Nejvyšším vrcholem Krupinské planiny je Kopaný závoz (775 m). Dalšími významnými vrcholy je Španí laz (643 m) s turistickou chatou a televizním vysílačem na vrcholu. Vrchol je přístupný po modré turistické značce z obce Horné Plachtince či Čebovce. Krupinská planina se dělí na čtyři samostatné podcelky. Jsou to Bzovícka pahorkatina, Dačolomská planina, Závozská vrchovina a Modrokamenské úbočie.

Krupinská planina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Krupinská planina Bzovícka pahorkatina -
Dačolomská planina -
Závozská vrchovina -
Modrokamenské úboče -

Přírodní poměry pohoří

Krupinská planina je tvořena převážně vulkanickými výlevy třetihorního stáří, které budují i některá sousední pohoří Slovenského středohoří a jižněji ležících maďarských Karpat, místy vystupují pískovce a slepence.

Vartovka, strážní hlídka nad Krupinou

Kamenitá půda s malým množstvím vodních zdrojů byly asi hlavními příčinami poměrně řídkého osídlení této náhorní planiny, která se svažuje od severu k jihu. Rovněž i turista je tady dodnes vzácným tvorem, takže toto pohoří mohu s klidným svědomím doporučit všem milovníkům samoty, krásných zákoutí a neobyčejných zážitků. Oblast je odvodňována řekami Litava, Krupnica a Štiavnica.

Plošina Krupinské planiny je brázděna hlubokými a úzkými dolinami, které se topí ve stínu převládajících dubovo - habrových lesů s nepatrnými příměsemi jehličnanů. Místy je třeba prodírat se křovinatými porosty, místy bujnou trávou a místy bujnými lesními porosty. K turistice v tomto pohoří budete zcela určitě potřebovat podrobnou a spolehlivou turistickou mapu, neboť turistických značek je tady skutečně poskrovnu.

Opevněný Bzovík

Vysílač na vrcholu Španí laz

Bzovík. Původně klášter z 12. století, který byl v 16. století v dobách tureckého nebezpečí přebudován na mohutnou pevnost čtvercového půdorysu s mohutnými dělovými baštami na nárožích pevnosti. Avšak ani ty nedokázaly zabránit dobytí této pevnosti, po kterém následovalo nelítostné povraždění krupinských měšťanů, kteří v jeho zdech hledali spásu před Turky.

Do dnešní doby se zachovalo mohutné vnější opevnění s nárožními dělovými baštami, původní církevní budovy, které se ocitly uvnitř opevnění, jsou poměrně poničené a za své vzaly během druhé světové války.

Nejvyšší partie Krupinské planiny Bzovík

Na přelomu 70. a 80. let minulého století byly prováděny rekonstrukce a uvažovalo se o komerčním využití. Rekonstrukce, než došly finance, byly prováděny velice necitlivě, o čemž svědčí dnes již vytrhané elektrorozvody, kachličky, cihly a necitlivě provedené betonové stropy či schodiště (bez zábradlí). Pevnost byla obehnána příkopem napuštěným vodou, dovnitř se vstupovalo padacím mostem. Přesto stojí tato památka za vaši návštěvu.

Vartovka, nejstarší slovenská "rozhledna"

Východně nad městem Krupina, podle kterého dostala Krupinská planina své pojmenování, se na strmém návrší zvedá krásná věž Vartovka, která byla postavena v roce 1564 jako protiturecká hláska. Podobné stavby nalezneme ještě v Malých Karpatech (Dračí hrádok) a na Pohronském Inovci (Živanska věž).

Bzovík, celkový pohled Město Krupina, centrum

S trochou nadsázky tak můžeme říci, že jde o nejstarší slovenskou rozhlednu. Z jejího ochozu, na který se dostaneme po strmém a úzkém dřevěném schodišti, se otevírají nádherné pohledy na město Krupina, Štiavnické vrchy s mohutným Sitnem a na západě a zalesněnou zvlněnou krajinu Krupinské planiny. Rozhledna je otevřená, prakticky až k ní se dá vcelku pohodlně dojet autem, jak činí naprostá většina Krupiňanů.

Krupina

Jedno z nejstarších historických měst Slovenska s pěkně opraveným náměstím. Nejnápadnější je budova magistrátu… Ve městě je značně problematické se najíst, neboť obědy se v restauraci (vedle magistrátu) vydávají pouze do 13.00. Z kulturních památek stojí za zmínku blízký kostel s cenným v nitřním zařízením, za prohlídku určitě stojí i původní městské hradby, které jsou dnes součástí zdí četných dvorů a zahrad.

Čabraď

Nádherný hrad nacházející se jižně od výše popisované pevnosti Bzovík. Hrad se tyčí na strmém ostrohu nad meandry říčky Litava. Hrad byl postaven jako strážní hrad na obchodní bánské cestě středoslovenských bánských města. Každého návštěvníka jistě překvapí velká rozloha a mohutnost hradu. Hrad, který je silně zarostlý vegetací a jen částečně zakonzervován je volně přístupný. V minulosti určitě patřil k jedněm z nejkrásnějších hradů dnešního Slovenska.

Vstup do hradu Čabraď Pohled na vstup do hradu

K hradu vede modrá turistická značka od jihu z obce Hrušov. Pokud jste autem, doporučuji podstatně kratší a orientačně nenáročnou cestu od severu od obce Čabradský Vrbovok. Auto lze nechat za obcí na točně autobusů a nebo kousek níže na loučce za krajem lesa (kamenitá cesta). Odsud se dá bez větších obtíží pokračovat po lesní cestě dolinou Konštianského potoka, který se vlévá do Litavy a tak nás k ní spolehlivě přivede.

Přejdeme přes most a již jsme u sportovní základny a starého, dnes značně poničeného kostela, odkud je to na hrad již jen malý kousek. Jako zajímavost nelze neuvést zdejší přírodní rezervaci, ve které se má údajně nacházet největší množství plazů z celého Slovenska. Hady se to tady ale rozhodně nehemží, já tady za celou dobu potkal pouze jedinou ještěrku…

Hrušov

Malá obec při jižním okraji Krupinské planiny, kterou byste v prospektech informačních center či cestovních kanceláří hledali marně. I tuto obec lze využít jako výchozí bod na výše uvedený hrad Čabraď. Za návštěvu stojí muzeum v místním lidovém domě se zachovalou pecí na chleba, vinné sklepy vytesané do měkkého a poddajného tufového podloží.

Podobně jako v relativně nedalekých Brhlovcích, kde je jedno z podobných stavení upraveno na muzeum (směr Santovka, Levice). Naučná stezka ze vsi vede k nové dřevěné rozhledně na Prašném vrchu, kterou nenalezneme ještě asi ani na nejnovějších mapách z Harmance či Shocartu. V neposlední řadě se v Hrušově konává festival Hontianská paráda.

Modrý Kameň

Mohutný hrad tyčící se nad stejnojmennou obcí byl založen okolo roku 1137, patří tak k vůbec nejstarším hradům Slovenska. Za vlády uherského krále Bély IV. se hrad Na dále rozšiřoval a opevňoval, zejména po tatarských vpádech, kterým vzdorovaly pouze kamenné hrady. I přes svůj důmyslný obranný systém byl hrad v roce 1575 dobyt Turky, kteří na hradě setrvali až do roku 1593, kdy se neubránili útoku vojsk Mikuláše Pálffyho a Kryštofa Tiefenbacha.

Turci však hrad stačili zapálit, takže jeho právoplatný majitel - Zikmund Balaša musel nechat hrad pracně opravovat. Avšak po dalším tureckém vpádu byl hrad opětovně zničen. V roce 1730 byl v dolní části hradu vystavěn zámek v barokním slohu, ve kterém dnes sídlí Muzeum loutek a hraček s dalšími stálými expozicemi jako národopisná expozice regionu Hont či historie obce Modrý Kameň.

Dudince

Malé lázeňské městečko s množstvím minerálních pramenů. První písemná zmínka o Dudincích pochází z roku 1284, první známá písemná zmínka o místních Bzovík, Krupinská planina minerálních pramenech pochází z roku 1549. Avšak jako lázně jsou Dudince známy teprve od roku 1777. Dnes se minerální vody prosycené kysličníkem uhličitým a sirovodíkem využívají k léčbě revmatických chorob a nervového systému. Množství ubytovacích kapacit, se stravováním je to však poněkud horší. Doporučit mohu motorest před vjezdem do města u silnice spojující města Krupina a Šahy. Místní koupaliště prošlo generální rekonstrukcí, do provozu bylo znovu uvedeno v roce 2007.

Brhlovce a Santovka

Přestože Brhlovce již neleží na popisované oblasti, dovolil jsem si je pro blízkost Krupinské planině a zajímavost této lokality do článku zařadit. Brhlovce nalezneme při silnici mezi městy Šahy a Levice. První známá písemná zmínka o obci pochází z roku 1245, kdy patřila zemanskému rodu z Brhlovců. Čím přitahuje obec turisty? Unikátními a na Slovensku ojedinělými jeskynními obydlími.

Jeskynní obydlí v Brhlovcích

Pro nedostatek místa a také díky tomu, že skalní podloží je tvořeno měkkými a poddajnými tufy a tufity si místní obyvatelé vyhloubili řadu obydlí do skály. V jednom takovém domě, domě číslo 142 byla zřízena muzeální expozice takovéhoto obydlí. Jeho návštěvu mohu vřele doporučit a spojit ji například s koupáním v nedalekém, ale velice příjemném a pěkném termálním koupališti v obci Santovka, která je známá zejména díky minerální vodě, která se tady stáčí. Vstupné do termálů je poměrně, 110 Sk, odpoledne, dvě hodiny před zavřením, je vstupné poloviční.

Krupinská planina, mapa s body zájmu

Krupinská planina, turistika

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.