Základní informace o pohoří

  • Rozloha pohoří Štiavnické vrchy - 856 km2
  • Nejvyšší hora Štiavnických vrchů - Sitno (1 009 m)
  • Rok vyhlášení CHKO Štiavnické vrchy - 1979

Geologicky patří Štiavnické vrchy mezi středoslovenské neovulkanity. Pohoří má charakter stratovulkánu s dobře vyvinutou kalderou o rozměrech 18 × 22 km. Stratovulkán se vyvíjel v neogénu v několika vulkanických fázích.

Sitno, Štiavnické vrchy

Původní struktura stratovulkánu však byla rozmetána explozí. To je také jedna z příčin, proč Štiavnické vrchy nemají výrazněji vyvinutý hlavní hřeben. Ten je totiž na řadě míst přerušen a přechází do plošin a nebo výrazných sníženin, které jsou lemovány pestrými tvary obnaženými erozně-denudačními procesy.

Štiavnické vrchy se dělí na čtyři podcelky: Sitnianska vrchovina, Skalka, Hodrušká hornatina a Kozmálovské vŕšky, které jsou odděleny sníženinami Vyhnianska brázda, Štiavnická brázda a Prenčovská kotlina. Nejvyšším vrcholem Štiavnických vrchů je Sitno (1 009 m). Toto jméno už určitě většina z vás slyšela. Jde totiž o vrchol vulkanického původu. Z dalších významných vrcholů si uveďme Banský vrch (865 m), Veľký Žiar (853 m) aj.

Přírodní poměry v pohoří

Štiavnické vrchy jsou největší vulkanické pohoří Slovenska. Pohoří je budováno především andezity, ryolity, tufy a různými typy brekcií. V některých partiích ale vystupují na povrch i vápence, pískovce, břidlice a křemence. Z geologického hlediska jsou tak Štiavnické vrchy velice pestré, což přispělo i k vymodelování velice pestrého reliéfu.

Nový zámok, Banská Štiavnica

Dnes vypreparované sopouchy a erozní trosky lávovývh příkrovů vytvořily výrazné vrchy, bradla a kamenná moře. Toto území je mimořádně bohaté na výskyt minerálů a rud drahých kovů, které se tady v minulosti intenzivně těžily. A právě těžba rud se značně podepsala na současné podobě tohoto pohoří. Ve Štiavnických vrších bylo popsáno přes 140 druhů či odrůd minerálů.

Štiavnické vrchy, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Štiavnické vrchy Sitnianska vrchovina Sitno
Sitnianske predhorie
Štiavnická brázda
Prenčovská kotlina
Skalka -
Hodrušská hornatina Vyhnianska brázda
Breznické podolie
Slovenská brána
Kozmálovské vŕšky -

Klima v Štiavnických vrších

Západní část pohoří je odvodňována řekou Hron, která je jednou z nejdelších slovenských řek (298 km) a východní část řekou Štiavnica, která se vlévá do řeky Ipeľ. Na tektonické zlomy je vázána řada minerálních a termálních pramenů, zejména ve Sklených Teplicích.

Krajina Štiavnických vrchů

Štiavnické vrchy leží v mírně teplé klimatické oblasti. V zimních měsících se průměrné teploty pohybují mezi -2 °C až -5 °C, v letních měsících obvykle mezi 16 °C až 18 °C. Počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou se pohybuje v rozmezí 60 - 100, počet letních dní v rozmezí 30 - 50.

Štiavnické vrchy a turistika

Nejvýznamnějším turistickým střediskem tohoto pohoří je bezesporu Banská Štiavnica. Banská Štiavnica má zachovalou historickou část města, která byla vyhlášena památkovou rezervací. Navíc některé budovy byly vyhlášeny za národní kulturní památky. Město je však známo především díky velice bohaté hornické (banské) minulosti. Tu dokumentuje Hornické muzeum v přírodě, kde je možný přístup i do podzemí (šachta Ondrej).

V muzeu se dozvíme, že těžbu v minulosti narušovaly spodní vody, proto byla v okolí města vybudována řada umělých nádrží, které tuto vodu měly zadržovat. Největším z nich je Počuvadlianské jezero. Celkem jich bylo vybudováno okolo Podzim ve Sklyných Teplicích 130, které byly pospojovány asi 130 km dlouhou sítí kanálů. Do dnešních dní se těchto jezer zachovalo poměrně málo. Vedle již zmíněného "Počúvadla" to jsou Hodrušské jezero, Studenské jezero, Evičkino jezero či jezero Richňavské. Za zmínku stojí rovněž řada významných hradů, vzpomeňme namátkou hrady s podivně znějícími jmény jako je Šášov, Žakýl a nebo Čierny hrad. Z posledně jmenovaných toho však mnoho nezůstalo.

CHKO Štiavnické vrchy, fauna a flóra

CHKO Štiavnické vrchy patří k velice cenným územím. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena již v roce 1979 a její dnešní výměra činí 77 630 ha. To z CHKO Štiavnické vrchy dělá rozlohou největší CHKO na Slovensku. Štiavnické vrchy leží na rozhraní dvou klimatických oblastí, což společně s dalšími faktory přispělo k neobyčejně pestré druhové skladbě zoocenóz a fytocenóz. Prolínají se tady karpatské a panonské rostlinné a živočišné druhy.

Štiavnické vrchy, cestou na Žakýl Počúvadlianské jezero

Velice bohatá je i místní flóra a fauna. Mísí se tady druhy horské s teplomilnými. V převážně listnatých lesích se objevují i největší karpatské šelmy jako je rys a medvěd hnědý. Z menších živočichů pak kočka divoká, jezevec, liška aj. Z bezobratlých si zmínku zaslouží výskyt tesaříka alpského, roháče obecného, kudlanky nábožné či otakárka fenyklového a otakárka ovocného. Bohatě jsou zastoupení ptáci i létající savci (netopýři). Celkem se tady eviduje na 100 druhů ptáků, 40 druhů savců a ohromné druhové bohatství hmyzu.

Štiavnické vrchy, levné ubytování - boudy a útulny

PŘÍSTŘEŠEK U HRADU SITNO BOUDA KAMENNÉ MORE
Přístřešek Sitno Hrad Sitno
Štiavnické vrchy

Detail ubytování … 		Bouda Kamenné more Kamenné more
Štiavnické vrchy

Detail ubytování …

Bivakování v horách: Jak si ustelete, tak si také lehnete

Ne každé krásné místo, rovný plácek s jemným štěrkem či krásná loučka či místo pod vzrostlým stromem jsou vhodná k bivaku. Při výběru místa k bivaku mějte na prvním místě na zřeteli bezpečnost! Pohodlí je až na druhém místě! Ve vysokých horách vybírejte …více

Štiavnické vrchy, mapa s body zájmu

Turistika a cykloturistika v pohoří

Příroda a tipy na výlet

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.