Treking > Naše vrcholy > Hora Slunečná (800 m) v Nízkém Jeseníku
Hora Slunečná (800 m) v Nízkém JeseníkuSlunečná - nenápadný, přesto nejvyšší vrchol Nízkého Jeseníku26.11.2009 | Ivan Zajíček
Nízký Jeseník patří k nejrozsáhlejším, byť nepříliš vysokým, pohořím v České republice a jeho rozloha 2 894 km2 je úctyhodná. Vždyť o mnoho vyšší nejbližší soused - Hrubý Jeseník s nejvyšším pevným bodem v ČR Pradědem se rozprostírá pouze na 530 km2. ![]() Tomu odpovídá i poněkud složitější členění - Bruntálská vrchovina, Brantická vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Vítkovská vrchovina, Tršická pahorkatina, Stěbořická pahorkatina a konečně Slunečná vrchovina, do které nyní zavítáme. A jak jinak by se měl jmenovat její nejvyšší vrchol než právě Slunečná (800 m), jenž je současně nejvyšší v celém podcelku této části Jesenické soustavy. Průměrná výška Nízkého Jeseníku je však jen 400 - 600 metrů, která se mírně svažuje k severovýchodu, kde jejím posledním výběžkem je známý Landek (290 m) nad Petřkovicemi a komíny koksovny v Ostravě - Přívoze. ![]() Na rozdíl od některých hor oblasti, které vznikly jako čedičové sopky - jako např. Velký Roudný a Malý Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch či Červená hora, jenž vystupují nápadně z okolní krajiny, je Slunečná kopec naprosto nenápadný a kdyby nebyl na vrcholku vysoký červenobílý vysílač, byl by i dosti těžce identifikovatelný. Ale díky vysílači je dobrým orientačním bodem v krajině. Široký lesnatý hřeben leží na hlavním evropském rozvodí Odra - Dunaj, ale nad okolní zvlněnou krajinu okolo Moravského Berouna (570 m), Dětřichova nad Bystřicí (625 m) a Dvorců (558 m) vystupuje asi jen o 100 - 120 metrů. Poprvé jsem se na Slunečnou vypravil z Nových Valteřic přes Vysoký kámen, kdy celá cesta vede lesem a proto je výhodné volit podzimní termín, kdy zde roste plno hub. Trasa je jinak dosti nezáživná. Vloni v roce 2008 jsem jel autem z Moravského Berouna směrem na Dětřichov nad Bystřicí a na horizontě jsem zaparkoval u lesa pod Panským vrchem (683 m), jenž dal zřejmě i název místní přírodní rezervaci - Panské louky. Odtud jsem šel podle mapy neznačenou cestou na východ a asi po dvaceti minutách jsem narazil na modrou značku z Moravského Berouna, jenž mne bezpečně dovedla na vrchol k vysílači a rozcestníku. Dřevorubci a myslivci tady jezdí autem. Slunečná, turistická mapaVrchol (800 m) je zcela bez výhledů a dá se pokračovat buďto do Dětřichova nad Bystřicí (3,5 km) nebo do Dvorců (12,5 km) či delší cestou putovat až k přehradě Slezská Harta nedaleko Valšova. Provázelo mne krásné podzimní listopadové počasí, které jsem si z hlediska výhledů nevychutnal - nebylo se odkud dívat. I když by bylo na co. Houby již ale nerostly, našel jsem jen pár holubinek. ![]() Za pozornost stojí úzkorozchodná lesní železnice (700 mm), kterou se dříve z polesí Dětřichov, Nové Valteřice a Roudno dopravovalo dřevo do Dětřichova. První část této dráhy byla vystavěna již za Rakouska - Uherska v roce 1904, byla postupně rozšiřována a modernizována a sloužila překvapivě až do roku 1968, kdy se vstupem sovětských vojsk skončila svou éru, jako konečně mnohé a mnozí v této smutné době našich dějin. Koho tato problematika blíže zajímá, může si podrobnosti vyčíst z informační tabule dobře udržované místní naučné stezky. Podél západního úpatí hory Slunečné vede železnice na trati Olomouc - Valšov - Krnov. Ale kdo má rád horské chaty či alespoň hospůdky si zde na své nepřijde, v okolních vesnicích se místní krčmy otevírají obvykle až v pozdním odpoledni. Takže pivo jistí samoobsluhy či plech v batohu. Nad Dětřichovem v n. v. 650 metrů na svazích Slunečné sbírá své horské vody kouzelná řeka Bystřice, která se pak v Olomouci na Hané vlévá do Moravy a vytváří svým dlouhým údolím (délka 28 km) v lesích s četnými skalami malebnou část, nazývanou Severomoravské Švýcarsko. Za pozornost rovněž stojí nedaleké hluboké přírodní jezírko Dalov ležící asi 9 km od Šternberka ve výšce 600 metrů, kde je možnost koupání na vlastní nebezpečí v opuštěném lomu mezi stromy a chatami. Velmi pěkné a romantické místo. Podobně jako rovněž nepříliš vzdálený Dolní Žleb v údolí říčky Sitka. K němu se dá z Dalova projet autem lesáckou cestou, ale nejsem si jist, zda jsem neprojížděl místními hlubokými lesy v "Zákazu vjezdu". Takže raději pozor! ![]() Samotnou Slunečnou je sice nutno mít pro znalce žádoucí jako povinný horalský "zářez na pažbě", ale nepočítejme se žádnými velkolepými zážitky, jako např. na blízkém Velkém Roudném (780 m) s rozhlednou, kaplí a kouzelnými výhledy na Hrubý Jeseník, který se odtamtud na severozápadě rýsuje v celé své nádheře a mohutnosti. Ten je od Nízkého Jeseníku oddělen linií, probíhající zhruba od Dolní Libiny směrem na Starou Ves u Rýmařova - Světlou horu - Karlovice a město Albrechtice. ![]() ![]() Slunečná díky vybudovanému vysílači připomíná poněkud Červenou horu (749 m) nad Guntramovicemi nedaleko Budišova nad Budišovkou, který je v oblasti Nízkého Jeseníku pro změnu nejvyšším bodem okresu Opava. Takže - hodně slunce na Slunečné a rovněž "Slunce v duši!" Tak se to pravda sluší. |
|