Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 18.5.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Rozhledny > Rozhledny Nízkého Jeseníku

Rozhledny Nízkého Jeseníku

Rozhledy ze střechy Nízkého Jeseníku

2.4.2010 | Ivan Zajíček

Pokud si připustíme fakt, že na rozhledně druhé nejvyšší hory Nízkého Jeseníku - Velkého Roudného (780 m) jsme výše než na vrcholku zalesněné "zlaté" Slunečné (800 m), můžeme si skutečně připadat jako na střeše tohoto horského celku. A tak jako tam, býváme občas odměněni - tedy pokud je hezky, vylezeme odvážně nahoru a nespadneme.

Cvilín z rozhledny v Úvalně

Za podkroví v tomto případě považuji další rozhledny v nižších oblastech Nízkého Jeseníku, ať již je to Ježník u Krnova, Cvilín nad Krnovem, Kudlichova rozhledna v Úvalně, Kanihůra v Bílově, Šance v Jakubčovicích , rozhledna mezi divou zvěří v ZOO na Svatém kopečku nad Olomoucí či výhledová plošinka na střeše památníku Ostravské operace v Hrabyni.

Další rozhledny mě nenapadají - pokud tedy za ně nepovažuji Černou věž či Bezručovu vyhlídku v Hradci nad Moravicí, altánek Belaria nad řekou Moravicí v oblasti Žimrovic či malou rozhledničku na úpatí Landeku. Ale tam se nejedná o kruhové rozhledy ani náhodou. Avšak i tak je jich v podstatě dost - nemyslíte? A to jsem možná na něco zapomněl.

Rozhledna na Velkém Roudném

Rozloha Nízkého Jeseníku jako celku (má osm podcelků!) je úctyhodných 2 894 km2, což předstihuje i další "mamutí" geomorfologické (schválně neříkám - horské!) celky jako Křižanovská a Křemešnická vrchovina. Dříve jsem považoval vždy za nejrozsáhlejší pohoří Českomoravskou vysočinu (11 750 km2), ale ta je dokonce podsoustava (oblast), která se dělí dále na sedm celků. A oba celky hned na druhém a třetím místě do ní patří! Ale ani jeden z nich není rozlohou větší než náš Nízký Jeseník. Ten je podřazený celek Jesenické oblasti Krkonošsko - jesenické subprovincie v České vysočině.

Zdá se to možná složité jak autobus, ale prý to umí i žáci na dnešních středních školách. Spíše jen někteří - ti pilní. Chtěl bych to osobně vidět - znám několik vážených učitelů zeměpisu a to mi bohatě stačí. Ale berme to tak, že každý je nějak střelený - někdo zná houby, jiný ptáky, další květinky, geologové horniny a vybraní šílenci ty "celky". Tak to má kurňa být! Nechť si každý zná co chce - no ni?! Horší je, když někdo nezná nic… Ale i to se dá pochopit. Nejhorší je, když někdo kecá do všeho a nerozumí vůbec ničemu! "Aj tak sa móže!" Třeba v politice. Ale - "Malé věci ať řeší se ruky mávnutím!", kterak klasik hovoří.

Rozhledna na Cvilíně Kudlicha rozhledna v Úvalně

Dva systémy - Hercynský a Alpsko - himálajský mají čtyři provincie (podsystémy), deset soustav (subprovincií), dvacet sedm podsoustav (oblastí), jenž tvoří devadesát čtyři geomorfologických celků, které se dále dělí na dvě sta čtyřicet dva podcelků a ty se člení podrobněji na více než devět set okrsků, jenž mají zase ještě své menší podokrsky, ale nevím kolik.

Landek - rozhledna

Na celý horský celek Nízký Jeseník se dívá ze svého pomyslného trůnu nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR - "střecha Moravy" - Praděd (1 492 m), jehož lokalita by se dle tohoto schématu dala popsat následovně: Hercynský systém - Česká vysočina - Krkonošsko jesenická soustava - Jesenická oblast - Hrubý Jeseník - Pradědská hornatina - Pradědský hřbet. A za hezkého počasí je výhled z věže nebo i z betonové plošiny okolo vysílače dokonalý a téměř 3 000 km2 Nízkého Jeseníku máme před sebou na jihovýchodě. Tomu dominuje Velký Roudný, nejvyšší hora Slunečná (800 m) splývá s okolím díky svému nevýraznému tvaru.

Nízký Jeseník se dále dělí na Brantickou, Bruntálskou, Domašovskou, Slunečnou, Vítkovskou vrchovinu, Oderské vrchy a Stěbořickou i Tršickou pahorkatinu. Spadá do okresů Bruntál, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava i Přerov a leží v Olomouckém i Moravskoslezském kraji v severovýchodní části naší republiky. Sousedí s dalšími celky - na západě s Hrubým Jeseníkem, na jihu s Hornomoravským úvalem (odvážně vybíhá jako Vněkarpatská sníženina do "útrob" České vysočiny na západ ve stejném tvaru a směru jako Ašský výběžek do Německa), na severu je ve styku s Opavskou pahorkatinou a na východě s Moravskou bránou i Ostravskou pánví.

Rozhledna Černá věž - Hradec nad Moravicí

Bezprostředně mého bydliště v Ostravě - Porubě se jedná o téměř "místní" Vítkovskou pahorkatinu se střední výškou jen 429 metrů, jenž se dále dělí na další podcelky - Potštátská vrchovina, Heřmanická vrchovina, Tošovická vrchovina, Oderská kotlina a Děhylovská vrchovina, jenž zabíhá až k Landeku za řeku Opavu k soutoku Odry a Ostravice. Tady již na severozápadě sousedí s nižší Hlučínskou pahorkatinou, částí Poopavské nížiny.

Tomuto okolí odpovídají pak pochopitelně výhledy z rozhleden tohoto kraje. Z Velkého Roudného nad přehradou Slezská Harta máme jako na dlani celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku a za dobrého počasí i Moravskoslezské Beskydy (částečně stíní stromy), podobné výhledy máme i z "krnovských" rozhleden - Strážiště, Cvilína i Ježníku, kde navíc vidíme Zlatohorskou vrchovinu a Středopolskou nížinu včetně Moravskoslezských Beskyd, z rozhleden Šance v Jakubčovicích a Kanihůra u Bílova jsme odměněni pohledy do Moravské brány, Ostravské pánve, na Podbeskdyskou pahorkatinu, Moravskoslezské Beskydy i Slezské Beskydy s Čantoryjí a Stožkem. Celému beskydskému oblouku vévodí pochopitelně Lysá hora se svými druhy - Travným, Smrkem, Kněhyní a Radhoštěm.

Rozhledna Vyhlídka nad Ježníkem

Podbeskydskou pahorkatinu uzavírá hrad Starý Jičín na Starojickém kopci. Vidíme i hrad Hukvaldy a Štramberskou trúbu, jenž je rovněž rozhlednou. Na okraji Oderských vrchů se tyčí vysílač na Veselském kopci (559 m). Tedy - pastva pro oči tuláků a poutníků za dobrých podmínek.

Na všech rozhlednách Nízkého Jeseníku jsem byl mnohokrát, řada z nich se dá spojit s pěknou pěší túrou.

Třeba z Úvalna můžeme jít přes Cvilín až na Ježník s obědem v Krnově, z Hrabyně od památníku s vyhlídkou lze dorazit do Jakubčovic a dále až do Hradce nad Moravicí (Černá věž, Bezručova vyhlídka) či ze Studénky v Oderské bráně (část Moravské brány) můžeme "dobýt" pohádkově znějící rozhlednu Kanihůra u Bílova a dojít až do Bílovce na vlak či autobus. To však musí být otevřená - mi se to ještě nepovedlo. Ale stojí na kopci (420 m) a je vidět dokola i tak. Velký Roudný můžeme spojit s ostatními sopkami okolo Bruntálu - Uhlířským vrchem (výhledový bod, nová poutní cesta ke kostelu), Venušinou sopkou či Mezinou. Kdysi jsem zde běžel párkrát "padesátku" - Po bruntálských sopkách, to ještě ale neexistovala Slezská Harta a vypadalo to tady úplně jinak.

Ale nejzajímavěji jsem se dostal jednou v roce 2008 na rozhlednu na Velkém Roudném z Razové. Tam jsme byli na chalupě kamaráda Karla a do obce Roudno pod rozhlednu jsme se přepravili na vodě Slezské Harty pomocí dvou malých pochybných člunů, z nichž ten prvý s motorkem táhl ten druhý. Bylo nás osm, někteří během plavby kouřili doutníky a všichni pili rum. Naštěstí nepršelo, ale bylo pod mrakem. Zpáteční cestu jsme absolvovali stejně dramaticky, kdyby motorek vypověděl službu, asi by nás přešel smích. Loďmistra v "přístavu" v Razové tehdy zabezpečoval přítel s přiléhavou přezdívkou Krkovička, ten se ale s námi neplavil. To bylo možná štěstí!

Veselském kopci v Oderských vrčích

Okolí Svatého kopečku (363 m) nedaleko hanácké metropole je rovněž přímo předurčeno k turistice (nespočet tras v okolí i v údolí Bystřice) a výhledy zde z rozhledny již směřují také k nevysoké Drahanské vrchovině i Středomoravským Karpatům (Ždánický les, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Kyjovská pahorkatina). Na severu za Hornomoravským úvalem se již zvedá také Hanušovická vrchovina a budeme-li mít více štěstí, uvidíme i Orlické hory.

Na jihu zde Nízký Jeseník končí Tršickou pahorkatinou se zajímavým místem s názvem Hradisko, u kopce Chlumu (344 m), odkud je za dálnicí Olomouc - Ostrava hřeben Nízkého Jeseníku jako na dlani. Z této strany odtud vévodí celému horskému masivu kromě Svatého kopečku také vysílač Radíkov a tvarem jehlanu výrazná hora Jedová (633 m) s vysílačem.

Takže vězme, že rozhledny v naší krásné zemi nejsou jen v Jizerských či Krušných horách, ale pár jich najdeme i v Nízkém Jeseníku. A naštěstí rozhleden v poslední době u nás všude přibývá a to je moc a moc dobře! Aspoň si můžeme lépe uvědomit, jak je ta naše malá zemička (jsme rozlohou 78 866 km2 až na 114. místě na světě) půvabná, i když tím "mlékem a strdím" zrovna přeplněná není. Hlavně, že je tu krásně a máme dost piva. Vápníku je všude dost, ale pivo je jen jedno.

Praděd a Slezská Harta z V. Roudného Výhled z Cvilína do Středopolské nížiny

A staré české úsloví moudře praví - "Kde je pivovar, netřeba pekaře!" Navíc - když chlap trpí nedostatkem vápníku, tak mu prý nenarostou parohy. A s těmi se do hospody chodí špatně. Proto na rozdíl od barda mého kraje Jarka Nohavici (1953) si myslím, že praotec Čech dle pověsti zaznamenané kronikářem a děkanem pražské kapituly Kosmou (1045 - 1125) zase takový úplný cyp nebyl. Vybral to z hlediska kopečků a hor u nás asi docela dobře - a to z toho Řípu (459 m) v Dolnooharské tabuli, náležící k Středočeské tabuli v České tabuli, nemohl k Severní Vněkarpatské sníženině - Ostravské pánvi vidět ani náhodou.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Polanská niva aneb první jarní den v CHKO Poodří
Hory Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924, VI.
Hory Závěrečné hlasování, vyberte nejkrásnější vrchol České republiky
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist