V příjemně prosluněném sobotním dopoledni parkujeme auto v obci Roudno u kostela sv. Michala a vydáváme se po naučné stezce "Po vulkanitech", jejíž jedna část v Roudnu začíná, na Velký Roudný (780 m). Stezka stoupá nejprve celkem mírně, ale když se vymotáme z ohrad nad obcí, sklon se prudce zvětšuje. Míjíme vyhlídku pod pásmem lesa, na stezce je i část křížové cesty.
Čtěte také: Z Rýmařova na Rešovské vodopády a Rabštejn, trek Nízkým Jeseníkem…
Po zhruba jednom kilometru, na němž překonáme převýšení 200 m, docházíme na vrchol. Od doby, kdy jsem tu byl naposledy, sem přibyl turistický přístřešek, byla opravena kaple a hlavně zde byla postavena rozhledna, dokončená v roce 2007.
Na uvítání dostaneme od Kamila tekutý pozdrav z jeho zahrádky a samozřejmě také pamětní list s příležitostným razítkem. Pak už nastává klasická diskuse nejen o horách s Otou, Kamilem i dalšími turisty, kteří mezitím dorážejí. Vylezeme si i na rozhlednu, odkud jsou pěkné výhledy hlavně na Slezskou Hartu a hřeben Jeseníků, ale panoráma není vzhledem k oparu tentokrát příliš "ostré".
Celá oblast vrcholu Velkého Roudného, který soptil naposledy někdy začátkem čtvrtohor, je již od roku 1966 chráněnou přírodní památkou. Proto po rozloučení s účastníky setkání scházíme poctivě po zelené značce na rozcestí cest do nevýrazného sedla mezi Velkým a Malým Roudným. Ztratíme tím asi 100 výškových metrů, které zase nabereme stoupáním na Malý Roudný, který je jen o 9 metrů nižší než jeho "bratr". Ostatně je tento vrchol považován za vedlejší kráter Velkého Roudného.
Značku zde nehledejte, na vrchol Malého Roudného se bez problému dostaneme přímo po místy dost podmáčených loukách, v tuto dobu krásně rozkvetlých. Občas je třeba se trochu prodírat křovím, ale není to nic nepřekonatelného. Poslední zajímavé místo je vyhlídka s posezením pod vrcholem. Samotný vrchol je zarostlý a bez výhledů, poznáte ho pouze podle geodetického bodu.
Z vrcholu se zase vracíme a dáváme se na sestup přímo k jižnímu okraji obce Roudno a dále ke kostelu sv. Michala. Kousek pod kostelem na začátku naučné stezky objevujeme příjemnou hospůdku, nazvanou příznačně "Vulkán", kde první část našeho výletu zakončujeme. Sice zde zatím nevaří, ale jak nám prozradil mladý sympatický majitel, do budoucna se počítá i s kuchyní. My se spokojujeme s tekutým občerstvením a vracíme se k autu.
Na poslední cíl dnešního dne, Venušinu sopku nad Mezinou, se dá z Roudna dojít po zelené a modré značce, je to asi 13 km s převýšením 250 metrů. My ale samozřejmě použijeme naše motorové vozidlo a přejíždíme do Meziny. Auto necháváme zhruba uprostřed obce a po další "odnoži" NS "Po vulkanitech" docházíme na Venušinu sopku (655 m).
Při výstupu jsou dobře vidět Velký i Malý Roudný a také početné stádo krav, které se na svazích Venušiny sopky pasou. Samotný vrchol je plochý a zarostlý, nejzajímavější je boční kráter s lávovou jeskyní.
Již za mírného deště se vracíme k autu, cestou míjíme mohutnou lípu u Kohoutů a další chráněný strom, kterým je javor kus od cesty na soukromém pozemku. Vzhledem k počasí vynecháváme přírodní památku "Lávový proud u Meziny", kterou tvoří kamenné varhany v bývalém lomu.
Tím náš příjemný a nenáročný výlet končí. Snad bude inspirací třeba pro návštěvníky Slezské Harty, kteří by se nechtěli věnovat pouze vodě, ale rozhodli by se navštívit pár zajímavých míst v okolí. Další nedalekou sopkou je Uhlířský vrch u Bruntálu, na který vede křížová cesta a na vrcholu pak je barokní kostel svaté Marie Pomocné. Bývalou sopkou je i poněkud vzdálenější Červená hora u Libavé s meteorologickou stanicí.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.