Západní Karpaty, přírodní podmínky v provincii

Západní Karpaty, základní informace a členění Západních Karpat, nejvyšší pohoří

Západní Karpaty jsou jednou ze tří provincií subsystému Karpaty. Karpaty jsou subsystémem nadřazeného Alpsko - himalájského systému. Západní Karpaty se dále dělí na tři subprovincie - Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty a Vnitřní Západní Karpaty. Někteří autoři (především geologové) uvádějí dělení Západních Karpat na Vnější, Centrální a Vnitřní Západní Karpaty.

Tyto subprovincie se pak dělí na řadu oblastí a ty opět na řadu celků - pohoří. Členění Západních Karpat je tedy poměrně komplikované. Asi největší "zmatky" do členění Západních Karpat vnášejí geologové, i když i řada z nich se dnes přiklání k dvojdílnému členění Západních Karpat na externidy a internidy. Přesné geol. členění Západních Karpat a vymezení tektonických jednotek nelze ani dnes považovat za definitivní.

Vývoj Západních Karpat

Západní Karpaty představují typické pásemné pohoří. Představují k severu silně vyklenutý oblouk asymetrické stavby, do nějž se od jihu silně zanořuje rozsáhlá Panónská pánev, jejíž třetihorní sedimenty na mnoha místech překrývají starší struktury Západních Karpat.

Západní Karpaty se vyznačují nápadnou vrásově-příkrovovou stavbou, která je výsledkem silných tektonických pohybů a tvorby mohutných příkrovů v sedimentačních pánvích v průběhu druhohor a třetihor. Dnešní morfologické členění Západních Karpat nejvíce ovlivnila třetihorní tektonika.

Čtěte také: Geomorfologické členění Slovenska - do oblastí

První doklady o vývoji Západních Karpat jsou datovány do období karbonu. Hlavní výskyt karbonových vrstev je vázán na oblast gemerika a tatroveporika. V oblasti gemerika je karbon poměrně hojně zastoupen v oblastech kolem Košické Belé a Margecan. Dále se karbonové vrstvy objevují v oblasti Dobšiné, Jelšavy, Štítniku, Rožňavy a Jasova. Zastoupeny jsou především mořské sedimenty.

Později byla rozsáhlá území dnešních Západních Karpat přes středozemní geosynklinální oblast zaplavena mořem a následně opět vyzdvižena (regrese). V izolovaných depresích souše probíhala kontinentální sedimentace. Příkladem takovéhoto území jsou Zemplínské vrchy (tzv. zemplínský ostrov).

Trias je v Západních Karpatech hojně rozšířen, avšak jeho popis je komplikovaný, neboť v každé tektonické jednotce má trias jiný vývoj. Z geologického hlediska můžeme Západní Karpaty rozdělit na Vnější (flyšové) Karpaty a Vnitřní (centrální) Karpaty.

Flyšové Karpaty jsou tvořeny převážně mladšími sériemi křídového a paleogenního stáří, tektonická stavba této části Karpat byla utvářena především v oligocénu a spodním miocénu. Centrální Karpaty jsou podstatně starší a byly vyvrásněny ve svrchní křídě. Jejich stavba je složitá, příkrovová.

Na předmezozoických jádrech takovýchto pohoří spočívají obalové série druhohorních sedimentů (společně označované jako tatridy). Do oblasti tatrika ale byly přesunuty i druhohorní série Veporských vrchů, označované jako veporikum (veporidy). Severně i jižně od sérií veporika se nacházejí rozsáhlé oblasti gemerika (Spišsko - gemerský kras).

Centrální část Západních Karpat se podle odlišného geologického vývoje během mezozoické sedimentace a svrchnokřídových vrásnění dělí na tři základní jednotky. Jsou to tatrikum, veporikum a gemerikum. Během druhohor a zejména ve třetihorách se opakovala vrásnění, která původní sedimentační prostor, zejména kolem stále klesající geosynklinály Tethys, stlačila na šestinu až osminu původní rozlohy. Posledními proměnami prošla nejvyšší pohoří Západních Karpat během dob ledových.

Rozloha a stavba Západních Karpat

Západní Karpaty zasahují na území celkem pěti zemí. Jsou to Rakousko, Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Táhnou se od Rakouska po Kurovské sedlo (683 m) na slovensko - polském pomezí na východním okraji Ľubovnianské vrchoviny, kde přecházejí v Karpaty Východní. Někteří autoři však kladou hranici mezi těmito subprovinciemi dále na východ do Lupkovského průsmyku či dokonce do sedla Beskydek.

Délka pásma Západních Karpat dosahuje asi 500 km, maximální šířka pak asi 200 km. Na západě hraničí Západní Karpaty s Hercynským systémem představovaným Českým masívem či správněji Českou vysočinou. Nejvyšším vrcholem Západních Karpat je Gerlachovský štít (2 655 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem celých Karpat či Vnitřních Západních Karpat. Nejvyšším vrcholem Vnějších Západních Karpat je Babia hora.

Pro Vnitřní Západní Karpaty jsou typická jádrová pohoří budované především vrstvami tatrika (objevují se tady i další tektonické jednotky, o nichž si můžete více dozvědět v samostatných článcích). Patří k nim například Tatry, Nízké Tatry, Malá Fatra či Velká Fatra, ale také Považský Inovec, Tribeč, Malé Karpaty a řada dalších. Tato pohoří jsou budována žulami, vápenci a dolomity, slínovci či pískovci.

Tektonické jednotky a rozhraní Západních Karpat

• Oravikum
• Váhikum
• Peripieninský lineament
• Tatrikum
• Subtatranské příkrovy
• Čertovická linie
• Fatrikum (krížňanský příkrov)
• Veporikum
• Lubenícko-margecanska linie
• Gemerikum
• Hronikum (chočský příkrov)
• Rožňavská linie
• Silicikum
• Meliatikum
• Turnaikum
• Neovulkanity
• Bükkikum
• Transdanubikum
• Zemplinikum

Tektonické členění Západních Karpat na území ČR a Slovenska

Morfotektonické členění Západních Karpat

• Karpatská předhlubeň
• Flyšové pásmo
• Bradlové pásmo
• Pásmo jádrových pohorí
• Veporské pásmo
• Gemerské pásmo
• Meliatské pásmo
• Bükkské pásmo
• Bakonské pásmo
• Zemplínské pásmo

Vnější Západní Karpaty jsou představovány pohořími Moravských Karpat či Beskyd a jsou obvykle budovány střídajícími se vrstvami mořských usazenin pískovců a jílovců, objevují se ale také slepence. Jde o tzv. flyšové pásmo Karpat, které je také někdy nazýváno jako Flyšové Karpaty.

Nejvyšším vrcholem flyšového pásma Karpat je Hoverla (2 061 m) na Černohorské polonině v ukrajinských Karpatech, které jsou však již součástí Východních Karpat. V Západních Karpatech je to již zmíněná Babia hora.

Na pomezí Vnějších Západních Karpat a Vnitřních Západních Karpat nalezneme ještě úzký, maximálně 21 km široký pás odolných vápenců a dolomitů, který se nazývá bradlové pásmo Karpat. Jeho typickými představiteli jsou například Vršatecká bradla v Bílých Karpatech či Pieniny.

Rumunské Západní Karpaty nejsou součástí Západních Karpat!

K Západním Karpatům bývají často chybně připojovány i Rumunské Západní Karpaty s pohořími skupiny Bihor - Apuseni, které jsou však součástí Jižních Karpat. Toto nesprávné dělení vzniklo nejspíše chybným překladem a nepochopením rumunských autorů. V Rumunsko je totiž používáno jiné geomorfologické členění Karpat, které se od členění užívaného v ČR, na Slovensku a v Polsku poněkud liší.

Rumunské členění není tolik propracované jako u nás a nesprávnými překlady či chybnými interpretacemi se tato nepřesnost dostala i do naší literatury. Nejvíce těchto chyb se pak nachází na internetu, kde se pilně opisuje a neredigují se texty a jejich věcná správnost. K Rumunským Západním Karpatům se můžete vrátit v samostatném článku pojednávajícím o Jižních Karpatech.

Členění Vnějších Západních Karpat

• Jihomoravské Karpaty (v Rakousku jako Österreichisch - Südmährische Karpaten)
• Středomoravské Karpaty
• Slovensko - moravské Karpaty
• Západobeskydské podhůří
• Západní Beskydy
• Střední Beskydy
• Východní Beskydy
• Podholně - magurskou oblast
• polské Beskidy Zachodnie, přičemž termínem "Beskidy Zachodnie" je v Polsku označován celý úsek pohoří od Západních po Východní Beskydy

Členění Vnitřních Západních Karpat

• Tatransko - fatranská oblast
• Slovenské středohoří
• Slovenské rudohoří
• Matransko - slanská oblast

Použitá literatura

• D. Plašienka - Tektochronológia a paleotektonický model jursko-kriedového vývoja centrálnych Západných Karpát. Veda, 1999
• J. Dvořák, B. Růžička - Geologická minulost Země, úvod do historické geologie a paleontologie, SNTL 1966
• I. Vološčuk a kol. - Tatranský národný park, biosférická rezervácia, Gradus 1994
• J. Hók, Š. Kahan, R. Aubrecht - Geológia Slovenska. Univerzita Komenského, Bratislava 2001
• M. Maheľ - Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda 1986

Další související články: