Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 19.11.2017 , , svátek má
Treking > Pohoří > Pálava
Hledej chatu

Pálava

Pálava a Lednicko - Valtický areál, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, turistika a turistické trasy, příroda, levné ubytování na Pálavě

22.3.2007 | Otakar Brandos

Pálava. Úžasná a neopakovatelná krajina na styku Karpat a rozlehlé Panonské nížiny. Pálava s Pavlovskými vrchy je krajinou, jejíž obdobu na území České republiky, a zřejmě ani Evropy, nenalezneme. Krajinou, kterou táhla stáda mamutů a v jejich šlépějích kráčející tlupy paleolitických lovců. Krajinou, kterou osídlili již staří Keltové, kde vojáci římských legií založili první vinice. Územím, kde později první přišedši Slované vystavěli svá rozsáhlá výšinná sídliště.

Jeden ze zámků Lednického areálu

Pálava je mimořádně krásnou a přírodně cennou oblastí. Střídají se zde suché skalní stepi a lesostepi, suťové lesy společně s mokřady a lužními lesy. A neodmyslitelnými vinohrady. A samozřejmě i dalšími neopakovatelnými kombinacemi krajinářských prvků. Není proto divu, že již v roce 1976 se oblast Pálavy stala chráněnou krajinnou oblastí. A v roce 1986 dokonce biosférickou rezervací UNESCO. To vše svědčí o mimořádných hodnotách krajiny pod Pavlovskými vrchy.

  • rozloha Mikulovské vrchoviny - 81 km2, rozlohou 87. celek ČR
  • nejvyšší hora Mikulovské vrchoviny - Děvín (555 m)
  • střední výška Mikulovské vrchoviny - 263,4 m
  • rok vyhlášení CHKO Pálava - 1976

Pálava je nejteplejší a nejsušší oblastí České republiky. Vinice tady střídají nádherná vápencová skaliska, skalní stepi a lesostepi s neobyčejně bohatou faunou a flórou.

Západ Slunce z Děviček, Pálava

Kombinace všech těchto faktorů má za následek, že Pálava patří k nejdéle osídleným místům v ČR. Právě z Pálavy totiž pocházejí nejstarší nálezy tábořišť lovců jeskynních medvědů, právě tady byly nalezena světoznámá Věstonická venuše.

Geomorfologické vymezení regionu Pálavy je složitější. Jedná se o celky Mikulovské vrchoviny a zčásti Dolnomoravského úvalu a Dyjsko-svrateckého úvalu.

Pálava, chráněná krajinná oblast

Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena již v roce 1976 na rozloze asi 7 500 hektarů. Dnešní výměra činí 8 300 ha. Jejím centrem je hřeben Pavlovských vrchů s délkou 12 kilometrů a nejvyšším vrcholem Děvín (554 m). Správa CHKO sídlí na Náměstí 32 v Mikulově.

Dominantou hřebene je určitě zřícenina Dívčí hrady a nebo Sirotčího hrádku. K nim přiléhá pahorkatina Milovického lesa. Navíc bylo celé území v roce 1986 vyhlášeno biosférickou rezervací pod patronátem UNESCO. Patří tak do stejné kategorie chráněných území jako např. NP Bukovské vrchy, Coto d´Doňana v deltě řeky Guadalquivir ve Španělsku či Yellowstonský národní park.

Pálava součástí biosférické rezervace Dolní Morava

V roce 2003 byla biosférická rezervace Pálava rozšířena o další přilehlá území a zároveň přejmenována na biosférickou rezervaci Dolní Morava. Jedním z hlavních důvodů vyhlášení CHKO byl jedinečný krajinný ráz Pálavy a přítomnost mnoha vzácných i endemických rostlinných a živočišných druhů.

Biosférické rezervace, kterých je v současné době po světě asi 360, slaďují otázky ochrany biodiverzity a přírodních zdrojů s udržitelným rozvojem krajiny. Biosférické rezervace vyhlašuje UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra (MAB, Man and the Biosphere) na základě žádostí jednotlivých zemí.

Pálava (Mikulovská vrchovina), turistická mapa

Přestože velká část území Pálavy je hospodářsky využívána, nalezneme tady množství chráněných rostlin. Uveďme si jen kosatce sibiřské, ladoňky, stulíky, bledule, lekníny či řezan pilolistý. Nejrozmanitější je fauna i flóra mokřadních ekosystémů, hned za nimi se drží oblasti stepního charakteru. Na četných vodních jezerech, z nichž největší jsou nádrže Nové Mlýny, se zdržují vodní ptáci jako jsou kormoráni, volavky, rybáci, husy, objevuje se i orel mořský s rozpětím křídel až 240 cm.

Pálava a turistika

Z turisticky nejvděčnějších cílů jsou to Pavlovské vrchy, oblast Lednicko-valtického areálu se známým zámkem Lednice a Valtice či Lednickými rybníky. Nesmíme však zapomenout ani na světově proslulé Dolní Věstonice, které prosluly nálezem Věstonické Venuše, malé sošky z pálené hlíny, která je výtvorem lovců mamutů z doby před 27 tisíci léty.

Paleontologické nálezy na Pálavě

Pálava patří k nejdéle osídleným místům v českých zemích. Právě v těchto místech byla odkraty pravěká tábořiště lovců mamutů s množství kostěných a kamenných loveckých i pracovních nástrojů, stopy ohnišť i keramická soška Věstonické venuše, která se dočkala světového věhlasu a proslavila Pálavu doslova v celém světě. Významné jsou i nálezy stop římské přítomnosti v této oblasti z přelomu letopočtu (římský vojenský tábor).

Mikulovská vrchovina

Mikulovská vrchovina je rozlohou poměrně malý celek náležející do geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Rozloha Mikulovské vrchoviny nepřesahuje 81 km2. Mikulovská vrchovina je poměrně členitá vrchovina hrásťového typu. Její střední výška činí pouhých 263,4 m a střední sklon svahů 5° 28´. Její území je ohraničeno ze západu Dyjskosvrateckým úvalem a Dolnomoravským úvalem ze severu a východu. Na jihu tvoří hranici státní hranice s Rakouskem.

Mikulovská vrchovina je budována flyšovými horninami a vápenci jurského stáří. Ty vystupují na povrch v bradlové části Mikulovské vrchoviny v oblasti Děvína, Klentnice aj. Objevují se i neogenní sedimenty Vídeňské pánve, spraše a sprašové hlíny. V Mikulovské vrchovině převládá erozně-denudační reliéf s pozůstatky zarovnaných povrchů. Nejvyšším bodem Mikulovské vrchoviny je Děvín (555 m, některé mapy uvádějí 554 m) v podcelku Pavlovské vrchy.

Mikulovská vrchovina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Mikulovská vrchovina Pavlovské vrchy -
Milovická pahorkatina -

Dolnomoravský úval

Dolnomoravský úval je jediným geomorfologickým celkem geomorfologické oblasti Jihomoravská pánev, která na našem území představuje výběžek subprovincie Vídeňská pánev, která představuje rozlehlou vnitrohorskou pánev mezi masívy Karpat a Alp. Dolnomoravský úval se nachází na jižní Moravě při dolním toku řeky Morava, která pramení na Králickém Sněžníku na pomezí Čech, Moravy a Slezska.

Hřeben vrcholu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů

Dolnomoravský úval je výraznou tektonickou sníženinou o délce asi 75 km a max. šířce 43 km. Celková rozloha tohoto geomorfologického celku činí 965 km2, střední výška 183,2 m. Nejvyšším vrcholem Dolnomoravského úvalu jsou Staré hory (302 m) na hranicích s Rakouskem. Dalšími výraznějšími vyvýšeninami jsou Přítlucká hora (292 m) u Novomlýnských nádrží a Náklo (265 m) u Ratíškovic. Dolnomoravský úval má místy charakter pahorkatiny, převažují ale nivy a říční terasy.

Dolnomoravský úval na západě sousedí s Mikulovskou vrchovinou a Dyjsko-svrateckým úvalem, na severu s Ždánickým lesem, Kyjovskou pahorkatinou, Chřiby a Hornomoravským úvalem, na východě s Vizovickou vrchovinou, Bílými Karpatami a Chvojnickou pahorkatinou (výběžek Záhorské nížiny) a jih úvalu je vymezen toky řek Morava a Dyje, resp. státní hranicí s Rakouskem.

Dolnomoravský úval je budován silnými vrstvami fluviálních sedimentů jako jsou říční písky a štěrky, objevují se eolické sedimenty a bohatá ložiska lignitu a ropy. Zmínku si zaslouží váté písky, které se objevují především na Břeclavsku a v oblasti mezi Bzencem a Hodonínem. Díky teplému klimatu je Dolnomoravský úval jednou z nejúrodnějších oblastí naší republiky.

Dyjsko - svratecký úval

Dyjskou - svratecký úval je geomorfolickým celkem jižní Moravy, jenž patří do oblasti Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem tohoto celku je nenápadný a oblý vrchol Výhon (355 m), jenž v ploché krajině dnes identifikujeme jen díky přítomnosti krásné rozhledny zvané Akátová věž.

Dyjsko - svratecký úval představuje plochou sníženinu vyplněnou třetihorními a čtvrtohorními sedimenty. Nivy řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy jsou pak vyplněny především sprašemi. Dyjsko - svratecký úval je ohraničen sousedními geomorfologickými celky (od západu) Jevišovickou pahorkatinou, Boskovickou brázdou, Bobravskou vrchovinou, Drahanskou vrchovinou, Vyškovskou bránou, Litenčickou pahorkatinou, Ždánickým lesem, Dolnomoravským úvalem a Mikulovskou vrchovinou.

Pálava, turistické chaty a levné ubytování

PŘÍSTŘEŠEK SOUTĚSKA VELKÉ PAVLOVICE, TURISTICKÁ UBYTOVNA
Přístřešek Přístřešek Soutěska
Pálava

Detail ubytování …
TJ Slavoj Hodonínská 90/2
Velké Pavlovice

Detail ubytování …
Cena 0 Kč Cena od 200 Kč
CHALUPA NA CIMBUŘÍ
Na Cimbuří Pavlov
Pálava

Detail ubytování …
-

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Pálava - turistika a turistické trasy

Pálava a Dolnomoravský úval, příroda a turistické cíle

Reklama
Témata našich článků…
Ďumbier Polární záře Krkonoše, ubytování Radegast Pravčická brána Litice Barborka Říp Jeseníky, ubytování Praděd Oortův oblak Maroko Lysá hora Měsíc Hrad Čachtice Slunce Kost Kvarky Karlštejn Hukvaldy Fáze Měsíce Štrbské pleso Gerlachovský štít
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist