní práh a řítí se do hlubiny ve změti vodou ohlazených balvanů. Průchod nelehkým terénem okolo Rešovských vodopádů (430 m) usnadňují dřevěné plošiny a žebříky, které září novotou. Jak se později dozvídáme, v jarních měsících rozbouřené vody po neustávajících deštích strhly všechny žebříky a cesta kolem vodopádů byla až do konce července velice ztížena a jen na vlastní nebezpečí. Tak tomu říkám paradoxy 500letého sucha…

Nad nejvyšším z vodopádů pak následuje ještě několik menších kaskád a hromada žebříků a dřevěných chodníků. Tesaři tady odvedli dobrou práci. Jen doufám, že příští jaro nezhatí jejich dílo pokračující 500leté sucho, které i v těchto podzimních časech rozbahnilo lesní i polní cesty a vyhnalo na světlo Boží mnoho zvědavých hlaviček hříbků.

Čertova stěna

Lavice končí, cesta se napřimuje i tok říčky Huntava se viditelně uklidňuje. Avšak kaňonovitá část hlubokého údolí na kráse nic neztrácí. Míjíme rozcestí značek Nad vodopády (460 m) a po zelené obcházíme zaniklý hrad Rešov, jehož dějiny se utápějí v mlhách neznáma. Pravděpodobně byl založen někdy ve druhé polovině 13. století a dodnes se z něj zachovaly jen zbytky obvodových zdí a hradního příkopu. Míjíme velké skalisko, které je v mapách zváno Čertova stěna. Přiléhavý název pro rozeklanou a vysokou skalní stěnu.

Pokračujeme proti proudu Huntavy. Opouštíme hranice NPR Rešovské vodopády. Romana zaujala cedulka upevněná na stromě. Píše cosi o mlýně a občerstvení. Že bychom to zkusili? Je sice přelom září a října, střed pracovního týdne a počasí, že by psa nevyhnal, ale co kdyby?! Ani Iris, jeho drahá polovička, zcela nepřekvapivě nic nenamítá…

Opouštíme značku, okolo chat projdeme na další z cest a dokodrcáme se k rozlehlému stavení - k Chatě Na Mlýně. A světe div se - mají otevřeno! A dokonce bramboračku. Skvělou. Po úvodním pivku do nás doslova zahučí. Je příjemně vytopeno, nikam se nám moc spěchat nechce, takže si dáváme ještě druhé pivko. A probíráme současné dění s chataři, kteří otevřeli teprve nedávno a tak trochu se děsí toho, co následující měsíce přinesou. Zda-li se opět nebude vše zavírat…

Sedělo by se příjemně a jistě i dlouho, ale máme před sebou ještě pár kilometrů a dny jsou již poměrně krátké. Loučíme se s příjemnými chataři a chatou, kterou mohu doporučit jako spolehlivý záchytný bod v této oblasti. I mimo sezónu, uprostřed týdne i za nevlídného počasí. Pokračujeme do Horního Města, střediska dávné těžby železných rud v této oblasti, kterou zmiňoval již Jan Ámos Komenský v roce 1624. Želené rudy jsou tady vázány na komplex vrbenského souvrství devonského stáří, jehož hlavními horninami jsou hematit, magnetit, chalkopyrit, malachit a barnit.

Přes osadu Skály (650 m) zvanou dříve Haknštejn se dostáváme na dohled Horního Města. Tam nás opět přepadá žízeň, kterou ale není kde uhasit. Vše je zavřeno. Takže se alespoň seznamujeme s historií svobodného císařského horního města v minulosti zvaného Hagenstein. K jeho historii a zajímavostem se ale vrátíme v jiném samostatném příspěvku.

Horní Město

Okolo úpadnice Eva do štoly sv. Antonína Paduánského se vracíme do osady Skály. Stále žízniví, takže to jdeme prubnout do vsi. No, vracíme se stejně žízniví jen o další tři kilometry v nohách bohatší. Nevadí, v cíli to napravíme z vlastních zásob. Zčásti se vracíme po zelené turistické značce, ale za vrchem Skaliska (636 m) to stáčíme na neznačenou pěšinu a pak přes hory a doly se vracíme nazpět do Rešova.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist