Raabův větrný mlýn, jenž je německého typu bohužel poměrně výrazně chátrá. Nejvýrazněji je devastace patrná na jeho polorozpadlém větrném kole. To má (mělo) nezvykle velký průměr asi 17 m a sběrnou plochu 16,7 m2.
Čtěte také: Větrný mlýn Choltice, skvělý tip na víkendový výlet
Raabův větrný mlýn se nachází v oploceném areálů u osamoceného stavení, v němž se ale zachovala i nepůvodní hospodářská stavení - špýchary z 19. století, které sem byly přesunuty z Kobeřic a Loděnice. Přesto stojí návštěva Raabova větrného mlýna u Hlavnic za to. Dnes je bohužel vstup omezen i na oplocený pozemek, na kterém se větrný mlýn nachází. Zajímavosti je, že kolo Raabova větrného mlýna se otáčelo po směru hodinových ručiček, zatímco u většiny větrných mlýnů tomu bylo naopak. Otáčely se proti směru hodinových ručiček.
Tento větrný mlýn, původně nazýván Raabův, byl postaven v roce 1810. Mouka se v něm mlela plných 142 let, tedy až do roku 1952, kdy plně funkční objekt patřil Janu Raabovi. Následně mlýn přešel do držení rodiny Jaroňů. Později Raabův větřák spravovalo Vlastivědné muzeum se sídlem v Hradci nad Moravicí a v roce 1973 přešel mlýn pod Správu zámku v Hradci nad Moravicí.
Do roku 1960 měl tento větrný mlýn svého blízkého souseda - Grossův mlýn, který však po zásahu bleskem shořel. Raabův větrný mlýn po skončení své aktivní činnosti začal chátrat a asi by jej čekal stejný osud jako stovky jiných jemu podobných větrných mlýnů, kdyby se jej v roce 1986 neujala skupina ochránců přírody z Opavy. Za jeho současný stav, po letech rekonstrukcí, a další chátrání mohou nevyřešené restituční nároky.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.