Strážovské vrchy, geomorfologické členění

Strážovské vrchy jsou pohořím s velice složitou stavbou a rozlohou okolo 900 km2. Dělí se na čtyři základní podcelky. Jsou to Zliechovská hornatina, Nitrické vrchy, Trenčianska vrchovina a Malá Magura. Přitom jednotlivé podcelky se ještě dále dělí. Zliechovská hornatina na 10 skupin - Strážov, Belianskou vrchovinu, Temešskou vrchovinu, Zliechovskou kotlinu, Belianskou kotlinu, Čičmianskou kotlinu, Javorinku, Basky, Slatinskou brázdu a Kňaží stôl.

Nitrické vrchy se dělí na 6 skupin - Suchý, Kšinianskou kotlinu, Rokoš, Rokošské predhorie, Vestenickou bránu a Drieňov. Trenčianska vrchovina se dělí na dalších 6 skupin - Ostrý, Holázne, Teplickou vrchovinu, Butkovské bradlá, Porubskou brázdu a Butkovskou brázdu. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Strážov (1 213 m).

celek podcelek okrsek
Strážovské vrchy Zliechovská hornatina Strážov
Belianska vrchovina
Temešská vrchovina
Zliechovská kotlina
Belianska kotlina
Čičmianska kotlina
Javorinka
Basky
Slatinská brázda
Kňaží stôl
Nitrické vrchy Suchý
Kšinianska kotlina
Rokoš
Rokošské predhorie
Vestenická brána
Drieňov
Trenčianska vrchovina Ostrý
Holázne
Teplická vrchovina
Butkovské bradlá
Porubská brázda
Butkovská brázda
Malá Magura -

Strážovské vrchy, reliéf a geologická stavba

Strážovské vrchy se vyznačují velkou členitostí reliéfu a poměrně komplikovanou stavbou. Nemá souvislý hřeben, ale je řadou údolí rozčleněno do poměrně zolovaných hřebenů. Na stavbě pohoří se podílí velké množství různých hornin. Krystalické jádro, které je nesouměrně vysunuto k východu, je budováno granitoidy a krystalickými břidlicemi. Ty vystupují především v oblastech Suchého a Malé Magury. Velká část je ale budována druhohorními sedimenty - vápenci, pískovci a břidlicemi, dolomity i slínovci.

Vápeč

Severní okraj pohoří je pak budován převážně křemenci, vápenci, břidlicemi a pískovci manínského, krížňanského, chočského i strážovského příkrovů. Přitom geologická stavba má zásadní vliv na výsledný reliéf pohoří. Zatímco na krystaliniku se vytvořil hladce modelovaný reliéf, na měkkých, převážně břidlicových horninách vznikly exogenními vlivy kotliny s pahorkatinným charakterem a brázdy.

Na dolomitických a vápencových horninách vznikly strmé skalní vyvýšeniny, bradlové útvary a příkrovové trosky, které jsou často rozčleněny úzkými kaňonovitými dolinami. Na tyto horniny se váže i podzemní kras, který však nedosahuje nijak závratných rozměrů - Mojtínsky a Teplicko - slatinský kras.

Vápeč, asi nejkrásnější vrchol pohoří

Reliéf Strážovských vrchů díky své neobyčejné členitosti vykazuje nejen znaky pahorkatiny (výškové rozdíly 31 až 100 m), vyšší pahorkatiny (101 až 180 m), ale i vrchoviny (181 - 310 m), hornatiny (311 až 470 m) či vysočiny (471 až 640 m).

Vodstvo a minerální prameny Strážovských vrchů

Severní a západní část pohoří náleží do povodí Váhu, východní a jižní část pak do povodí řeky Nitry, která pramení na jižním okraji Malé Fatry kousek pod Fačkovským sedlem. Nejvýznamnějšími přítoky Nitry jsou Tužina, Chvojnica, Nitrica a Bebrava. Nejvýznamnějším přítokem Váhu je Rajčianka, která odvodňuje severní svahy pohoří. Dále pak Pružinka, Slatinský potok a Teplička.

i Turistický průvodce
Považský Inovec je poměrně málo známým pohořím. Přesto pohořím velice zajímavým a turisticky nanejvýš atraktivním. Alespoň jeho část. Například zříceniny hradu Beckov, Tematín či Topolčanského hradu Turistický průvodce
k nim patří. Podobné přívlastky si zaslouží i Strážovské vrchy. Většina turistů se spokojí s výstupem na Strážov či Vápeč, přitom tady existuje řada dalších fantastických vápencových vrcholů «

Významné jsou i podzemní zdroje vody. V místech zlomů vyvěrá řada minerálních a termálních pramenů. Například v Bojnicích a Trenčianských Teplicích. Bojnické prameny dosahují teploty 47,6 °C, v Trenčianských Teplicích pak mají prameny teplotu až 40,2 °C.

Klimatické podmínky v Strážovských vrších

Podnebně patří Strážovské vrchy do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami 7 až 8 °C a úhrnem srážek od 700 do 1000 mm. Jen ve střední části pohoří je poněkud chladnější klima a průměrná roční teplota tu činí 5 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 15 až 18 °C, naopak nejstudenějším měsícem je leden s teplotami -3 až -6 °C.

Souvislá sněhová pokrývka se udrží průměrně 80 až 120 dní. Délka trvání sněhové pokrývky je značně závislá na expozici oblasti i nadmořské výšce. Obecně platí, že se délka trvání sněhové pokrývky prodlužuje o 9 dní na 100 metrů výšky. Díky značně protáhlému tvaru pohoří ve směru SV - JZ a značným rozdílům reliéfu jsou ovšem klimatické podmínky v jednotlivých částech pohoří poněkud odlišné.

Jižní část pohoří je výrazněji ovlivňována teplejším klimatem sousední Podunajské pahorkatiny, zatímco severní oblasti klimatem chladnějších sousedních oblastí. To se projevuje průměrným počtem letních dní (s teplotami nad 25 °C) v rozmezí 20 až 30. V zimním období se může objevit inverzní ráz počasí, především v oblasti Žilinské kotliny. Teplotní rozdíly mezi jednotlivými vzduchovými hmotami mohou činit i více jak 10 °C.

CHKO Strážovské vrchy

Velká část území pohoří je porostlá lesy. Převažujícími přirozenými porosty jsou bučiny a jedlové bučiny, objevují se ale i četné další druhy dřevin. V jižních částech pohoří jsou významnými porosty dubu. Nejen pro velkou druhovou rozmanitost místní fauny a flóry, ale i z důvodů ochrany četných významných geomorfologických tvarů a přírodních útvarů byly Strážovské vrchy vyhlášeny 27.1.1989 chráněnou krajinnou oblastí. Její rozloha činí 30 979 hektarů a zaujímá i část vedlejšího orografického celku - Súlovských vrchů.

Fauna a flóra Strážovských vrchů

Fauna této oblasti je podobně jako v okolních pohořích neobyčejně bohatá. Vyskytují se tu nejen všechny velké šelmy karpatských lesů, ale i množství lovné zvěře. K ní patří jelen, srna, divoké prase i muflon. Muflon ale tady byl, podobně jako v sousedních Súlovských vrších, vysazen uměle.

Podobně jako fauna je pestrá i zdejší flóra. Nejvýznamnější chráněnou složkou je vápencová flóra, která tady našla velkou řadu vhodných stanovišť. I v tomto pohoří dochází k míšení teplomilných (panonských) rostlinných druhů tak i horských či vysokohorských druhů. Řada teplomilných (horských) druhů tady má severní (jižní) hranice svého rozšíření.

Ve Strážovských vrších bylo dosud popsáno 27 druhů plně chráněných rostlin a 3 druhy částečně chráněných rostlin. Na vhodných stanovištích se vyskytuje velká řada karpatských či západokarpatských endemitů a subendemitů. Jsou to například koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), kostřava tatranská či dřípatka karpatská (Soldanella carpatica) a některé další.

Strážovské vrchy, horské chaty a boudy

BOUDA POD OSTRÝM VRCHEM PŘÍSTŘEŠEK POD VÁPEČEM
Bouda pod Ostrým vrchem Ostrý vrch
Trenčianská vrchovina

Detail ubytování … 		Přístřešek pod Vápečem Oblast Vápeče
Strážovské vrchy

Detail ubytování …
BOUDA V SEDLE SAMOSTREL CHATA POD OSTRÝM VRCHOM
Bouda v sedle Samostrel Sedlo Samostrel
Strážovské vrchy

Detail ubytování … 		Soblahov Drevenica Soblahov
Strážovské vrchy

Detail ubytování …

Strážovské vrchy, základní info o pohoří

  • rozloha Strážovských vrchů - 929 km2
  • nejvyšší hora Strážovských vrchů - Strážov (1 213 m)
  • rok vyhlášení CHKO Strážovské vrchy - 1989
  • rozloha chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy - 309,8 km2

Strážovské vrchy, turistická mapa s body zájmu

Strážovské vrchy, turistika a turistické trasy

Tipy na výlet, příroda ve Strážovských vrších

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.