Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 18.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Hrady v ČR > Červený zámek Hradec nad Moravicí

Červený zámek Hradec nad Moravicí

Zámek, který vznikl přestavbou staršího hradu, historie Červeného zámku

31.8.2008 | Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

Počátky osídlení Hradce nad Moravicí sahají hluboko do pravěku k době asi 3 000 až 2 700 př. n.l. Na sklonku 8. století se na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, usadili Slované. Zdejší hradisko kmene Holasiců patřilo do předsunutého strážního systému Moravanů.

Červený zámek v Hradci nad Moravicí

Po zániku Velké Moravy náležel Hradec i nadále k moravskému státu, vpád Boleslava Chrabrého přinesl zemi na kratší čas polskou nadvládu. Po porážce Poláků přešla Morava do rukou Přemyslovců a ti někdy v polovině 11. století vybudovali v Hradci rozlehlý knížecí hrad s osadou, který zabíral prostor mezi dnešním kostelem sv. Petra a Pavla a nádvořím stávajícího zámku.

Poté, co byl tento knížecí hrad zničen požárem neznámé příčiny, zahájil král Přemysl Otakar II. výstavbu nového gotického komplexu. Rozkládal se v místech od současného kostela sv. Petra a Pavla až k tzv. Černým vratům u konce zámeckého parku a byl chráněn jedním z nejdůmyslnějších soudobých systémů opevnění.

Kronikářský záznam i výsledky archeologického průzkumu potvrzují, že obytný palác s řadou provozních hospodářských stavení byl obehnán mohutnými hradbami se strážními věžemi, ze severu a jihu byl chráněn vždy trojitými příkopy s padacími mosty a masivními branami.

V roce 1531 hrad vyhořel, ale i přes větší opravy si i nadále podržel svou středověkou podobu. Situace se zásadně změnila až s posledním zástavním pánem Kašparem Pruskovským z Pruskova, kterému se i přes odpor opavských stavů podařilo v roce 1585 získal hradecké zboží do dědičného majetku. Za něj a jeho dědice Jana Kryštofa Pruskovského bylo do roku 1620 vybudováno nové reprezentační severní křídlo a pro obytné účely byl rovněž zásadně přestavěn trakt východní.

Hodinová věž

Po skončení třicetileté války stavební práce pokračovaly, Jiří Kryštof Pruskovský přistavěl na místě původní gotické zástavby z jihu a západu další dvě křídla, zajišťující hospodářský provoz. Nový renesanční zámek nabyl podoby čtyřtraktového sídla s nádvorním prostorem uprostřed, hodinovou věží nad vjezdní branou a věžovitými stavbami u všech čtyřech nároží.

U zámku byla zřízena okrasná i zásobní zahrada, lesopark a v prostoru mezi dnešním Červeným a Bílým zámkem byl založen chovný rybník Pilař. V roce 1733 prodali Pruskovští hradecké panství Wolfgangu Konradovi z Neffzernu. Neffzernové prožili v Hradci 45 let a jejich jméno je spjato především s domácí kapelou, v jejímž provedení bylo na zámku dáváno i několik oper - mj. dle dochovaného libreta i Thisbe i Piramo Johanna Adolfa Haseho.

Hradby

Prvního října 1778 prodal Wolfgang Karel baron z Neffzer hradecké panství za 270 tisíc rýnských zlatých hradecké panství knížeti Janu Karlu Lichnovskému z Voštic a Werdenbergu.

Za jeho syna Karla Aloise byl dosud renesanční zámek v únoru 1796 těžce poškozen požárem. O rok později byla proto zahájena celková přestavba, vedená krnovským stavitelem Janem Mihatschem v duchu empírových pravidel. Ta přinesla nejen podstatné úpravy exteriérů, ale také zásadní změnu v řešení okolí. Byly strženy věže, zrušeny hradby a zasypány příkopy.

Vlastní zámek, obklopený nově založeným přírodně - krajinářským parkem, získal podobu, která s menšími změnami přetrvala dodnes. Mezi prvními hosty nově renovovaného zámku byl mj. hudební skladatel Ludwig van Beethoven, který tu pobýval v roce 1806 a 1811, o něco později, v roce 1828, uvítal Nicola Paganiniho a v letech 1846 a 1848 také klavíristu a skladatele Ference Liszta.

Druhá polovina 19. století přinesla další, tentokrát novogotickou etapu přestaveb a proměn. Z ní nejdůležitější je přístavba hospodářského Červeného zámku z let 1874 až 1895, projektovaného Alexisem Langerem z Vratislavi, a Bílá věž, kde byly stavební práce přerušeny v roce 1891.

Červený zámek Bílý zámek s prohlídkovými okruhy

I nadále zůstával zámek v Hradci místem návštěv význačných osobností tehdejšího světa. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturní sféry: J. Mánes, C. Wagnerová, G. Hauptmann, H. v. Hoffmannstahl či K. Kraus. Protože si Lichnovští po vzniku Československa podrželi německé státní občanství, byl jim majetek v květnu 1945 konfiskován "Benešovými dekrety".

Zámek byl již v roce 1949 otevřen veřejnosti. Koncem 50. let došlo k opravě bombardováním poškozeného Červeného zámku, kde byly postupně otevřeny restaurace a hotel, koncertní síň je místem mezinárodní hudební soutěže Beethovenův Hradec, pořádané již od roku 1962. Od roku 1978 probíhala generální oprava zámku, část celkově rekonstruovaných a restaurovaných interiérů byla v roce 1997 opět zpřístupněna.

Červený zámek

Státní zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou. Prohlídkový okruh vede luxusně zařízenými reprezentačními salony i pokoji pohodlných hostinských apartmá. Galerie nabízí skvosty původní zámecké obrazárny a nechybí ani samostatné historické expozice.

Otevírací doba zámku v Hradci nad Moravicí

  • Duben, říjen; Sobota - neděle, svátky: 10:00-16:00
  • Květen - září; Pondělí: zavřeno, Úterý - neděle: 9:00-17:00
  • Prohlídky mimo běžnou návštěvní dobu za příplatek

Vstupné na zámek Hradec nad Moravicí

  • Obyčejné 70 a 80,- Kč
  • Zlevněné 35 a 40,- Kč
  • Děti do 6 let zdarma

Info

  • Správa zámku Hradce nad Moravicí, 747 41 Hradec nad Moravicí
  • Telefon: +420 553 783 485, 553 783 444 (rezervace prohlídek)
  • E-mail: hradecnadmoravici@ostrava.npu.cz

Zámek Hradec nad Moravicí, turistická mapa

Další odkazy

Zámek ze zámeckého parku Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Zverovka Jeskyně Sněžka Krkonoše, ubytování Frýdštejn Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Polární záře Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Kvarky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist