Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.10.2019 , svátek má
Reklama

Libavá

Vojenský újezd Libavá aneb poněkud divná turistika

6.12.2008 | Ivan Zajíček

Je konec dubna 2007 a já sedím se svým přítelem Zdeňkem K., bývalým horolezcem Baníku Ostrava a stále aktivním horalem, u piva pod slunečníkem na zahradě jeho chalupy v Podlesí, nedaleko Budišova nad Budišovkou.

Pozorovatelna u Velké Střelné

Toto městečko na pomezí Moravy a Slezska bylo založeno již koncem 13. století jako hornická osada u nalezišť stříbrných a olovnatých rud. Proto jsou i ve znaku města dvě hornická kladívka. Na stole leží mapa Nízkého Jeseníku (Šternberk, Moravský Beroun, Budišov) č. 56 z roku 1997. Žádost o vydání povolení ke vstupu a vjezdu na území vojenského újezdu Libavá s mapkou vyznačení vojenského újezdu a Zdeňkova vzácná kronika jeho chalupy v Podlesí, dříve zvaném Schönwald.

Rozevřeme-li si mapu Nízkého Jeseníku, okamžitě nám padnou do očí části C5 a C6 v pravém dolním rohu turistické mapy. Není na nich totiž ani jedna barevná turistická značka, což je v hornatém terénu naší ČR zvláštnost. Uprostřed tohoto zeleno - bílého obdélníku můžeme číst červeným písmem Vojenský výcvikový prostor Libavá. Nejvyšším bodem tohoto prostoru je vrch Strážné - 641 metrů nad mořem.

Dále se zde nalézají obyčejným smrtelníkům naprosto neznámé nevysoké kopečky jako Chlum (705 m), Zlatná (647 m), Rovné (627 m), Oderský vrch (582 m), Olověný vrch (616 m), Kozí hřbet (544 m) či Křížový vrch (641 m). Tedy výšky, které povolují pohoří nazývati se Nízký Jeseník. Ale nejvyšší hora Slunečná měří celých 800 m, byť nejvýraznější horou horstva je sopka Velký Roudný, která je o 20 m nižší, ale nalézá se až severu pohoří u Bruntálu a v blízkosti přehrady Slezská Harta.

Ale z mapky na "Žádosti o povolení" ke vstupu do tohoto prostoru vidíme, že vojenský prostor pokračuje i mimo rámec této turistické mapy směrem na jih a na východ. Mapka je ohraničena tak, že vymezuje uzavřenou režimovou část, kde je nutno k vjezdu či vstupu povolení, dále označuje veřejné komunikace a vyhrazená parkoviště, místa vjezdů do území, turistické stezky (vstup pouze o sobotách, nedělích a státních svátcích), režimové komunikace a vojenské cílové a dopadové plochy, kde je zákaz vstupu absolutní. Dále je zeleně označena plocha zpřístupněných prostorů, kde není nutné povolení ke vstupu či vjezdu, ale rovněž jen o sobotách, nedělích a svátcích.

Je možno říci, že jakýmsi pomyslným "centrem" této záhadné oblasti jsou Město Libavá v severní části a vesnice Kozlov v jižní části. Přes tato území vedou i běžné silniční komunikace a řada Ostraváků nejezdí na Olomouc nijak jinak, než práv přes Potštát a Kozlov skrze vojenský újezd. Uvědomuji si, že toto vysvětlování je poněkud složité, je třeba mít otevřenou mapu. Protože článek píši pro turisty, vyjmenuji i povolené turistické značené stezky:

  • Podhoří - Peklo - Slavkov - Ranošov - Kozlov - pramen Odry
  • Staměřice - Vrchní Pila - Zákřovský Žalov - Ranošov - Kozlov - pramen Odry
  • Čermenský Mlýn - Hadinka

A právě této oblasti vojenského újezdu využili pořadatelé turistické a cyklistické akce s názvem BÍLÝ KÁMEN pro cyklisty a turisty, který se má konat 1.5.2007 s tím, že je možno na kole absolvovat vojenským újezdem až 80 km. Trasu si může pochopitelně zvolit každý s respektováním vstupů, kterým jsou Mrsklesy, Zelený kříž u Kozlova, žel. st. Smilov, Město Libavá od Domašova a M. Berouna, Nové Oldřůvky a Kovářov od Potštátu.

Pomník černým baronům ve Městě Libavá Vojenská pozorovatelna u Velké Střelné

Bude vyznačena i "Translibavská magistrála" na trase Mrsklesy - Bores - Velká Střelná - Město Libavá, ze které je možno dále odbočovat na vyznačená místa. Zvlášť jsou vytipované trasy pro turisty i pro cyklisty. A nad toto zítřejší akcí teď meditujeme u piva a stanovujeme strategii, kdy chceme zkombinovat dojez autem do Města Libavá a pěšky dojít na pozorovatelnu mezi Smilovem a Velkou Střelnou, kde má být občerstvovací stanice a dá se předpokládat výhled k ještě zasněženým hřebenům Hrubého Jeseníku.

Dopadová plocha u Smílova

Chalupu v Podlesí zakoupil před dvaceti lety Zdeněk v dezolátním stavu a jako správný všeuměl ji zvelebil k absolutní dokonalosti. Zdědil od předchůdců vzácně materiály - německé mapy okolí, zakreslení své chalupy do katastru i rodokmen původních obyvatel chalupy, přičemž první majitel Michael Loserth žil v době od roku 1650 - 1726 a devátý pokračovatel rodu a vlastník chalupy Alois Mader od roku 1886 do roku 1971. Ten zemřel již pochopitelně jako odsunutý Němec někde v Německu.

Z přídělové listiny ministerstva zemědělství můžeme číst, že chalupa byla na základě budovatelského programu Gottwaldovy vlády z 8.7.1946 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu předána do vlastnictví manželům Hofmanovým dne 20.12.1947. Tuto listinu podepsal vlastnoručně samotný předseda Národního pozemkového fondu při ministerstvu zemědělství v Praze Josef Smrkovský. Když se dívám na fotografie polozbořeniny, kterou Zdeněk zakoupil, uvědomuji si, že bych ji osobně nikdy nedokázal opravit.

Ještě téhož dubnového dne vyrážíme na průzkum okolí - po modré značce jdeme na Červenou horu (749 m), nejsevernější výběžek Nízkého Jeseníku, odkud jsou dobré výhledy na Jeseníky a okolí a jedeme si pak prohlédnout opravený kostel ve Staré Vodě, který za působení bratrských sovětských vojsk od roku 1969 chátral a chátral. Dnes vyhlíží docela hezky.

Dále navštěvujeme v lese zapomenuté podzemní prostory raket, na kterých nahoře vesele rostou břízky. Pozorovat je je docela zvláštní pocit. A to jsem nadporučík v záloze. Ale sloužil jsem u motostřelců, takže k raketám mám respekt. Zvláště moji ženě - paní Marii toto místo vyvolává mráz po zádech. Ujišťuji ji, nechť se neleká, že měly zcela jistě chránit světový mír.

Kostel za hranicí vojenského újezdu

Dalšího dne jsme dojeli autem do Města Libavá, kde jsme zaparkovali a již pěšky se vydali po silnici na jihozápad podél střelnice ve Smilově k pozorovatelně poblíž Velké Střelné, kde byla občerstvovací stanice akce "bílý kámen", které se zúčastnili stovky a stovky cyklistů, které jsme soustavně potkávali v obou směrech a náměstí v Městě Libavá bylo zcela obleženo. Turistů pěších, jako jsme byli my, bylo podstatně méně.

Akci pořádal Městský úřad a Autoveloklub Velká Bystřice s řadou dalších partnerů a byla velmi dobře připravena. Prvomájové slunečné, byť chladnější počasí umocňovalo atmosféru akce, kdy o rozkvetlé třešně cestou nebylo nouze. Takže 1. máj se vším všudy. Pokud bylo tedy koho líbati.

Raketové silo nedaleko Staré Vody

Dnes žije na Libavsku, kde se vojenský prostor nalézá, 1 200 obyvatel a má rozlohu 32 733 ha. V prostoru obce Kozlov pod Fidlovým kopcem pramení v n.v. 633 řeka Odra, kam vede červená turistická značka. Dnes je tam i hospůdka "U pramene Odry".

Vytvořením vojenského prostoru nenávratně zanikly obce Bělá, Heřmánky, Čermná, Jestřábí, Milovany, Mastník, Nová Ves, Nové Oldřůvky, Nepřívaz, Olejovce, Olověná, Rudoltovice, Ranošov, Smilov, Stará Voda, Údolná, Velká Střelná, Vojanovice a Varhošť. Libavsko bylo součástí území, které podle rozhodnutí Mnichovské dohody z konce září 1938 bylo zabráno Německem. Z toho vyplývá, že města Šternberk, Libavá, Moravský Beroun a Potštát byly v území, které bylo počátkem října 1938 obsazeno německou armádou a tak se Sudety staly Velkoněmeckou říší. Německé obyvatelstvo, kterého zde bylo až 97% toto obsazení jako skoro všude v Sudetech vítalo.

i Nízký Jeseník
Nízký Jeseník se dělí na celou řadu samostatných podcelků. Jsou to Stěbořická pahorkatina, Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina, Slunečná vrchovina a Domašovská vrchovina. Posledním podcelkem jsou Oderské vrchy. Geologicky je celá tato rozlehlá oblast neobyčejně pestrá. Přestože je prěvážná část Nízkého Jeseníku tvořena břidlicemi či dalšími usazenými horninami, nalezneme tady i horniny vyvřelé, především v okolí sopečných kuželů jako jsou Venušina sopka, Velký Roudný, Malý Roudný či Uhlířský vrch «

Další události však ukázaly, že ne všechny zájmy obyvatel byly společné se zájmy Říše - muselo se rukovat do německé armády, byl omezen společenský život a soukromé hospodářství se podřizovalo potřebám armády a Hitlera. A od roku 1969 zde byly pro změnu sovětští vojáci, kteří zde v lesích střežili socialismus před imperialisty. Tak moc je vystrašilo Pražské jaro 1968! Chybí tu zatím Američané, aby se dostalo na všechny válčící strany 2. světové války. Ale radar přátel z USA má být jinde. Asi v Brdech. Neměli to pravda místní obyvatelé jednoduché.

Takže buďme všichni rádi, že do těchto končin opět proniká život a území se otevírá pro obyčejné turisty. Zvláště cyklisté mohou v pohodě projet celých 80 km vojenským prostorem a buďto si zavzpomínat na své vojenská léta a nebo si oddychnout, že již pro změnu na vojnu nemusí vůbec. Veteráni mého věku mohou klidně provést obojí. Já jsem si při pochodu územím vzpomenul, kterak jsem s přáteli v roce 1974 na černo houbařil v sovětském vojenském prostoru se zvláštním pocitem rozvědčíka v terénu. Bohužel jsme nenašli tenkráte skoro nic, jen kanystry, plechovky a další spoušť po vojácích z východu. Těm příroda mnoho neříkala.

Vojenské cvičiště na Libavském vrchu Typická náhorní planina vojenského újezdu Libavá

Pár přiložených fotografií dává obraz, jak tedy vypadá vojenský újezd dnes a s čím se při příští akci Bílý kámen v roce 2008 můžete setkat. Takže neváhejte, v náhorní planině by se daly skutečně natáčet válečné filmy! Ale taky určitě i další díl Harryho Pottera od autorky J.K. Rowlingové! Hrdinové z Bradavic by mohli na koštěti létat přímo z podzemních bunkrů raketových základen, přímo z pekla.

A navíc tento kraj sousedí na západě s kouzelným přírodním parkem údolí řeky Bystřice, nazývaném také Severomoravské Švýcarsko, kde je možno pokračovat v průzkumu dalšího květnového dne. Ale již bez střelnic, pozorovatelen a dopadových ploch. A natočit si můžeme třeba odvážné horolezce ve stěně Malého Rabštýna nedaleko Domašova nad Bystřicí.

VVP Libavá, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
11.10.2010, 15:33 Jan Touąek | Je to smutné.
11.10.2010, 15:39 Jan Touąek | Oprava
27.12.2013, 20:59 Jirka Bílek | ale ale
15.08.2010, 15:46 Martin Dvořák | Rabątýn ne :-)
22.08.2010, 00:30 Ivan Zajíček | Není Rabątýn jako Rabątejn..
21.05.2010, 09:41 Záloľák Pepa | Souhlas
24.10.2009, 10:50 Ivan Zajíček | Pro kolegu "Sedla" -vzhůru do sedla!


Další související články:

+ Potštátsko a Libavá - cesta do kraje, kde lišky dávají dobrou noc
+ Červená hora v Nízkém Jeseníku - nejvyšší bod okresu Opava
+ Nízký Jeseník a Oderské vrchy
+ Pramen řeky Odra
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist