Křemešnická vrchovina a Hornosázavská pahorkatina

Geomorfologické členění, turistika a tipy na výlet

Křemešnická vrchovina patří do oblasti Českomoravské vrchoviny. Nejvyšší hora Křemešník sice dosahuje výšky solidních 765 m, přesto je Křemešnická vrchovina poměrně monotónně plochá, jen v podcelku Humpolecké vrchoviny se objevují nápadnější protáhlé a většinou zalesněné hřebeny.

Křemešnická vrchovina s průměrnou nadmořskou výškou 551,5 m je budována převážně metamorfovanými horninami nejstarší jednotky Českého masívu - moldanubika. Z dalších významnějších vrcholů jmenujme vrchol Na Altánku (618 m), jenž je nejvyšším bodem Želivské pahorkatiny. Klimaticky patří Křemešnická vrchovina do mírně teplé oblasti.

Křemešnická vrchovina, geomorfologické členění

Křemešnická vrchovina, turistická mapa

Hornosázavská pahorkatina

Hornosázavská pahorkatina je jedním z geomorfologických celků Českomoravské vrchoviny. Hornosázavská pahorkatinou svou střední nadmořskou výškou 463 metrů asi nijak neoslní, ale rozlohou 1 869 km² zaujímá na pomyslném žebříčku českých geomorfologických celků 9. příčku.

Nejvyšším vrcholem Hornosázavské pahorkatiny je Roudnice (661 m). Tato poměrně členitá, ale plochá pahorkatina sousedí s Křemešnickou vrchovinou a Vlašimskou pahorkatinou na jihu a jihovýchodě, s Benešovskou vrchovinou a Středolabskou tabulí na západě a severu. Na severovýchodě sousedí Hornosázavská pahorkatina s Železnými horami, na konečně na východě s Hornosvrateckou vrchovinou a Křižanovskou vrchovinou.

Hornosázavská pahorkatina, geomorfologické členění