|
Východní okraj pohoří je poměrně plochý a těžko určitelný. Nejvyšším vrcholem Slavkovského
lesa je Lesný (983 m), dalšími významnými vrcholy jsou Lysina (981 m), Ovčák (898 m),
Kružný (863 m), Kamenná hora (794 m), Kozák (747 m) a další.
Slavkovský les, přírodní poměry
Masív Slavkovského lesa je budován především žulami, jen na severu sem zasahují
neovulkanity sousedních Doupovských hor.
Slavkovský les se dělí na tři relativně odlišné podcelky. Průměrná ročnín teplota
se pohybuje v rozmezí 5 - 6 °C, roční úhrn srážek činí průměrně 750 mm, avšak podle
konkrétního místa se pohybuje v rozmezí 650 mm až 900 mm. Souvislá sněhová pokrývka
se na území Slavkovského lesa udrží obvykle v rozmezí 120 - 140 dní ročně.
Jádro pohoří s nejcennějšími biotopy bylo vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast
Slavkovský les o celkové rozloze 610 km2. Charakteristickým biotopem
Slavkovského lesa jsou rašeliniště, na kterých se vyskytují ty nejvzácnější
fytocenózy a zoocenózy. Převážná část území je zalesněna. Původní název pohoří
byl Kaiserwald - Císařský les, dnešní název Slavkovský les je poměrně mladý a pochází
teprve z období po druhé světové válce.
Z turisticky atraktivních cílů je nutno zmínit Karlovy Vary, Mariánské Lázně či
Františkovy Lázně. Každého milovníka přírody určitě nadchnou Svatošské skály v údolí
Ohře a nebo Kladské rašeliny s rezervací Tajga a nebo přírodní rezervace Smraďoch. Milovníky
rozhleden zase potěší 25 metrů vysoká Krásenská
rozhledna s nobvyklým točitým schodištěm po obvodu stavby a řada dalších.
Slavkovský les, geomorfologické členění
| celek |
podcelek |
okrsek |
| Slavkovský les |
Kynžvartská vrchovina |
Arnoltovská hornatina |
| Lysinská hornatina |
| Hornoslavkovská vrchovina |
Krásenská vrchovina |
| Loketská vrchovina |
| Bečovská vrchovina |
Mnichovská vrchovina |
|
