Polančice a Sezina z Jodových sanatorií v Klimkovicích v předjaří

Nic pro šviháky lázeňské

17.5.2024 | Otakar Brandos

Letošní předjaří bylo opravdu příjemné, docela teplé a k turistům vlídné. A přišlo velice brzy, již v polovině února. Měl bych tady pro vás tip na hezkou, a ani nutně ne předjarní, 14kilometrovou procházku okrajem Nízkého Jeseníku v případě, že byste měli cestu do Jodových sanatorií, lázní v Klimkovicích (Hýlově). Proč návštěvu sanatorií nespojit s pohybem na čerstvém vzduchu.

Ranní les

Po startovním zákusku v lázních se vydáváme na okružní túru přes údolí Polančice a Seziny, která má asi 14 km s převýšením pouhých 400 metrů. Pohodová vycházka na dopoledne a nebo odpoledne. Jak si vyberete. Pokud ji spojíte třeba s opékáním špekáčků, klidně se může natáhnout na téměř celý den. Nakonec v polovině února jsou ty dny stále ještě docela krátké.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Přes rozcestí Za Mezihořím (375 m) pokračujeme na rozcestí Vlčí kout (338 m), kde stojí nový přístřešek, "krmítko" pro turisty, jak by řekl kamarád Aleš S. Stojí na místě staršího krmítka (přístřešku). Cestou ochutnáme hlívu holubí, blízkou příbuznou hlívy ústřičné. V minulosti byly tyto houby považovány za stejný druh.

Scházíme do údolí říčky Polančice, kde nás čeká zlatý hřeb dne. U Kouzelné studánky rozděláváme oheň a pouštíme se do opékání. Já vím, před chvíli jsme se nacpali zákuskem a již opět chceme jíst…, ale je to na naší trase nejvhodnější místo k tomuto účelu určené. Upravené ohniště, voda - a nebudeme muset s sebou dále vláčet zbytečnou zátěž. Ještě teď cítím tu vůni kouře a špekáčků. No já je sice moc nemusím, ale s hořčicí se to dá…

Snědeno, ohniště poctivě uhašeno, můžeme pokračovat dále. Po jižním a západním úbočí bezejmenného návrší (362 m) se kolem malého břidlicového lomu dostaneme k silnici spojující Čavisov a Zbyslavice. Pouze ji přejdeme a po hranici lesa pokračujeme na zelenající se louky. Míříme k rybníku v údolí Polančice, nad hlavou nám svítí Měsíce couvající do novoluní. Příroda již ožila, objevují se první kytky, hmyz, ptáci "řvou" jako pominutí. A příroda již krásně voní. Takové typické předjaří.

Údolí Seziny Rybníky ve Zbyslavicích

Ohlížíme se nazpět k rozložitému Mezihoří (383 m) a již je tady malebný rybník Stavy. Vedle plastové kačky plují i skutečné divoké kachny, vídávám je tady pravidelně. Je docela teplo, takže rostou i nějaké ty houby. Zatím však jen ty dřevokazné, jako jsou např. pevníky apod. U rybníka se chvíli zdržíme, nakonec je tady hezky a docela živo. Uvážíme-li roční dobu, tak až moc živo.

Okolo hájovny pokračujeme nad údolím po lesní cestě k dalšímu pidi rybníčku a pak lesy do údolí Seziny. I tady v lese je živo, divoký kanec nenese naší přítomnost příliš libě a mizí kdesi v houští. Okolo základny TO Pumáci se přesouváme na rozcestí Bítovský mlýn (290 m) a dále po krásných prosluněných loukách okolo silně meandrujícího toku Seziny pod vrchy Hájek (346 m) a Doliny (334 m) východním směrem ke Zbyslavicím. Míříme totiž k místním rybníkům.

Pohled do údolí Polančice

Před příchodem nás vítá v poli stojící volavka popelavá, vzápětí pak poklidné hladiny zdejších rybníků. Posledně, zhruba před 14 dny, byly rybníky ještě zamrzlé. Zdržíme se tady drahnou chvíli, lavičky doslova zvou ke spočinutí. Pak po krátkém stoupání míříme přes Zbyslavice (346 m) a vrch Podklan (376 m) nazpět do údolí Polančice. Za Zbyslavicemi se k nám přiřítí psisko a strašně se s námi vítá. Asi tuší, že dostane něco na zub. Hnedka máme nového kámoše.

Po sestupu do údolí Polančice nás od stejnojmenného rozcestí (300 m) čeká finální stoupání. Cestou nahoru to vezmu větším obloukem lesem, kouknout na hlívy. Nacházím jich docela dost, většinou ale byly již starší a zasychající. Nakonec to ještě vezmeme k Pekelné studánce v Pekelném dolu a přes vršek Mezihoří (383 m) to vezmeme obloukem nazpět do lázní Klimkovice, Hýlov. Za výhledů k Beskydám s dominantní Lysou horou (1 323 m) a za doslova leteckých pohledů na Ostravu.

Na zpáteční cestě nás vítají upovídání špačci, letos jsou tady opravdu brzy. Pak ještě pár obrázků zapadajícího Slunce a jsme v cíli příjemné procházky, kterou zvládne každý. Snad vyjma šviháků lázeňských, kteří na podobné "somariny" nemají čas. I za humny Ostravy se dá podniknout krásná túra, stačí se jen umět dívat kolem sebe.

Západ Slunce Pozápadová obloha

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

TOPlist