Základní informace o pohoří

rozloha pohoří je 623 km², 49. největší celek ČR
nejvyšší beskydská hora - Lysá hora (1 323 m)
střední výška pohoří 703,3 m
délka pohoří - asi 55 km, délka beskydské hřebenovky asi 95 km
rok vyhlášení CHKO Beskydy - 1973

Beskydy jsou celkem geomorfologické oblasti Západní Beskydy, do které na našem území ještě patří následující pohoří: Hostýnsko–vsetínská hornatina, Rožnovská brázda, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy a Jablunkovské mezihoří. Důležitým sousedem Beskyd je Podbeskydská pahorkatina se známým Ondřejníkem, která je často (mylně) přiřazována k Beskydám.

Popis pohoří, přírodní poměry v Beskydech

Moravskoslezské Beskydy mají rozlohu 623 km². V žebříčku rozloh geomorfologických celků ČR tak Moravskoslezské Beskydy zaujímají až 49. příčku. Avšak rozloha CHKO Beskydy, největší chráněné krajinné oblasti v ČR, dosahuje asi 1 160 čtverečních kilometrů. To proto, že CHKO Beskydy zasahuje i do sousedních geomorfologických celků. Šířka samotného pohoří nepřekračuje 20 km, délka Beskyd činí asi 55 km.

Beskydy představují poměrně členitou hornatinu se střední výškou 703,3 m. O členitosti Beskyd se nakonec může každý přesvědčit sám při přechodu pohoří, během kterého je nutno překonat přes 5 km převýšení. Střední sklon svahů dosahuje 14° 46´.

Beskydy Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Beskydy jsou charakteristické relativně izolovanými masívy jako je Lysá hora, Smrk nebo Travný a několika relativně samostatnými a viditelně izolovanými hřbety, jejichž reliéf nese stopy několika stupňů třetihorního zarovnání povrchu. V pohoří se objevují také četné periglaciální jevy v podobě kamenných proudů a nebo mrazových srubů.

Vymezení Moravskoslezských Beskyd

Moravskoslezské Beskydy jsou na severu a západě ohraničeny Podbeskydskou pahorkatinou, na jihu Rožnovskou brázdou a Hostýnsko - vsetínskou hornatinou, na východě Jablunkovskou brázdou a Jablunkovským mezihořím a na území Slovenska Javorníky a Turzovskou vrchovinou.

Podloží a geologie

Podloží Moravskoslezských Beskyd je budováno flyšovými horninami slezské jednotky, především godulskými pískovci, na kterých se vytvořily strukturní stupně, hřbety a nápadné svahové hrany. Mocnost flyšových hornin se snižuje v severovýchodně - jihozápadním směru, přičemž jsou vrstvy godulských pískovců více ukloněny a provrásněny. Vrstvy flyšových hornin jsou překryty kvartérními sedimenty.

Geomorfologické členění Beskyd

Moravskoslezské Beskydy jsou součástí Západních Karpat a řadí se do oblasti Západních Beskyd. Samotný celek Moravskoslezské Beskydy se dělí na tři podcelky - Klokočovská hornatina, Lysohorská hornatina a Radhošťská hornatina a na řadu okrsků.

celek	podcelek	okrsek
Moravskoslezské Beskydy	Radhošťská hornatina	Hodslavický Javorník
		Radhošťský hřbet
		Mezivodská vrchovina
	Lysohorská hornatina	Lysohorská rozsocha
		Ropická rozsocha
		Zadní hory
	Klokočovská hornatina	-

Klokočovská hornatina - plochá hornatina v jižní části Moravskoslezských Beskyd s rozlohou pouhých 38 km². Střední výška Klokočovské hornatiny činí 707,2 m a střední sklon 10° 19´. Nejvyšším vrcholem je Bobek (871 m). Klokočovskou hornatinu budují souvrství pískovců, slepenců a jílovců při denudačním okraji magurského příkrovu.

Lysohorská hornatina - členitá hornatina v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd. Tuto část Beskyd budují mocné vrstvy godulských pískovců a istebňanských slepenců mírně ukloněných k jihu. Reliéf této části Beskyd nese stopy tří stupňů třetihorního zarovnání a periglaciální modelace. Střední výška Lysohorské hornatiny činí 709,9 m, střední sklon 14° 45´, nejvyšším bodem je Lysá hora (1 323 m). Rozloha tohoto podcelku Moravskoslezských Beskyd dosahuje 362 km².

Radhošťská hornatina - třetí z geomorfologických podcelků v pohoří Moravskoslezské Beskydy. Radhošťská hornatina se rozkládá v jihozápadní části pohoří. Jedná se o členitou hornatinu střední výšky 701,5 m a sklonem svahů 15° 41´. Jde tak o nejčlenitější z podcelků v Moravskoslezských Beskydech. Nejvyšším vrcholem podcelku o rozloze 223 km² je Smrk (1 276 m), druhá nejvyšší hora Beskyd. Radhošťská hornatina má izoklinální strukturně erozně denudační reliéf se stopami mladotřetihorního zarovnání a četné periglaciální mrazové sruby.

Beskydy, jeskyně a pseudokras

Na území CHKO Beskydy bylo dodnes objeveno 33 jeskyní. Všechno jsou to ale jeskyně pseudokrasové, což je dáno absencí vápenců. Největší pseudokrasovou jeskyní je jeskyně Cyrilka na Pustevnách, její chodby dosahují délky 370 m. Nejhlubší jeskyní je nedaleká Kněhyňská jekyně s hloubkou 57,5 m. Za zmínku určitě stojí i Ledová jeskyně, ve které se i v letních měsících uchovává ledová výzdoba.

Významné vrcholy pohoří

Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je dobře známá Lysá hora vysoká 1 323 metrů. Její výška je však udávána dosti rozdílně, takže se můžeme setkat s odlišnými výškovými údaji (až 1 326 m). Na jejím vrcholu je vysílač a Kamenný dům, jediná turistická chata na vrcholu Lysé hory. Původní Bezručova chata již v minulosti vyhořela, ale dnes se připravuje její obnovení. Průměrná nadmořská výška Moravskoslezských Beskyd je asi 703 m.

Původ beskydských názvů

Grúň, Kyčera, Příslop. Řada jmen, se kterými se jinde v České republice nesetkáme. Narazit ale na ně můžeme v jiných východnějších částech Karpat, všude tam, kde se salašnicky hospodařilo v horách. Tyto názvy sem přinesli valašští osadníci z Uherska (Slovenska) či z Haliče, ženoucí do Beskyd svá stáda ovcí.

Uvedená jména nejsou pouhé bezobsažné názvy, nýbrž díky nim pastevci poznali, jaký má hora tvar či jsou-li na ni pastviny a nebo lesy. Grúň označuje táhlý horský hřbet odbočující z hlavního hřebene. Příslop je sedlo mezi dvěma vrcholy a nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem. Grapa je roklina a nebo erodovaný příkrý svah. Kyčera označuje strmý kopec s plně a nebo částečně zalesněnými vrcholovými partiemi.

Dalšími nejznámějšími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radhošť (1 129 m) se známou sochou Radegast. Tato socha však není přímo na vrcholu, ale nachází se nad selem asi v polovině cesty mezi Radhoštěm a Pustevnami, přičemž Pustevny jsou sedlem mezi Radhoštěm a Tanečnicí (1 084 m).

Dále k východu se tyčí masív Kněhyně (1 257 m), v jejímž nitru se schovává známá Kněhyňská jeskyně, Smrk (1 276 m) a Malý Smrk (1 174 m). Dalšími významnými vrcholy jsou Travný (1 203 m), Velký Polom (1 067 m), Ropice (1 082 m), Javorový (1 032 m). Zapomenout nesmíme ani na Velký Javorník (918 m) a Malý Javorník (839 m) v západním výběžku Moravskoslezských Beskyd.

Beskydské tisícovky, nejvyšší vrcholy

Pořadí	Vrchol	Výška	Pořadí	Vrchol	Výška
1.	Lysá hora	(1 323 m)	13.	Malý Polom	(1 061 m)
2.	Smrk	(1 276 m)	14.	Slavíč	(1 055 m)
3.	Kněhyně	(1 257 m)	15.	Nořičí hora	(1 047 m)
4.	Čertův mlýn	(1 206 m)	16.	Velká Stolová	(1 046 m)
5.	Travný	(1 203 m)	17.	Ostrý	(1 044 m)
6.	Malý Smrk	(1 174 m)	18.	Javorový vrch	(1 032 m)
7.	Radhošť	(1 129 m)	19.	Burkův vrch	(1 032 m)
8.	Radegast	(1 106 m)	20.	Smrčina	(1 015 m)
9.	Tanečnice	(1 084 m)	21.	Čuboňov	(1 011 m)
10.	Ropice	(1 083 m)	22.	Malá Stolová	(1 009 m)
11.	Magurka	(1 068 m)	23.	Nad Kršlí	(1 002 m)
12.	Velký Polom	(1 067 m)	24.	Šindelná	(1 001 m)

Klimatické podmínky v Beskydech

Beskydské podnebí je silně ovlivněno jejich polohou. Na jejich území se střetávají vlivy kontinentálního i oceánského klimatu. Zimy bývají obvykle mírné, léto zato bývá chladné s velkou bolačností a vyšším úhrnem vodních srážek. To především v nejvyšších polohách.

Původ beskydských názvů

Jednotlivé beskydské názvy rovněž označovaly kvalitu pastvin. Tak například název javořina označuje horskou pastvinu řídce porostlou lesem. Polana označuje horskou pastvinu uprostřed lesů. Jméno spina označuje lesní louku a konečně sihla označuje podmáčené louky nevhodné k pastvě.

Podstatný vliv na klima má členitost reliéfu a především nadmořská výška. S rostoucí nadmořskou výškou klesají průměrné roční teploty a naopak narůstají úhrny srážek. Například na Lysé hoře dosahuje roční úhrn vodních srážek asi 1 390 mm. Nejvíce srážek tady spadne v měsících červen a červenec, nejméně pak v únoru a v březnu.

Beskydy patří do chladné klimatické oblasti, pouze jižní okrajové části patří do mírně teplé oblasti. Sněhová pokrývka se na beskydských hřebenech udrží v průměru 150 až 180 dní v roce a Beskydy patří k oblastem s nejbohatší sněhovou nadílkou v rámci celé České republiky.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Beskydy byly chráněnou krajinnou oblastí vyhlášeny v roce 1973. Asi 70 % jejich povrchu pokrývají lesy. Převužují lesy smrkové, objevují se ale i bučiny, jedle aj. Ze zvířat stojí za zmínku rys ostrovid, vlk a občas ze Slovenska zatoulavši se medvěd.

Beskydská fauna

Díky přímému kontaktu se slovenskými Karpatami se dnes do Beskyd začínají vracet i největší šelmy. Ochranáří na území Beskyd od roku 1973 pravidelně evidují několik kusů medvěda hnědého, malou vlčí smečku i menší populaci rysa ostrovida (15 - 20 kusů).

Ptačí fauna je zastoupena velmi bohatě. Z nejvíce ohrožených druhů se v Beskydech objevuje ostříž lesní a včelojed lesní, evidován je rovněž jestřáb lesní a krahujec obecný. V některých lokalitách se dokonce objevuje tetřev hlušec. Ze vzácných sov lze v Beskydech spatřit sýce rousného, výjimečně puštíka bělavého a nebo kulíška nejmenšího. V zachovalých lesích se objevuje datel černý, datlík tříprstý nebo strakapoud bělohřbet.

Bezobratlí

Fauna bezobratlých je v Beskydech zmapována poměrně podrobně. Vedle řady chráněných druhů, endemitů a glaciálních reliktů se objevují i druhy zcela běžné a rozšířené na celém území ČR. Většina z nich je vázána na svrchní půdy.

Ke geofilním druhů patří například střevlíci. Ve vyšších polohách Beskyd se objevuje například střevlík hladký (Carabus glabratus), z dalších druhů jsou to pak například Carabus irregulatus montandoni nebo Carabus obsoletus, silně ohrožený druh Carabus variolosus. K hydrofilním druhům pak patří například malý druh střevlíka Nebria rufescens.

Na lesních pasekách a nebo cestách lze spatřit svižníka lesomila (Cicindela sylvicola), v horských smrčinách tesaříka Acanthocinus griseus. V pralesích se objevuje roháček mandelinkový (Ceruchus chrysomelinus). Zmínku si zaslouží i kovařík Hypnoidus riparius, kovařík zelený (Ctenicera viridis) a kovařík horský (Ctenicera cuprea).

Bohatě je zastoupen i řád motýlů (Lepidoptera). Z horských druhů se tady objevuje okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč rudopásý (Erebia euryale), louky si oblíbil ohniváček celíkový (Lycaena virgaurea) nebo poměrně vzácný ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe). Spatřit lze i velký druh batolce duhového (Apatura iris) nebo nočního lišaje vrbkového (Deilephila elpenor). Na některých lokalitách se objevuje kriticky ohrožený modrásek černoskvrný (Maculinea arion).

Chráněná území v CHKO Beskydy - přírodní rezervace a přírodní památky

PP Brodská - PR Bučací potok - PP Byčinec - PR Čerňavina - PR Draplavý - PR Galovské lúky - PR Gutské peklo - PR Huštýn - PP Kladnatá-Grapy - PR Klíny - NPR Kněhyně-Čertův mlýn - PP Kněhyňská jeskyně - PR Kršle - PP Kudlačena - PR Kutaný - PP Kyčmol - PP Lišková - PR Lysá hora - PR Makyta - PR Malenovický kotel - PR Malý Smrk - PR Mazácký Grúnik - NPR Mazák - NPR Mionší - PP Motyčanka - PR Noříčí - PP Obidová - PP Ondrášovy díry - PP Pod Juráškou - PP Pod Lukšincem - PP Podgrúň - PR Poledňana - PP Poskla - NPR Pulčín-Hradisko - NPR Radhošť - PP Rákosina Střítež - NPR Razula - PR Ropice - NPR Salajka - PP Skálí - PP Smradlavá - PR Smrk - PP Stříbrník - PR Studenčany - PR Travný - PR Travný potok - PR Trojačka - PP Uherská - PR Uplaz - PR V Podolánkách - PP Vachalka - PP Velký kámen - PR Velký Polom - PP Vodopády Satiny - PP Vysutý - PR Zimný potok - PP Zubří

Pozn.: CHKO Beskydy zasahuje na území sousedních geomorfologických celků Vsetínské vrchy a Javorníky.

Prakticky celé Moravskoslezské Beskydy s Podbeskydskou pahorkatinou patří do povodí Odry a Moravy, respektive Bečvy, která se do Moravy vlévá v blízkosti obce Troubky. Jen východní okraj Moravskoslezských Beskyd patří do povodí řeky Kysuca, která je jedním z nejvýznamnějších přítoků Váhu. Nejznámějšími řekami Beskyd jsou Odra, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva, Ostravice a Morávka. Největšími vodními nádržemi jsou Šance a Morávka.

Tip: Pobyty a ubytování v Beskydech - ve vyhledávači dovolené Skrz.cz najdete wellness, víkendové pobyty i delší dovolené na horách v zimě i v létě.

Tip: To nejlepší ubytování Beskydy naleznete na stránce Československo.cz.

Beskydy, turistická mapa pohoří

Moravskoslezské Beskydy na turistické mapě

Turistické trasy a nejkrásnější túry

Dřevěné památky a kostely Beskyd

Tipy na výlet

Beskydské vrcholy

Aktuality a info pro turisty

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Beskydy Moravskoslezské, turistika a příroda v 5. nejvyšším pohoří ČR

Moravskoslezské Beskydy, pohoří s nejtěžší hřebenovkou v ČR