Stejný název nese i zdejší přírodní park Česká Kanada, vyhlášený v roce 1994 a vyplňující nejjižnější partie Českomoravské vrchoviny mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem, Kunžakem a Novou Bystřicí. Vyznačuje se neobyčejně půvabnými partiemi, ve kterých se střídají hluboké lesy (takřka jako v "opravdové" Kanadě) s lučnatými pastvinami a políčky, téměř všude pak z porostů "vykukuji" bizarní žulové skalky a balvany. Krom toho jde o opravdový ráj houbařů.
Slavonice
Východiskem do příhraničních partií České Kanady jsou dvě městečka se silničními hraničními přechody do Rakouska – Slavonice a Nová Bystřice, stejně tak dobře lze zvolit i Kunžak (na silnici spojující Jindřichův Hradec s Dačicemi), Český Rudolec či jiná místa. Architektonickým skvostem na prahu České Kanady jsou Slavonice, často označované "malá Telč".
Historické jádro je městskou památkovou rezervací a zejména na obou na sebe navazujících náměstích budí obdiv návštěvníků zachovalé a zdárně udržované skvosty renesanční architektury, včetně přístupného historického podzemí.
Oblibu si získává i zdejší keramika, nesoucí jméno sousední vesničky Maříž. Přes ni se často chodí nebo jezdí na kole po bývalé vojenské silničce k hraničnímu trojmeznímu kameni na styku historické hranice Čech, Moravy a Rakouska. Také okolní hluboké lesy skrývají spoustu dalších zajímavostí.
Při putování Českou Kanadou ve směru od Slavonic nelze vynechat hrad Landštejn.
Silnice a také červené značení k němu vede přes Staré Město, ale můžeme to vzít i
oklikou přes vesničku Stálkov. Cestou k ní mineme při silnici volně
přístupnou významnou archeologickou památku Pfaffenschlag, odkrývající místo
zaniklé středověké osady v mělkém lesním údolíčku. Červené značení by nás
odtud vedlo přes Nové Město k Landštejnu, pokud se však vydáme po zelených
značkách opačným směrem, dojdeme lesem a kolem rybníků Šatlavy a Velkého
Troubného (zvaného též Rákosník) k romantické skalní partii.
Grázlova sluj
Její součástí je Grázlova sluj – skalní skrýš známého lupiče a vraha Grasela z hloubi 19. století, jemuž vděčíme za nelichotivou nadávku "grázl". Jde o částečně uměle upravený převis (téměř 5 m široký, 3 m hluboký a okolo jednoho metru vysoký) v nízkém žulovém bloku. Nedaleko si můžeme prohlédnout i pěkně tvarovanou skálu Schillerův kámen.
Od Velkého Troubného rybníka půjdeme – či pojedeme na kole – po žlutých značkách přes obec Stálkov, lesními partiemi při zdrojnicích potoka Pstruhovec a v blízkosti vodní nádrže (nepřístupné) Landštejn se přiblížíme ke stejnojmennému hradu. Ten se vypíná nad vrcholky lesa, je poměrně zachovalý a veřejnosti přístupný. Kdysi sloužil k ochraně zemské hranice a jeho hranolovitá věž nabízí úchvatný pohled do okolní krajiny.
Zajímavým místem v blízkém okolí je tzv. Obětní kámen při červeně značené cestě do Starého Města. Jde o žulové útvary se skalními mísami (kdysi považovanými za obětní mísy) a působivým skalním oknem. Poblíž zaujme i pěkně upravená kaplička.
Od Landštejna se rozbíhá síť značených cest. Silnice a také modré značení směřuje do 12 km vzdálené Nové Bystřice. Cestou mineme obec Klášter s honosným barokním kostelem Nejsvětější Trojice a už málo zřetelnými pozůstatky někdejšího kláštera, krátká odbočka nás zavede také k rekreační oblasti s rybníkem Osikou.
Nová Bystřice je "konečnou" stanicí úzkorozchodné železničky, proplétající se západní částí České Kanady od Jindřichova Hradce a Kunžaku. Také stanice a zastávky této dráhy lze dobře využít jako výchozí místa k řadě vycházek.
Vysoký kámen, nejvyšší hora České Kanady
Například od nejvýše položené zastávky Senotín (v 667 m) směřuje trasa naučné stezky do stejnojmenné obce s pěkně upravenou rokokovou kaplí sv. Michala, ze zastávky Kaproun je na dosah nejvyšší vrch České Kanady Vysoký kámen (738 m) s vrcholovým skaliskem a obeliskem.
Od stanice Kunžak-Lomy to není daleko do malebného Kunžacka s "krajinou lesů a žulových balvanů". Vydat se do ní můžeme buď z Lomů po žlutých nebo sousedního Kunžaku po červených značkách.
V obou případech se nám do cesty staví výše uvedené návrší Vysoký kámen, ze kterého lze pokračovat "nefalšovanou Kanadou" Mosteckého polesí k romantickému zákoutí u rekreačního rybníka Zvůle. V jeho okolí zaujme spousta žulových bloků (např. Stodůlky), malebné partie s žulovými útvary objevíme i na blízkém vrchu Šibeník, v okolí obcí Terezín, Nový Svět a Radíkov, odkud nás červené značky (a také vyznačené cyklotrasy) zavedou do Českého Rudolce s možností návratu do výchozího místa našeho putování Českou Kanadou – městečka Slavonice.
Jindřichův Hradec
Krajina České Kanady však není přitažlivá jen krásami krajiny a přírody. Nedaleký Jindřichův Hradec je městskou památkovou rezervací s renesančním Zámkem, muzeem (s Krýzovými jesličkami – největším lidovým mechanickým betlémem na světě), také Dačice na jedné z přístupových tras jsou městskou památkovou zónou s kostelem sv. Vavřince, renesanční městskou věží, zámkem (Městské muzeum), zajímavostí je tu i pomníček kostkovému cukru (vyrobenému ve zdejším cukrovaru prvně na světě v r.1843). Z daleka upoutá i Kostelní Vydří s barokními církevními objekty (např. kostel Panny Marie Karmelské, karmelitánský klášter) a bez zajímavostí není ani Kunžak, kde je významnou technickou památkou barokní most.
Tip: Rezervujte si ubytování Česká Kanada a zažijte nezapomenutelnou dovolenou!
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.