Hornosvratecká vrchovina je členitá vrchovina až hornatina. Sousedí s celky Boskovická brázda a Drahanská vrchovina na jihovýchodě a jihu, s Křižanovská vrchovina na západě, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory a Svitavská pahorkatina na severu a východě. Střední výška Hornosvratecké vrchoviny činí 580,2 m.

Nejvyšším vrcholem Hornosvratecké vrchoviny je Devět skal (836 m) v CHKO Žďárské vrchy v severní části geomorfologického celku, která je charakteristická zvýšeným výskytem izolovaných skal a skalních útvarů (např. známé Dráteníčky) a úzkých izolovaných hřbetů. Oblast je tvořena převážně krystalickými horninami s menšími ostrůvky druhohorních usazenin.

Hornosvratecká vrchovina, geomorfologické členění

Javořická vrchovina

Javořická vrchovina je jedním z geomorfologických celků Českomoravské vrchoviny. Rozloha Javořické vrchoviny je 624 km². Rozlohou jde o 48. největší celek České republiky. Střední výška činí 603,5 m, nejvyšším vrcholem je s 837 metry Javořice.

Javořickou vrchovinu nalezneme u hranic s Rakouskem, které ji vymezují z jihu. Na východě Javořická vrchovina sousedí s Křižanovskou vrchovinou a na západě s Třeboňskou pánví. Na severozápadě sousedí s Křemešnickou vrchovinou.

Javořická vrchovina, geomorfologické členění

Křižanovská vrchovina

Křižanovská vrchovina je dalším z geomorfologických celků Českomoravské vrchoviny. Značně členitá Křižanovská vrchovina dosahuje rozlohy 2 722 km², takže je po Nízkém Jeseníku druhým největším geomorfologickým celkem České republiky. Střední výška tohoto celku dosahuje 541,2 m a nejvyšším vrchem je Harusův kopec (741 m).

Křižanovská vrchovina je typická táhlými zalesněnými hřbety, které oddělují poměrně hluboká údolí. Oblast je odvodňována řekami Jihlava a Oslava a jejich četné přítoky.

Křižanovská vrchovina na východě sousedí s Jevišovickou pahorkatinou a Boskovickou brázdou, na severovýchodě s Hornosvrateckou vrchovinou, na západě s Hornosázavskou pahorkatinou, Křemešnickou vrchovinou a Javořickou vrchovinou. Na jihu je tento celek ohraničen hranicí s Rakouskem, byť tento celek pochopitelně pokračuje i na území Rakouska.

Křižanovská vrchovina, geomorfologické členění