Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Vyhlídka Na láni

Vyhlídka Na láni

Výhled mezi Klimkovicemi a Hýlovem

5.4.2012 | Ivan Zajíček

Nedaleko od Ostravy, na jejím jižním okraji, se nachází skvělé výhledové místo, a to mezi městečkem Klimkovicemi a Hýlovem. Klimkovice (252 m n.m., 5 000 obyvatel) se připomínají již v roce 1386 a mimo jiné byly působištěm spisovatelky Jarmily Glazarové, která zde umístila místa děje svých románů Roky v kruhu a Vlčí jáma.

S Honzíkem na Láni

Klimkovice ještě nenáleží z Ostravské pánvi, ale k Moravské bráně - podcelku Oderská brána a okrsku Klimkovická pahorkatina, jež již nad vyhlídkou sousedí s Nízkým Jeseníkem. Na severozápad od Klimkovic leží Hýlov, původně malá osada, která se od počátku devadesátých let minulého století proslavila jodobromovými Lázněmi Klimkovice, které jímají vodu z vrtů u nedaleké Polanky nad Odrou.

Jejich architektonické řešení budov je pozoruhodné a rovněž volené barvy mohou mnohého překvapit. Je to zde zcela něco jiného, než staré historické budovy českých lázní, na které jsme zvyklí. Nejvyšší bod výběžku Nízkého Jeseníku je v této oblasti nedaleko lázní u hájovny - 341 m n.m. Rovněž odtud jsou Beskydy jako na dlani.

Čtěte také: Jodová sanatoria Klimkovice

Je téměř letní květnový den minulého roku, modrá obloha, a když jsem se v toporném předklonu, připomínajíc opilce, vracejícího se k ránu ze Stodolní ulice, nasoukal v Porubě do stárnoucí fabie, pocítil jsem silné nutkání se alespoň zdálky pokochat svým krajem. Ale odkud?

Volím nedaleké výhledové místo nad Klimkovicemi, kde znám kousek nad tímto historickým městečkem před Hýlovem posvátnou starodávnou vyhlídku Na láni s lípou (stará třistaletá vydržela do roku 1947, kdy jsem měl jeden rok), památníčkem a křížem z roku 1863 i s lavičkou, kterou dnes po čertech nutně potřebuji. Chodit nějak neumím.

Lípa na láni

Usedám na ni znaven do stínu voňavého stromu a nechávám se asi dvacet minut unášet nádherou kolem a laskat se vzpomínkami, jež mě vracejí na důvěrně známá půvabná místa tohoto mého rodného kraje. A láska k němu ještě zraje, ukazuje mi pořád nové taje, stud neznaje.

Vzhledem k tomu, že se i s výhledovou lavičkou nalézám na východním výběžku Nízkého Jeseníku ve výšce okolo tří set metrů nad mořem, jeví se mi odtud nížinné geomorfologické celky, již náležící ke Karpatům (tedy Ostravská pánev i Moravská brána), jako dlouhá mělká prohlubeň, nad kterou však již odvážně vystupují k obzoru kopečky Podbeskydské pahorkatiny a za ní už vévodí v celé své nadpřirozené kráse Moravskoslezské Beskydy se svými nejvyššími velikány - Lysou horou, Smrkem, Kněhyní, Radhoštěm i Travným.

Kolik krásných chvil mi již mé milované hory poskytly a co mi ještě předají? Věřím pevně, že toho bude i nadále hodně - mám své horalské zkušenosti komu předávat. A to dědečci dělají rádi, hlavně když se to činí dobrovolně.

Na severu se v mírném oparu zdvihá hřeben Slezských Beskyd s Velkou Čantoryjí a Velkým Stožkem a horská podkova se pak uzavírá na jihozápadě hradem Starý Jičín na Starojickém kopci. Za ním již na jihu žezlo přejímá Moravská brána se svým nejvyšším bodem - Lučickou stráží (339 m n.m.), která zde žárlivě střeží rozvodí dvou moří - Černého a Baltského.

Řeky Odra a Bečva se míjejí v protisměru a jejich vody se již nikdy v životě nepotkají. Můj kraj je odvodňován řekou Odrou, do ní přitékají toky, pramenící v horách (jak jinak) - Opava, Ostravice, Olše, Lučina, Ondřejnice, Lubina.

Moravská brána přechází plynule do Ostravské pánve (nejvyšší Kouty - 334 m n.m. u Sedlišť) na severu republiky v místech železniční tratě - Polanecké spojky mezi Svinovem a Zábřehem, tedy v prostoru, kde za druhé světové války proběhla největší bojová akce na území tehdejšího okleštěného státu. Ostravská operace! Vzpomínám si na své dětství ve Stalingradě (dnešní Zábřeh), kde jsme jako kluci běžně nalézali ostré náboje a k řece Odře jsme vůbec nesměli kvůli minám. Noha nohu mine - mina nohu nemine, jemine…!

Jsou vidět ostravská sídliště, která dala nutný azyl hutníkům, horníkům a dalším profesím "černé" Ostravy. Za všechno asi může nález černého uhlí v 18. století (v roce 1763 na dnešní Slezské Ostravě v údolí Burňa), pak následoval logicky neúprosný rozvoj hornictví a hutnictví.

Jsem rád, že bydlím právě v Ostravě, jsem s ní spjat pupeční šňůrou hutníka a tuláka po Beskydech. Odpouštím i komínům. Komíny - ovzduší ničitelé a lidí živitelé. Ale musí fungovat moderní odprášení! Je zapotřebí rozumný kompromis. Stát bez vlastního průmyslu nemůže být silný a lidé bez práce nemohou být šťastní, ani zdraví. Ze stresů vznikají další choroby - je to začarovaný kruh.

Horská vyvýšená podkova Beskyd přede mnou je v mé mysli poskládána a protkána stovkami jednodenních i vícedenních výletů a túr. Za každého počasí, v každé roční době. Časně ráno, přes den, večer i v noci. Je to kus mé duše, můj kraj, můj domov, moje láska! Má svůj přesně definovatelný "genius loci". Nyní mi dává sílu a naději potřebnou k boji s hydrou. Cítím energii, která z nedalekých hor vyzařuje a proniká do mé krve.

Lázně

A pak jsem se tam vloni na podzim v roce 2011 ještě jednou vypravil se svou rodinou. Bylo krásné podzimní počasí - pravé babí léto. Malý dvouletý, řádně upovídaný Honzík, spokojeně pobíhal okolo památné lípy, která byla vysazena již po druhé světové válce. Do té, co tu stála dříve před ní, uhodil při bouřce blesk a shořela. Takže - co má být, se stane!

Dělám pár fotek s vnoučkem a dětmi (Bára, Ivan) a moje žena Maruška se diví, proč tady ještě nebyla, když je tady tak krásně. Když v lázních nedaleko byla již mnohokrát. Moravskoslezské Beskydy a Podbeskydská pahorkatina jsou v mírném oparu, přesto mým milým popisuji reliéf hor, které se táhnou od severovýchodu k jihozápadu. Jsem rád, že poznali alespoň nejvyšší majestátní krasavici Lysou horu, mohutný dvouvrcholový Smrk, špičatou Kněhyni a nenápadný posvátný Radhošť na dlouhém hřebeni. Svítí střechy paneláků v Ostravské pánvi (Severní Vněkarpatská sníženina) a vpravo kouří komín v Paskově.

Přesouváme se za osadu Hýlov k jodovým sanatoriím Klimkovice, které byly postaveny v roce 1991 a jsou svou odvážnou architekturou "ozdobou" krajiny. Tam na okraji lesa pokračujeme v pozorování krajiny a Honzík vesele pobíhá kolem. Byl to docela pěkný výlet pro lazara. Bude líp!

Na láni, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Považský Inovec, hřebenem zapomenutého pohoří
Hory Pěšky přes pohoří Kačkar od severu k jihu
Hory X krát pro GR20, Treking s Tilakem 2011, soutěžní článek č. 5
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist