Stolické vrchy, turistika a příroda pohoříNejvyšší část Slovenského rudohoří, treky a příroda5.10.2008 | Otakar Brandos
Stolické vrchy jsou součástí Slovenského rudohoří. A to ne částí ledasjakou, neboť se jedná o nejvyšší část tohoto rozsáhlého horského pásma. Stolické vrchy se dělí na větší množství podcelků. Jsou to Stolica, Tŕstie (s okrskem Muránska brázda), Klenovské vrchy (s okrskem Kokavská brázda) a Málinské vrchy (s okrskem Ipeľská brázda). Jednotlivé podcelky mají značně odlišný charakter. |
|||||||||||||
Nejvyšším vrcholem Stolických vrchů je Stolica (1 477 m), která je zároveň nejvyšším vrcholem celého Slovenského rudohoří. Druhým nejvyšším vrcholem pohoří je Kohút (1 409 m). Hřeben Stolických vrchů se táhne jihovýchodně od Veporských vrchů a Spišsko- gemerského krasu (podcelky jsou Slovenský ráj a Muránska planina. Stolické vrchy, geomorfologické členěníGeologická stavba Stolických vrchů je velice komplikovaná. Jednotlivé vrstvy této oblasti byly značně promíchány a rozlámány tektonickými pohyby. Do hry tady vstupují komplexy žul, granodioritů (přechodná forma mezi žulou a dioritem), krystalické břidlice i pískovce. Horský ráz má nejen nejvyšší podcelek, ale i hřeben Tŕstie (1 121 m), jenž se táhne východně od údolí řeky Rimava. Klenovské vrchy představují jen poměrně mírně zvlněné hřebeny plošinatého charakteru. Z hřebene vystupují nejvýraznější vrcholy Poľana (975 m), Sinec (918 m) a Ostrá (1 012 m). Nejjižnější částí Stolických vrchů jsou Málinské vrchy s nejvyšším vrcholem Jasenina (995 m). Masív Stolice je budován krystalickými břidlicemi, v masívech Kohúta vystupují na povrch silné vrstvy žuly. Podstatná část Slovenského rudohoří je silně zalesněna, převládajícími dřevinami jsou buk a smrk.
Stolické vrchy, přírodní poměryPohoří je odvodňováno řekami Slaná, Ipeľ a Rimava, nejsevernější část pak ještě řekou Hnilec. Průměrné teploty se pohybují mezi 10 °C až 19 °C v letním období (červenec) a -3 °C až -8 °C v zimním období (leden). Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 1 200 mm v nejvyšších partiích horských masívů, v nižších oblastech a brázdách se pak pohybuje v rozmezí 700 až 1 000 mm. Sněhová pokrývka se udrží obvykle 70 až 160 dní v závislosti na nadmořské výšce a expozici. |