Krkonoše - nejvyšší pohoří ČR, přírodní poměry

Krkonoše dosahují rozlohy 631 km2. Z toho česká strana Krkonoš zaujímá 454 km2, polská strana pak zahrnuje zbývající území o rozloze 177 km2. Krkonoše jsou protkány hustou sítí turistických stezek či lesních cest, velice hustou sítí turistických chat a horských bud, díky čemuž nabízí turistické vyžití prakticky po celý rok.

Sněžka

Krkonoše jsou pohořím, které v rámci ČR drží řadu prvenství. Patří k nejvyšším pohořím střední Evropy na sever od Alp. V ČR jsou nejvyšším pohořím a také pohořím nejvíce navštěvovaným. Nachází se tady, mimo řady dalších atraktivit, nejvyšší vodopád České republiky - Pančavský (148 m).

Krkonoše jsou rovněž nejstarším národním parkem v ČR, jenž byl vyhlášen v roce 1963 (na polské straně byl národní park vyhlášen již v roce1959). KRNAP - Krkonošský národní park je od roku 1992 na seznamu sítě biosférických rezervací UNESCO. Rozloha samotného KRNAPu činí 54 969 ha a vertikální rozpětí 400 - 1 603 m.

Důvodem vyhlášení Krkonošského národního parku byla ochrana unikátního krajinného charakteru Krkonoš s velice cennými biocenózami. Z nich jsou jedinečná především horská rašeliniště a ledovcové kary s neobyčejně pestrou flórou a faunou. Hřebenové partie mají charakter severské tundry.

Počasí dokáže být v Krkonoších poměrně vrtkavé. Průměrná roční teplota činí na hřebenech asi 0 °C a v podhůří 6 °C. Roční úhrn srážek v Krkonoších činí 800 mm, na hřebenech až 1 400 mm, na nejvíce exponovaných místech až 1 600 mm. V zimě tady bývá 150 až cm sněhu. Souvislá sněhová pokrývka leží na hřebenech Krkonoš až 7 měsíců v roce.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, Chaty pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Krkonoše, reliéf a vymezení pohoří

Krkonoše se rozkládají v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskou republikou. Na západě začínají Novosvětským sedlem sousedíc s Jizerskými horami, na východě pak Krkonoše sousedí s Jestřebími horami. Pohoří je zhruba tvořena dvěma hřebeny – Hraničním hřbetem, jímž prochází česko – polská státní hranice, a Českým hřbetem.

Sněžka od Úpského rašeliniště

V Hraničním hřebeni pak nalezneme většinu nejvyšších krkonošských vrcholů jako jsou Labský štít (1 472 m), Vysoké Kolo (1 506 m), Mužské kameny (1 416 m), Dívčí kameny (1 414 m), Malý Šišák (1 440 m), Sněžka (1 603 m) či Svorová hora (1 410 m). Z bočních hřebenů Krkonoš pak vystupují některé další významnější vrcholy, jako jsou Studniční hora (1 554 m), Luční hora (1 547 m), Kotel (1 435 m) aj.

Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří asi 30 km a maximální šířka pohoří pak okolo 20 km. Na přechod hřebene Krkonoš nám tak bohatě postačí dva dny. To ovšem za ideálních podmínek a za pěkného počasí. V zimě či za nepříznivého počasí se může délka přechodu dramaticky změnit.

Geomorfologické členění Krkonoš

Celek Podcelek Okrsek
Krkonoše Krkonošské hřbety Slezský hřbet
Český hřbet
Krkonošské rozsochy Vilémovská hornatina
Vlčí hřbet
Žalský hřbet
Černohorská hornatina
Růžohorská hornatina
Rýchory
Vrchlabská vrchovina Janský (Zlatý) hřbet
Lánovská vrchovina

Krkonošské hřbety - členitá hornatina, geomorfologický podcelek severní části Krkonoš. Výšková členitost této části pohoří dosahuje 500 až 700 m. Zbytky zarovnaného povrchu s nápadnou periglaciální a glaciální modelací a výraznými skalními útvary. Rozloha Krkonošských hřbetů činí 106 km2, střední výška 1 120,2 m a střední sklon 14° 08´. Nejvyšší horou je Sněžka (1 603 m) v geomorfologickém okrsku Slezský hřbet.

Krkonošské rozsochy - členitá hornatina strukturně denudačních meziúdolních hřbetů se zbytky zarovnaných povrchů je budována proterozoickými a prvohorními horninami krkonošského krystalinika. Rozloha geomorfologického podcelku v jižní části pohoří Krkonoše činí 304 km2, střední výška 867,5 m a střední sklon svahů 13° 48´. Nejvyšší horou podcelku je Zadní Planina (1 423 m) v geomorfologickém okrsku Černohorská rozsocha.

Vrchlabská vrchovina - členitá a nízká hornatina na jižním okraji Krkonoš. Zalesněná část pohoří s množstvím antropogenních tvarů (lomy). Rozloha Vrchlabské vrchoviny činí pouhých 44 km2, střední výška 604,6 m a střední sklon svahů 8° 41´. Nejvyšším bodem podcelku je zlatá vyhlídka (807 m).

Nejvyšší krkonošské vodopády

Krkonoše jsou na vodopády nejbohatším územím České republiky. Právě v Krkonoších se nacházejí ty nejvyšší vodopády ČR. Z první desítky nejvyšších vodopádů ČR jich Krkonoše mají pět, a první tři příčky nejvyšších vodopádů ČR zaujímají vodopády Krkonoš.

Pořadí Vodopád Výška
1. Pančavský vodopád 148 m
2. Horní Úpský vodopád 129 m
3. Pudlavský vodopád 122 m
4. Dvorský vodopád 68 m
5. Labský vodopád 35 m
6. Huťský vodopád 20 m
7. Modrodolský vodopád 12 m
8. Závojový (Dobytčí) vodopád 8 m
9. Mumlavský vodopád 7 m
10. Dolní Úpský vodopád 6 m
11. Doubravův vodopád 6 m

Krkonoše, zalednění pohoří v dobách ledových

Krkonoše mají místy velehorský charakter, na jejich modelaci se v minulosti podílely četné ledovce, jež po sobě zanechaly v terénu typické ledovcové útvary jako jsou ledovcové kary (kotle) a morény. Jmenujme jen Labské jámy, Kotelní jámy, či na polské straně Sněžný kotel a Černý kotel či kotle s největšími krkonošskými plesy Wielki Staw či Maly Staw.

V poslední době ledové byla některá horská údolí v Krkonoších zaledněna. Poněkud netypicky ale většina krkonošských ledovců směřovala k jihu. Přestože ledovce dosahovaly poměrně velké mocnosti a délky, velkou měrou se na utváření současného reliéfu nepodílely. Krkonošská horská údolí totiž byla jen rozšířena a prohloubená. Největší podíl na modelaci Krkonoš měla (a dodnes má) eroze vodních toků.

Černohorské rašeliniště

Nejdelším ledovcem Krkonoš byl ledovec Obřího dolu, jenž dosahoval délky až 6 km! Také další jižně orientované ledovce po sobě zanechaly viditelné stopy v podobě nápadných ledovcových karů. Na severních svazích Krkonoš byly ledovce výrazně menší, stopy po nich nalezneme například ve Velkých a Malých Sněžných jámách. V přímém protikladu mohutnosti kvartérních ledovců je dnes stav karů a ledovcových jezer na obou stranách Krkonoš.

Zatímco na severních svazích se kary zachovaly v nepříliš pozměněných formách, včetně několika i poměrně velkých ledovcových jezer, na jižních krkonošských svazích se nedochovalo jezírko ani jedno. Na mnoha místech původních jižně orientovaných karů stopy zalednění připomínají jen morénové valy či rozplavený morénový materiál. Tato diference je dána rozdílnou propustností horninového podloží na severní a jižní straně Krkonoš.

Krkonoše jako národní park (KRNAP)

Krkonošská příroda je poměrně zachovalá a neobyčejně bohatá. To dokazuje i skutečnost, že jádrová část pohoří byla v roce 1963 vyhlášena Krkonošským národním parkem (KRNAP). Krkonoše se staly rovněž biosférickou rezervací, která se zařadila po bok dalším 562 biosférickým rezervacím na světě.

V roce 2004 bylo území Krkonošského národního parku vládou ČR vyhlášeno jako evropsky významná lokalita (nařízení č. 132/2005 Sb). Tento dokument obsahuje vedle mapy s vyznačením hranic EVL také seznam všech stanovišť a druhů, které se v Krkonoších staly předmětem ochrany. Tento dokument se týká celkem 21 typů přírodních stanovišť.

Krkonošská fauna a flóra

Lesy

V Krkonoších se nachází na 1 300 druhů kvetoucích rostlin, 240 druhů obratlovců (z toho 57 druhů savců a 165 druhů ptáků). Za návštěvu určitě stojí i tajemné pralesy či velké arktickou tundru připomínající rašeliniště, pro jejichž vznik a další vývoj mají Krkonoše vhodné podmínky.

Symbolem KRNAPu je hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), jehož kořen je často přidáván do domácích pálenek. K dalším velice vzácným krkonošským druhům patří glaciální relikty, svědci doby ledové, kteří nalezli vhodné životní podmínky v hřebenových partiích a nebo stinných ledovcových karech. Jmenujme například lomikámen sněžný (Saxifraga nivalis), všivec krkonošský (Pedicularis sudetica), vrba bylinná (Salix herbacea), šídlatka jezerní (Isoetes lacustris) aj.

Krkonošské endemity

Dlouhodobou izolací se na hřebenech Krkonoš začaly vyvíjet genetickými mutacemi tzv. krkonošské endemity, které nerostou nikde jinde na světě. Jsou to například zvonek český (Campanula bohemica), lomikámen pižmový (Saxifraga moschata basaltica) nebo jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica).

Krkonošské botanické zahrádky a ledovcové kary

Ledovcové kary Krkonoš představují nejcennější ekosystémy pohoří, které mají druhově nejbohatší flóru všech vegetačních stupňů. Právě tady se vytvářejí ony pověstné botanické zahrádky Krkonoš s mozaikou kapradinových a vysokostébelných niv.

V ledovcových karech lze spatřit takové rostlinné unikáty jako je mléčivec alpský (Cicerbita alpina), oměj ozdobný (Aconitum firmum), česnek sibiřský (Allium sibiricum), havéz česnáčkova (Adenostyles alliariae), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), vrba slezská (Salix silesiaca), střemcha skalní (Padus petraea) nebo endemický jeřáb sudetský (Sorbus sudetica).

Přírodní památky ve správě Národního parku Krkonoše

  • PP Slunečná stráň
  • PP Lom Strážné
  • PP Herlíkovické štoly
  • PP Labská soutěska
  • PP Anenské údolí
  • PP Sklenářovické údolí

Budní hospodaření v Krkonoších

Budní hospodaření se v Krkonoších začalo rozvíjet zhruba od poloviny 16. století. Horské polohy Krkonoš začínali osídlovat a exploatovat dřevorubci a pastevci. Postupně byl kácen les a rozšiřovaly se louky, na kterých se mohl pást dobytek. Nově vzniklé louky však bylo třeba přihnojovat, vlhké louky odvodňovat.

Na hřebenech Krkonoš se začaly objevovat dřevěné boudy, které se později s rozvojem turistiky staly základem dnešních, turisty vyhledávaných, horských boud. Vždyť i tolik známá Výrovka, která byla v 16. století založena německými osadníky, byla původně zázemím velkého horského hospodářství.

Podobně na tom byla známá Luční bouda, která byla založena jako hospodářské stavení někdy kolem roku 1623. Hospodářství Luční boudy obhospodařovalo asi 100 hektarl pastvin a produkovalo vyhlášený bylinkový sýr…

O budním hospodaření v minulosti se můžete dočíst například na informačních tabulích v blízkosti Lesní boudy, jejíž dnešní správci navázali na tradiční horské hospodaření rodu Rennerů a svým hostům (mimo jiné) nabízejí i skvělé kozí sýry. Tyto sýry se tady v minulosti připravovaly v podobě tzv. budských sýrečků.

Tip: Tipy na možnosti ubytování v Krkonoších .

Krkonoše, ubytování a horské boudy

LUČNÍ BOUDA LESNÍ BOUDA
Luční bouda Hlavní hřeben pohoří
Krkonoše

Detail ubytování … 		Lesní bouda Pec pod Sněžkou
Krkonoše

Detail ubytování …
SCHRONSISKO SAMOTNIA POMEZNÍ BOUDA, horský hotel
Samotnia Karpacz, Maly Staw
Krkonoše

Detail ubytování … 		Pomezní bouda Horní Malá Úpa
Krkonoše

Detail ubytování …

Krkonoše, základní informace o pohoří

  • rozloha - 454 km2, Krkonoše jsou rozlohou 61. největší celek ČR
  • rozloha Krkonoš včetně polské části pohoří činí 631 km2
  • nejvyšší hora Krkonoš - Sněžka (1 603 m, nové mapy 1 602 m)
  • střední výška pohoří 901,0 m
  • délka pohoří asi 30 km, délka krkonošského hřebene asi 40 km
  • rok vyhlášení NP Krkonoše - 1963

Krkonoše - túry a treky, turistika

Krkonoše a Krkonošské podhůří, vrcholy

Krkonoše a Krkonošské podhůří - přírodní a kulturní památky, rozhledny, tipy na výlet

Krkonoše - informace, aktuality

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.