Zlatohorská vrchovina, vymezení pohoří
Zlatohorská vrchovina leží ve stínu mnohem vyššího a atraktivnějšího
Hrubého Jeseníku, se kterým sousedí na jihu
a jihozápadě. Ze západu je Zlatohorská vrchovina lemována
Žulovskou pahorkatinou. Ze
severu a východu je sice Zlatohorská vrchovina lemována státní hranicí s Polskem,
kterou však pohoří nekončí, ale pokračuje do sousedního Polska jako Góry Opawskie.
Zlatohorská vrchovina je značně rozsáhlým a členitým pohořím. V západovýchodním
směru dosahuje pohoří délky asi 40 km při maximální šířce 10 až 20 km. Nejvyšším
vrcholem pohoří je Příčný vrch
(975 m) následována vrcholy, Bílé skály (922 m),
Biskupská kupa (890 m) s pěknou bílou rozhlednou, Zlatý chlum (875 m) s další
rozhlednou, Bleskovec (871 m), Větrná (792 m) či Zámecký vrch (750 m) se
zříceninou hradu Edelštejn.
Zlatohorská vrchovina, těžba zlata a osídlování
Celé území Zlatohorské vrchoviny je od raného středověku součástí Českého
království, přestože osady zakládané tady od 13. století kolonizovali převážně
Němci. Jejich základní obživou byly četné doly na zlatou rudu, jejichž stopy
jsou v terénu dobře patrné dodnes. Například na Příčném vrchu, v okolí Rejvízu,
v okolí Horního Údolí i v dalších oblastech Zlatohorské vrchoviny.
Příčný vrch je údajně provrtán jako ementál, nacházet se tady má údajně až 150 km
chodeb!
Na ochranu dolů a přístupových cest vznikla v této oblasti řada strážních
hradů. Z těch se bohužel do dnešních časů mnoho nedochovalo, jejich zašlou slávu
připomínají jen nevelké zříceniny. Centrem oblasti byly vždy Zlaté Hory
(Edelstadt), malé městečko nacházející se na úpatí Biskupské kupy (890 m).
Nejznámějším, ale nechvalně proslulým rodákem Zlatých Hor byl fanatický a
lakotný církevní přisluhovač a inkvizitor František Boblik,
známý z čarodějnických procesů na Jesenicku.
Další krušné časy nastaly po skončení II. světové války, kdy původní německé
obyvatelstvo bylo odsunuto na západ a celá Zlatohorská vrchovina se téměř
vylidnila. Ani přes podporu přistěhovalectví do tohoto regionu nedosahuje počet obyvatel
ani zdaleka předválečného stavu.
Zlatohorská vrchovina, turistická mapa
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
|
Prameny Opavice
Strážnice u Liptaně
Svatá Anna
Rejvíz