Papírenský splav Carla Weisshuhna na řece Moravici

Vikštejn a Weishuhnův kanál, cíle v údolí Moravice

Kraj kolem řeky Moravice je nádherný. Je zde co vidět, spousta památek a přírodních zajímavostí se dá navštívit jak pěšky, tak na kole. My vzhledem k věku našich 4letých dětí jsme zvolili cestu autem a pěšky po turistických značkách.

Nejprve jsme navštívili zříceninu hradu Vikštejn. Nástup ke zřícenině je v Podhradí u Vítkova, auto můžete zaparkovat na provizorní parkoviště nahoře nad serpentinami nad Podhradím, cca 500 m od zříceniny. Hrad Vikštejn vznikl asi v polovině 13. století a jméno dostal podle svého zakladatele Vítka z Kravař. Dá se projít celá zřícenina, na jejímž začátku je apelativní nápis "na vlastní nebezpečí".

Součástí bývalého hradu je i vyhlídková věž, která vznikla patrně v původní hlasné věže. Odtud je krásný pohled na celý Vítkov. Děti nadšeně pobíhali a hlásili "tady je další chodba, tady asi měli spíž a tady byla určitě hladomorna, a tady měli hradní děti pískoviště".

Po návštěvě zříceniny naše kroky, tedy kola aut, zamířili přes Melč do 12 km vzdálené obce Žimrovice, kde se nachází krásná technická zajímavost a to Weishuhnův kanál. Po červené turistické značce vycházíme ze Žimrovic, kolem chatové osady, lesem, do 3 km vzdáleného místa, které se nazývá Most vodního náhonu a tady červená značka kříží samotný kanál. Odtud pokračujeme přímo po "náspu" kanálu, který je místy vydlážděn a místy je tvořen jen náspem porostlým trávnou asi k 1,5 km vzdálenému Papírenskému splavu, který je na řece Moravici.

Samotný kanál byl postaven z popudu Carla Weisshuhna, úspěšného místního podnikatele. Weisshuhn, který se rozhodl pro stavbu vlastní papírny v Žimrovicích, musel zajistit dostatek, jak elektrické energie pro chod budoucí továrny, tak především, pro papírnu tolik důležité vody. Jako vhodný dárce mu posloužila řeka Moravice.

Carl Weisshuhn využíval kanálu pro plavení dřeva i výrobu elektrické energie. Dřevo do papírny bylo plaveno až do roku 1966 a to až z 60 km vzdálenosti. Plavba a zpracování dřevné hmoty byla později nahrazena sběrovým papírem.

Unikátní vodní dílo je 3,5 km dlouhé, obsahuje tři vodní tunely a dva aquadukty. Na kanálu je několik přepadů, regulujících výšku hladiny toku. Při ústí do Žimrovické papírny je převýšen o 26m nad řekou Moravicí. Pozoruhodnost díla umocňuje fakt, že kanál je po celé své délce veden ve svazích zdejších skalnatých kopců.

Cestu zpět do Žimrovic nevolíme již po červené značce, která jen cestu kanálu lehce kopíruje, ale jdeme přímo po kanálu a to až k bráně samotné papírny v Žimrovicích. Byly chvíle, kdy jsem litovala, že s sebou nemám mou všudypřítomnou horolezeckou repku, abych na ni dítě mohla přivázat a zabránit tak případnému pádu do relativně rychletekoucího a na pohled hluboce vypadajícího kanálu.

Tam se utrhla kytička a plác s ní do vody, tam ležel lísteček, který krásně plaval jako lodička, tady byly zbytečné kamínky a žbluňk s nimi do vody. Ušli jsme ze Žimrovic do Žimrovic 8 km, děti byly nadšené z množství vody a příjemně unavené, tak, že cestu autem zpět prospaly.

• Více fotografií je možno vidět na: http://baobaab.rajce.idnes.cz

Papírenský splav na turistické mapě