Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Pohoří > Krkonoše - nejvyšší české hory

Krkonoše - nejvyšší české hory

Tundra uprostřed Evropy; Krkonoše a Krkonošský národní park + Krkonošské podhůří, turistika a trasy, příroda, přírodní zajímavosti v Krkonoších

22.3.2007 | Otakar Brandos
Krkonoše

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a Sudet. Krkonoše (polsky Karkonosze) se vedle Sněžky, nejvyšší hory ČR, mohou pyšnit i řadou jiných primátů. Například nejvyšším vodopádem České republiky aj. Krkonoše jsou také hory nejpopulárnější a nejvíce navštěvované. Vždyť do Krkonoš ročně zavítá okolo 10 miliónů turistů!

Krkonoše - nejvyšší pohoří ČR, přírodní poměry

Sněžka

Krkonoše dosahují rozlohy 631 km2. Z toho česká strana Krkonoš zaujímá 454 km2, polská strana pak zahrnuje zbývající území o rozloze 177 km2. Pohoří je protkáno hustou sítí turistických stezek či lesních cest, hustou sítí turistických chat a horských bud, díky čemuž nabízí turistické vyžití prakticky po celý rok.

Krkonoše jsou pohořím, které v rámci ČR drží řadu prvenství. Patří k nejvyšším pohořím střední Evropy na sever od Alp. V ČR jsou nejvyšším pohořím a také pohořím nejvíce navštěvovaným. Nachází se tady, mimo řady dalších atraktivit, nejvyšší vodopád České republiky - Pančavský (148 m).

Krkonoše jsou rovněž nejstarším národním parkem v ČR, jenž byl vyhlášen v roce 1963 (na polské straně byl národní park vyhlášen již v roce1959). KRNAP - Krkonošský národní park je od roku 1992 na seznamu sítě biosférických rezervací UNESCO. Rozloha samotného KRNAPu činí 54 969 ha a vertikální rozpětí 400 - 1 603 m.

Důvodem vyhlášení Krkonošského národního parku byla ochrana unikátního krajinného charakteru Krkonoš s velice cennými biocenózami. Z nich jsou jedinečná především horská rašeliniště a ledovcové kary s neobyčejně pestrou flórou a faunou. Hřebenové partie mají charakter severské tundry.

Krkonoše, reliéf a vymezení pohoří

Krkonoše se rozkládají v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskou republikou. Na západě začínají Novosvětským sedlem sousedíc s Jizerskými horami, na východě pak Krkonoše sousedí s Jestřebími horami. Pohoří je zhruba tvořena dvěmi hřebeny – Hraničním hřbetem, jímž prochází česko – polská státní hranice, a Českým hřbetem.

Sněžka od Úpského rašeliniště

V Hraničním hřebeni pak nalezneme většinu nejvyšších krkonošských vrcholů jako jsou Labský štít (1 472 m), Vysoké Kolo (1 506 m), Mužské kameny (1 416 m), Dívčí kameny (1 414 m), Malý Šišák (1 440 m), Sněžka (1 603 m) či Svorová hora (1 410 m). Z bočních hřebenů Krkonoš pak vystupují některé další významnější vrcholy, jako jsou Studniční hora (1 554 m), Luční hora (1 547 m), Kotel (1 435 m) aj.

Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří asi 30 km a maximální šířka pohoří pak okolo 20 km. Na přechod hřebene Krkonoš nám tak bohatě postačí dva dny. To ovšem za ideálních podmínek a za pěkného počasí. V zimě či za nepříznivého počasí se může délka přechodu dramaticky změnit.

Počasí dokáže být v Krkonoších poměrně vrtkavé. Průměrná roční teplota činí na hřebenech asi 0 °C a v podhůří 6 °C. Roční úhrn srážek v Krkonoších činí 800 mm, na hřebenech až 1 400 mm, na nejvíce exponovaných místech až 1 600 mm. V zimě tady bývá 150 až cm sněhu. Souvislá sněhová pokrývka leží na hřebenech Krkonoš až 7 měsíců v roce.

Krkonoše, zalednění pohoří v dobách ledových

Krkonoše mají místy velehorský charakter, na jejich modelaci se v minulosti podílely četné ledovce, jež po sobě zanechaly v terénu typické ledovcové útvary jako jsou ledovcové kary (kotle) a morény. Jmenujme jen Labské jámy, Kotelní jámy, či na polské straně Sněžný kotel a Černý kotel či kotle s největšími krkonošskými plesy Wielki Staw či Maly Staw.

V poslední době ledové byla některá horská údolí v Krkonoších zaledněna. Poněkud netypicky ale většina krkonošských ledovců směřovala k jihu. Přestože ledovce dosahovaly poměrně velké mocnosti a délky, velkou měrou se na utváření současného reliéfu nepodílely. Krkonošská horská údolí totiž byla jen rozšířena a prohloubená. Největší podíl na modelaci Krkonoš měla (a dodnes má) eroze vodních toků.

Černohorské rašeliniště

Nejdelším ledovcem Krkonoš byl ledovec Obřího dolu, jenž dosahoval délky až 6 km! Také další jižně orientované ledovce po sobě zanechaly viditelné stopy v podobě nápadných ledovcových karů. Na severních svazích Krkonoš byly ledovce výrazně menší, stopy po nich nalezneme například ve Velkých a Malých Sněžných jámách. V přímém protikladu mohutnosti kvartérních ledovců je dnes stav karů a ledovcových jezer na obou stranách Krkonoš.

Zatímco na severních svazích se kary zachovaly v nepříliš pozměněných formách, včetně několika i poměrně velkých ledovcových jezer, na jižních krkonošských svazích se nedochovalo jezírko ani jedno. Na mnoha místech původních jižně orientovaných karů stopy zalednění připomínají jen morénové valy či rozplavený morénový materiál. Tato diference je dána rozdílnou propustností horninového podloží na severní a jižní straně Krkonoš.

Krkonoše jako národní park (KRNAP)

Krkonošská příroda je poměrně zachovalá a neobyčejně bohatá. To dokazuje i skutečnost, že jádrová část pohoří byla v roce 1963 vyhlášena Krkonošským národním parkem (KRNAP). Krkonoše se staly rovněž biosférickou rezervací, která se zařadila po bok dalším 562 biosférickým rezervacím na světě.

V roce 2004 bylo území Krkonošského národního parku vládou ČR vyhlášeno jako evropsky významná lokalita (nařízení č. 132/2005 Sb). Tento dokument obsahuje vedle mapy s vyznačením hranic EVL také seznam všech stanovišť a druhů, které se v Krkonoších staly předmětem ochrany. Tento dokument se týká celkem 21 typů přírodních stanovišť.

Krkonošská fauna a flóra

Lesy

V Krkonoších se nachází na 1 300 druhů kvetoucích rostlin, 240 druhů obratlovců (z toho 57 druhů savců a 165 druhů ptáků). Za návštěvu určitě stojí i tajemné pralesy či velké arktickou tundru připomínající rašeliniště, pro jejichž vznik a další vývoj mají Krkonoše vhodné podmínky.

Symbolem KRNAPu je hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), jehož kořen je často přidáván do domácích pálenek. K dalším velice vzácným krkonošským druhům patří glaciální relikty, svědci doby ledové, kteří nalezli vhodné životní podmínky v hřebenových partiích a nebo stinných ledovcových karech. Jmenujme například lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), vrba bylinná (Salix herbacea), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris) aj.

Krkonošské endemity

Dlouhodobou izolací se na hřebenech Krkonoš začaly vyvíjet genetickými mutacemi tzv. krkonošské endemity, které nerostou nikde jinde na světě. Jsou to například zvonek český (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica) nebo jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica).

Krkonošské botanické zahrádky a ledovcové kary

Ledovcové kary Krkonoš představují nejcennější ekosystémy pohoří, které mají druhově nejbohatší flóru všech vegetačních stupňů. Právě tady se vytvářejí ony pověstné botanické zahrádky Krkonoš s mozaikou kapradinových a vysokostébelných niv.

V ledovcových karech lze spatřit takové rostlinné unikáty jako je mléčivec alpský (Cicerbita alpina), oměj ozdobný (Aconitum firmum), česnek sibiřský (Allium sibiricum), havéz česnáčkova (Adenostyles alliariae), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), vrba slezská (Salix silesiaca), střemcha skalní (Padus petraea) nebo endemický jeřáb sudetský (Sorbus sudetica).

Přírodní památky ve správě Národního parku Krkonoše

  • PP Slunečná stráň
  • PP Lom Strážné
  • PP Herlíkovické štoly
  • PP Labská soutěska
  • PP Anenské údolí
  • PP Sklenářovické údolí

Budní hospodaření v Krkonoších

Budní hospodaření se v Krkonoších začalo rozvíjet zhruba od poloviny 16. století. Horské polohy Krkonoš začínali osídlovat a exploatovat dřevorubci a pastevci. Postupně byl kácen les a rozšiřovaly se louky, na kterých se mohl pást dobytek. Nově vzniklé louky však bylo třeba přihnojovat, vlhké louky odvodňovat.

Na hřebenech Krkonoš se začaly objevovat dřevěné boudy, které se později s rozvojem turistiky staly základem dnešních, turisty vyhledávaných, horských boud. Vždyť i tolik známá Výrovka, která byla v 16. století založena německými osadníky, byla původně zázemím velkého horského hospodářství.

Podobně na tom byla známá Luční bouda, která byla založena jako hospodářské stavení někdy kolem roku 1623. Hospodářství Luční boudy obhospodařovalo asi 100 hektarl pastvin a produkovalo vyhlášený bylinkový sýr…

O budním hospodaření v minulosti se můžete dočíst například na informačních tabulích v blízkosti Lesní boudy, jejíž dnešní správci navázali na tradiční horské hospodaření rodu Rennerů a svým hostům (mimo jiné) nabízejí i skvělé kozí sýry. Tyto sýry se tady v minulosti připravovaly v podobě tzv. budských sýrečků.

Sponzorovaný odkaz: Tipy na možnosti ubytování v Krkonoších .

Krkonoše, ubytování a horské boudy

LUČNÍ BOUDA LESNÍ BOUDA
Luční bouda Hlavní hřeben pohoří
Krkonoše

Detail ubytování …
Lesní bouda Pec pod Sněžkou
Krkonoše

Detail ubytování …
SCHRONSISKO SAMOTNIA POMEZNÍ BOUDA, horský hotel
Samotnia Karpacz, Maly Staw
Krkonoše

Detail ubytování …
Pomezní bouda Horní Malá Úpa
Krkonoše

Detail ubytování …

Krkonoše, základní informace o pohoří

  • rozloha - 454 km2, Krkonoše jsou rozlohou 61. největší celek ČR
  • rozloha Krkonoš včetně polské části pohoří činí 631 km2
  • nejvyšší hora Krkonoš - Sněžka (1 603 m, nové mapy 1 602 m)
  • střední výška pohoří 901,0 m
  • délka pohoří asi 30 km, délka krkonošského hřebene asi 40 km
  • rok vyhlášení NP Krkonoše - 1963
Praděd Mléčná dráha Zverovka Zámek Hluboká Beskydy, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Bezděz Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Polární záře Chata Borišov Porubský bludný balvan Javorníky, ubytování Spacáky Gran Paradiso Pluto Velický vodopád Vosecká bouda Helfštýn Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Babí léto Motýli Matterhorn Konopiště Drahotuš Proton Čelovky Cirrus Turistické batohy
Reklama

Geomorfologické členění Krkonoš na podcelky a okrsky

Celek Podcelek Okrsek
Krkonoše Krkonošské hřbety Slezský hřbet
Český hřbet
Krkonošské rozsochy Vilémovská hornatina
Vlčí hřbet
Žalský hřbet
Černohorská hornatina
Růžohorská hornatina
Rýchory
Vrchlabská vrchovina Janský (Zlatý) hřbet
Lánovská vrchovina

Nejvyšší krkonošské vodopády

Krkonoše jsou na vodopády nejbohatším územím České republiky. Právě v Krkonoších se nacházejí ty nejvyšší vodopády ČR. Z první desítky nejvyšších vodopádů ČR jich Krkonoše mají pět, a první tři příčky nejvyšších vodopádů ČR zaujímají vodopády Krkonoš.

Pořadí Vodopád Výška
1. Pančavský vodopád 148 m
2. Horní Úpský vodopád 129 m
3. Pudlavský vodopád 122 m
4. Dvorský vodopád 68 m
5. Labský vodopád 35 m
6. Huťský vodopád 20 m
7. Modrodolský vodopád 12 m
8. Závojový (Dobytčí) vodopád 8 m
9. Mumlavský vodopád 7 m
10. Dolní Úpský vodopád 6 m
11. Doubravův vodopád 6 m

Turistická mapa Krkonoš

Krkonoše - túry a treky, turistika

Krkonoše a Podkrkonošská pahorkatina, vrcholy

Krkonoše - přírodní a kulturní památky, rozhledny, tipy na výlet

Krkonoše - informace, aktuality

Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
16.12.2015, 18:15 Aneta | Penzion Na Začátku


Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist