Hrad Helfštýn patří k nejrozsáhlejším hradním stavbám České republiky
a střední Evropy. Silueta hradu Helfštýn se proti obloze rýsuje na jižním konci hřebene
Maleník, poslední výspě Podbeskydské
pahorkatiny. Dlužno dodat, že siluetu hradu Helfštýn stále více zakrývají vzrostlé
stromy.
Hrad Helfštýn po smrti Přemysla Otakara II.
Hrad Helfštýn byl založen někdy koncem 13. století loupeživým rytířem
s poněkud neobvykle znějícím jménem - Fridušem z Linavy ve Slezsku. Ten plenil okolní
kraje a jist si před ním nemohl být žádný z jeho sousedů.
Friduš využívá bezvládí po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském
poli a zmocňuje se části majetků pánů z Drahotuše
a na strmém ostrohu nad řekou Bečva buduje na svou dobu poměrně velký hrad.
Jádro hradu Helfštýn je tvořeno pevnou válcovou útočištní věží, u níž postupně
vyrůstá hradní palác o dvou podlažích. Hradní budovy jsou pak obehnány silnou parkánovou
hradbou o rozměrech 30×50 metrů. Celá hradba je pak ještě posílena hlubokým
hradním příkopem.
Přítrž loupeživým výpravám Friduše z Linavy však poměrně záhy udělala vojska
Václava II., jenž se snažil upevnit moc a konsolidovat české a moravské země po
době jistého bezvládí. V roce 1286 byl Helfštýn oblehnut a dobyt. Za zásluhy na
dobytí hradu dostává královskou donací Helfštýn do držení Vok z Kravař.
Od něj hrad zdědili synové Jan a Drslav z Kravař a v roce 1372 se stává pánem na hradě
Helfštýn Lacek z Kravař, jenž byl zemským hejtmanem.
Následně se Helfštýn dostává do rukou Petr Kravař (r. 1416) a v roce 1421 Přemek z
Těšína. V následujících bouřlivých létech husitských válek se na hradě usazuje
loupeživý rytíř Jan z Menspeku. Asi aby pokračoval v tradici zakladatele
hradu.
Následovat tuto tradici mu však nebylo dopřáno příliš dlouho - již v roce 1447
získává HelfštýnVok ze Sovince, po němž hrad zdědili jeho
synové. Ti si však otcova majetku asi příliš necenili, neboť hrad již v roce 1467 prodávají
pánům z Postupic. Možná se jim ale také nedostávalo peněz na nákladnou údržbu
rozsáhlého hradu…
Pod hradbami bývalo poměrně často rušno. To pro skutečně strategickou polohu
Helfštýna, jenž kontroloval přístup do Moravské brány. Podobně jako jeho sousedé
ležící severněji - hrad Starý Jičín na
Starojickém kopci a pevný hrad Hukvaldy.
Hrad Helfštýn nájezdníkům odolal
Na jeho pevných zdech si ale většina vojevůdců vylámala zuby. Včetně věrolomného Matyáše
Korvína, syna Jana Hunyadyho, jenž byl nejprve věrným spojencem Jiřího z Poděbrad, díky
jehož podpoře se stal uherským králem. V roce 1469 však vtrhl na Moravu a do českých
zemí snažíc se rozdmýchat rozpory mezi kališnickým králem a katolickou
šlechtou. Korvín byl však poražen a donucen podepsat příměří.
Toto příměří však nemělo dlouhého trvání a Matyáš Korvín je na Moravě opět. V roce
1478 se nechává v Olomouci korunovat českým králem a dále bojuje s Jiříkem z
Poděbrad i Vladislavem Jagellonským. Až v roce 1478 je podepsáno příměří a
Matyáš Korvín se stává pánem Moravy, Slezska a Lužice.
V roce 1475 patří hrad Helfštýn Vilémovi z Pernštejna a v roce 1553 Půtovi
z Ludanic. Příbuzenskými vazbami se hrad Helfštýn dostává do rukou Petra Voka,
ten jej však v roce 1593 prodává Hynkovi z Bruntálu a Vrbna. Po porážce českých stavů
na Bílé hoře je Helfštýn konfiskován a jako konfiskát jej získává v roce 1622
kardinál Ditrichštejn, jehož rod na hradě setrval až do samotného konce
v roce 1763, kdy byl hrad opuštěn.
Rozměry hradu Helfštýn a původ názvu
Časté změny majitelů a přestavby a rozšiřování hradu měly velký vliv na jeho celkový
ráz. Dodnes lze na hradě jasně rozeznat velkou řadu stavebních slohů, které se
prolínají.
Helfštýn dosahuje skutečně úctyhodných rozměrů. Maximální délka
hradu činí 187 m a šířka 152 m. Celý hrad je obehnán silnými hradbami s
okrouhlými i hranolovými věžemi a několika příkopy. Z interiérů se kromě kleneb
nedochovalo prakticky nic. Od roku 1954 probíhají na hradě rekonstrukční práce
a archeologickým průzkum.
Jak se měnily stavební slohy, tak se měnily i názvy, resp. způsoby psaní názvu
hradu v písemnostech. Od Helfenstayn přes Helfensteyn až po Helfenstein. V 15. století
dochází k počeštění názvu na Helfenštajn a Helfenštein. Od toho nebylo daleko
ke zlidovělému tvaru Helfštýn. A od čehu je původ názvu hradu Helfštýn odvozen.
Odborníci uvádějí, že od jména zakladatele hradu - loupeživého rytíře Friduše.
Jedná se o složeninu dvou slov Helfen stein (Helfův kámen), kde Helf značí
Friduš (Helfrid, Helferik).
Helfštýn uvítá ročně na 100 000 návštěvníků
Na hradě Helfštýn bývá v hlavní sezóně poměrně živo. Před vstupem do
hradu vás uvítá dřevěný katapult, jenž byl postaven před řadou let při rekonstrukci
dobývání hradu Matyášem Korvínem. Přes most nad hlubokým hradním příkopem se
vstupní bránou chráněnou mohutnou věží dostanete na první nádvoří, z nějž se dá
pokračovat k hradnímu paláci.
Velká část hradu prošla nákladnou rekonstrukcí a
řada objektů byla pokryta krásnou šindelovou střechou. Následuje další nádvoří
a hradní palác, v jehož sklepeních se ukrývá výstava uměleckých kovářů, kteří
mívají na hradě stálé dostaveníčko - tzv. Héfaiston.
Zájem o Helfštýn neopadl ani v novověku. Ročně projde jeho hradbami
neuvěřitelných 100 000 návštěvníků. Rozsáhlá hradní pevnost poskytuje nejen
nádherné pohledy do kraje, zejména směrem do Moravské brány a k zalesněným
hřebenům Nízkého Jeseníku, ale rovněž
pohled do života našich předků.
Na Helfštýn se dostanete z řady směrů. Asi nejblíže je to z Lipníku
nad Bečvou (asi 4 km), možný je však příjezd až do těsné blízkosti hradu, u nějž
lze na sběrném parkovišti odstavit svého čtyřkolého oře. Pokud má váš oř pouze dvě
kola a pedály, pak bych jej raději neodstavoval…
Otevírací doba hradu Helfštýn
od května do srpna denně mimo pondělí v časech 9.00 - 18.00
únor a listopad pouze soboty, neděle a svátky v časech 9.00 - 16.00
duben, září a říjen denně mimo pondělí 9.00 - 17.00
Vstupné na hrad Helfštýn
Základní vstupné 30 - 60 Kč podle sezóny
Snížené vstupné 20 - 40 Kč podle sezóny
Akce na Helfštýně v roce 2019
13.4. - Slavnostní zahájení výstavy Héfaistovy vavříny
18.4. - Celodenní volný vstup na Helfštýn k Mezinárodnímu dni ochrany památek
19.-22.4. - Velikonoce na hradě
27.4. - Noční prohlídky. Speciální prohlídky s kovářskou tématikou doplněné bohatým programem
4.5. - 20. ročník maratonu horských kol v terénech Moravské brány. Trasy MTB 100 km, 52 km, 33 km a 28 km
18.5. - Vstup zdarma. Celodenní volný vstup k Mezinárodnímu dni muzeí
25.5. - 10. ročník Festivalu vojenské historie. Přehlídky skupin living history a scénického šermu
15.6. - Helfštýnské ateliéry
5.-7.7. - Helfštýnská pouť. Celodenní program plný řemesel a soutěží spojený s historickým tržištěm
řada objektů byla pokryta krásnou šindelovou střechou. Následuje další nádvoří
a hradní palác, v jehož sklepeních se ukrývá výstava uměleckých kovářů, kteří
mívají na hradě stálé dostaveníčko - tzv. Héfaiston.
Tyger.sk