Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 23.9.2024
Treking > Pohoří > Jizerské hory, turistika a přírodní poměry nejsevernějšího českého pohoří

Jizerské hory, turistika a přírodní poměry nejsevernějšího českého pohoří

Pohoří Jizerské hory, nejsevernější hory ČR - turistika a treky, příroda

21.3.2007 | Otakar Brandos

Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie) jsou nejsevernějším českým pohořím. Jsou jakýmsi spojovacím článkem mezi Lužickými horami na západě a Krkonošemi na východě. Rozloha Jizerských hor činí 417 km2, což je v rámci České republiky řadí na 63. příčku v žebříčku geomorf. celků ČR. V pohoří lze podniknou nejen řadu jednodenních túr, ale i vícedenních treků. Proto Jizerským horám věnuji samostatnou stránku s přehledem článků.

Jizerské hory

Jizerské hory představují nápadně plochou hornatinu na severu Čech, patří do Krkonošské geomorfologické oblasti, Krkonošsko - jesenické subprovincie a provincie Česká vysočina. Jizerské hory se pozvalna uklánějí od severu k jihu, kde jsou spády minimální. Severní strana pohoří však spadá do podhůří příkrými srázy.

Chata pod Bukovcem

Jizerské hory jsou jsou na severovýchodě ohraničeny státní hranicí, za kterou pokračují do Polska jako Góry Izerskie. Na severu jsou vymezeny Frýdlantskou pahorkatinou a opět státní hranicí s Polskem.

Na východě a jihovýchodě Jizerské hory sousedí s Žitavskou pánví, která je odděluje od blízkých Lužických hor. Na jihu Jizerské hory sousedí s geomorfologickými celky Ještědsko - kozákovský hřbet a Krkonošské podhůří. Na východě pak sousdí s nejvyšším pohořím ČR - Krkonošemi.

Geomorfologické členění pohoří

celek podcelek okrsek
Jizerské hory Smrčská hornatina Vysoký jizerský hřbet
Jizerská hornatina Smědavská hornatina
Soušská hornatina
Polednická hornatina
Bedřichovská vrchovina
Tanvaldská vrchovina
Oldřichovská vrchovina
Černostudnická hornatina
Maršovická vrchovina
Albrechtická vrchovina

Jizerské hory, přírodní poměry

Co se týče výšek, jsou Jizerské hory šesté nejvyšší pohoří ČR se střední výškou 695,8 m. Nejvyšším vrcholem celého pohoří, z nějž velká část leží v Polsku, je Wysoka Kopa (1 126 m). Jizerskými horami rovněž probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.

Nejvyšším vrcholem české strany Jizerských hor je Smrk (1 124 m), který v minulosti ležel poněkud stranou hlavního turistického dění. Po Schengenu a otevření rozhledny na jeho vrcholu se však situace změnila.

Za velice atraktivní vrchol považuji vrchol Jizera (1 122 m). Nejen kvůli jeho vrcholovému skalisku je zajištěnému kovovým zábradlím a schůdky, ale také pro parádní výhledy. Za zmínku stojí i vrchol Bukovec (1 005 m), který se zvedá jižně od osady Jizera. Jedná se o nejvyšší čedičovou kupu v Jizerských horách.

Tisícovky Jizerských hor

Pořadí Vrchol Výška vrcholu
1. Smrk 1 124 m
2. Jizera 1 122 m
3. Černá hora 1 085 m
4. Smědavská hora 1 084 m
5. Holubník 1 071 m
6. Sněžné věžičky 1 070 m
7. Černý vrch 1 026 m
8. Jelení stráň 1 018 m
9. Ptačí kupy 1 013 m
10. Na Kneipě 1 013 m
11. Bílá smrt 1 007 m
12. Polední kameny 1 006 m
13. Bukovec 1 005 m
14. Milíř 1 003 m
15. Zámky 1 002 m

Klimatické poměry v Jizerských horách

Jizerské hory mají chladné klima, které se vyznačuje poměrně velkým množstvím vodních srážek. Ty spolu s neprostupným horninovým podložím vytvořily vhodné podmínky pro vznik rašelinišť, kterých je v Jizerkách skutečně mnoho.

Geologie a formování pohoří

Dnešní podoba Jizerských hor byla utvářena především procesy ve třetihorách. Tehdy granitoidní masív Jizerských hor prorazily mohutné čedičové výlevy. Následně se do formování pohoří zapojily intenzivní zvětrávací procesy.

Dnes je centrem pohoří výrazná náhorní plošina s výškou okolo 900 - 1 000 m, ze které vystupují nevýrazné hřebeny. Ty se k jihu sklánějí velice povlovně, kdežto k severu spadají až 600 m vysokými strmými srázy. Především na těchto severních srázech se vytvořily izolované skály a malá skalní města, skalní hradby, mrazové sruby či kamenná moře.

Žulový plutón

Jizerské hory jsou budovány převážně žulami krkonošsko-jizerského krystalinika. Tento krystalický masív má přibližně tvar osmičky a blíže jej popisujeme v samostatném článku Skalní hříčky na žulové osmě.

Tento žulový masív má délku asi 70 km. Jádrem žulového masívu ja variský granitoidní masív, starý asi 300 milionů let, který je obklopen metamorfovanými horninami. Především porfyry, svory, fylity a biotickou žulou. Vzácně se objevují pegmatity a další horniny.

Čedičové vyvřeliny v Jizerských horách

Žulový pluton České tabule byl v mladších třetihorách proražen čedičovými vyvřelinami, které eroze vypreparovala do výrazných kup. Nejznámějším čedičovým kuželem Jizerských hor je hora Bukovec (1 005 m). Poněkud odlišnou stavbu má masív Smrku, jenž je budován krystalickými břidlicemi. Místy se objevují vápence a další horniny. Oblasti na úpatích hor jsou pak pokryty sprašemi a čtvrtohorními sedimenty.

Minerální prameny

Na styku těchto odlišných masívů se dodnes objevují četné minerální prameny, které jsou zužitkovávány například v lázních Libverda, Czerniawa Zdrój a Świeradów Zdrój. Avšak nejznámějším je výskyt drahokamů či polodrahokamů, především v naplaveninách řičky Jizerka a Safírového potoka. V minulosti byly tyto drahokamy rýžovány. Nacházely se tady především safíry a rubíny, které byly velice ceněny.

Zalednění Jizerských hor v kvartéru

Během čtvrtohorních zalednění se ledový krunýř objevil v Jizerských horách pouze na malých plochách. Čelo kontinentálního ledovce se zastavilo na severním úpatí pohoří. Chladné doby ledové přesto v Jizerských horách zanechaly své stopy v podobě skalních srubů a hradeb a v podhůří v podobě bludných (eratických) balvanů.

CHKO Jizerské hory, fauna a flóra

CHKO (Chráněná krajinná oblast) Jizerské hory byla vyhlášena v roce 1967 s účinností od 1. ledna 1968. CHKO Jizerské hory sousedí s Národním parkem Krkonoše. Její dnešní výměra činí 368 km2 a vertikální rozpětí CHKO se pohybuje od 320 m do 1 124 m.

Na území CHKO Jizerské hory se nachází velké množství národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, které chrání přírodně nejhodnotnější území. Především jizerskohorských rašelinišť. Na území CHKO Jizerské hory byly vyhlášeny tři NPR a 13 PR.

Národní přírodní rezervace

  • NPR Jizerskohorské bučiny
  • NPR Rašeliniště Jizery
  • NPR Rašeliniště Jizerky

Přírodní rezervace v Jizerských horách

  • PR Bukovec
  • PR Černá hora
  • PR Černá jezírka
  • PR Jedlový důl
  • PR Klečové louky
  • PR Klikvová louka
  • PR Malá strana
  • PR Na čihadle
  • PR Nová louka
  • PR Prales Jizera
  • PR Ptačí kupy
  • PR Rybí loučky
  • PR Vápenný vrch

Rašeliniště Jizerských hor

Rašeliniště jsou jedním ze základních a typických fenoménů Jizerských hor. Začala vznikat po skončení doby ledové, tedy před aso 12 000 lety. V Jizerských horách je evidováno okolo 50 rašelinišť o celkové výměře asi 250 ha.

Největšími z jizerskohorských rašelinišť jsou Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky. Většina rašelinišť požívá statut ochrany a tudíž je nepřístupných. Rašeliniště Jizerky a Na Čihadle jsou však zpřístupněny turistům pomocí poválkových chodníků a vyhlídkových plošin.

Asi nejznámějšími jsou rašeliniště v okolí horské osady Jizerka, na kterých se zachovaly neobyčejně cenné a bohaté fytocenózy a zoocenózy. Oblast, která leží na hlavním evropském rozvodí mezi Severním a Baltickým mořem na straně jedné, a mořem Černým na straně druhé, je odvodňována řekou Jizera, která pramení na svazích nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku (1 124 m).

Rašeliništní vegetace

Typickou rašeliništní vegatcí Jizerských hor je borovice kleč (Pinus mugo), různé druhy rašeliníků, kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), šicha černá (Empetrum nigrum), ostřice mokřadní (Carex limosa), ale také rosnatka okrouhlolistá aj.

Tip: Náš tip na zajímavá ubytování v Jizerských horách a objevte krásu této horské oblasti.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Jizerské hory, ubytování a horské chaty

BÁRTLOVA BOUDA, chata a penzion CHATA POD BUKOVCEM
Bártlova bouda Bílý Potok 187
463 62 Hejnice

Detail ubytování …
Chata pod Bukovcem Jizerka 1008
468 50 Kořenov

Detail ubytování …
CHATA PEŠÁKOVNA, turistická chata PENZION SKLÁRNA
Chata Pešákovna Jizerka 26
468 50 pošta Horní Polubný

Detail ubytování …
Penzion Sklárna Penzion Sklárna 16
468 50 pošta Horní Polubný

Detail ubytování …

Jizerské hory, základní informace o pohoří

  • rozloha geomorfologického celku Jizerské hory - 417 km2
  • nejvyšší hora Jizerských hor - Smrk (1 124 m), Wysoka Kopa (1 126 m, Polsko)
  • střední výška Jizerských hor - 695,8 m
  • délka pohoří - 30 km, šířka Jizerských hor 20 km
  • rok vyhlášení CHKO Jizerské hory - 1968
  • rozloha CHKO Jizerské hory činí 368 km2
Praděd Mléčná dráha Zverovka Zámek Hluboká Beskydy, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Bezděz Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Polární záře Chata Borišov Porubský bludný balvan Javorníky, ubytování Spacáky Gran Paradiso Pluto Velický vodopád Vosecká bouda Helfštýn Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Babí léto Motýli Matterhorn Konopiště Drahotuš Proton Čelovky Cirrus Turistické batohy
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Jizerské hory, turistická mapa

Další související články:

Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist