Asi nejznámější částí Drahanské vrchoviny je vápenci a dolomitickými vápenci budovaná oblast Moravského krasu. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna a má relativně členitý reliéf na silně deformovaným žulovém podloží. Její povrch tvoří zřetelné vyvýšeniny, hrásťových struktur, které se v terénu projevují jako mírně vystupující, obvykle zalesněné, hřbety četných kopců.

Narozdíl od ní představuje sousední Konická vrchovina náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější reliéf se objevuje obvykle jen v okrajových partiích pohoří, kde svahy Drahanské vrchoviny spadají do Dyjsko - Svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, Vyškovské brázdy či Boskovické brázdy. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je kóta Skalky (735 m) východně od Boskovic.

Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme velké komplexy neporušených lesů, v nichž převládají bukové porosty či teplomilné doubravy. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočišnými a rostlinnými společenstvy. Zachovalost přírody je rovněž dána absencí velkého průmyslu.

Moravský kras

Samostatnou kapitolu si zaslouží Moravský kras, který je největším krasovým územím v České republice se čtyřmi turisticky zpřístupněnými jeskyněmi. Jsou to jeskyně Balcarka, Kateřinská, Sloupsko - Šošůvské jeskyně a nejznámější a nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně, v jejichž blízkosti nalezneme i jednu z největších a nejhlubších moravských propastí - Macochu.

Do popisované oblasti jsem zahrnul i Bobravskou vrchovinu, která je spolu s Drahanskou vrchvinou a Boskovickou brázdou, dalšími celky tzv. Brněnské vrchoviny.

Geomorfologické členění Drahanské vrchoviny

celek podcelek okrsek
Drahanská vrchovina Adamovská vrchovina Hořická vrchovina
Blanenský prolom
Mojetínský hřbet
Valchovský prolom
Škatulec
Rozsocháč
Výškůvka
Řícmanicko-kanický prolom
Bílovický hřbet
Obřanská kotlina
Soběšická vrchovina
Babí lom
Svinošický prolom
Moravský kras Suchdolské plošiny
Rudická plošina
Ochozské plošiny
Konická vrchovina Protivanovská planina
Štěpánovská planina
Plumlovská sníženina
Zdětínská plošina
Myslejovický hřbet
Bousínský les
Mokerská vrchovina
Jedovnicko-račická sníženina
Kojálská planina

Bobravská vrchovina

Bobravská vrchovina je jedním z geomorfologických celků Brněnské vrchoviny. Na jihu a východě sousedí s Dyjsko - Svrateckým úvalem, na severovýchodě s Drahanskou vrchovinou, na severu s Hornosvrateckou vrchovinou, a na západě s Boskovickou brázdou. Na jihozápadě dochází jen k letmému polibku s Jevišovickou pahorkatinou.

Rozloha Bobravské vrchoviny činí 371 km2, což z ní činí rozlohou 66. největší celek České republiky. Střední výška 316,7 m, nejvyšším bodem je návrší Kopeček (479 m) nedaleko Ostrovačic. Bobravská vrchovina, která je odvodňována toky řekami Svratka a Jihlava s krátkými, ale poměrně prudkými přítoky, se dělí na tři geomorfologické podcelky. Jsou to Leskounská vrchovina, Lipovská vrchovina a Řeckovicko-kuřimský prolom.

Moravský kras, ubytování a chaty

CHATA MACOCHA, turistická chata KČT SKYLKY, turistický přístřešek
Chata Macocha Horní můstek
679 06 Jedovnice

Detail ubytování … 		Skalky Skalky
Drahanská vrchovina

Detail ubytování …

Drahanská vrchovina, turistická mapa

Jeskyně a kras Moravského krasu

Drahanská vrchovina, turistika a výlety

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.