Hrad Šternberk tvoří dominantu města Šternberk ve výběžku
Nízkého Jeseníku. Hrad Šternberk, dnes
jedna z našich národních kulturních památek, je považován za kolébku moravské
větvě Šternberků. První známá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1269, založen
byl ale patrně alespoň o desetiletí dříve Zdeslavem ze Šternberka, příslušníkem
starého českého šlechtického rodu.
Z původního hradu se toho dodnes mnoho nedochovalo. Pouze zbytky opevnění a mohutná
okrouhlá věž. Hrad totiž prošel řadou přestaveb, mnohokrát byl poškozen během válek.
Šternberské majetky se dlouho dědily, sídlo se rozšiřovalo a zvelebovalo. K velkým
úpravám došlo po roce 1357 za Aleše ze Šternberka, kdy byl hrad přeměněn na rezidenci
biskupa. Hradní kaple byla bohatě vyzdobena, rozšiřovaly se i reprezentační prostory.
Po jeho smrti získává hrad Šternberk Petr Kravař, v roce 1430, za husitských válek,
pevnost obsazují husité.
Po skončení husitských válek získává hrad Jan Berka z Dubé a Lipé věnem. Tento
rod se zasloužil o renesanční přestavbu hradu. V roce 1570 získávají Šternberk
slezská knížata z Minstrberka, potomci Jiříka z Poděbrad. Za 30leté války hrad utrpěl
značné škody, které jsou odstraněny až za Jana Adama Ondřeje z Lichtenštějna, který
hrad získává na přelomu 17. a 18. století.
Hrad zůstává v držení tohoto významného šlechtického rodu až do roku 1945, kdy byl
na základě Benešových dekretů zkonfiskován. Později hrad ztrácí na svém významu, zčásti
je opuštěn a chátrá. Po roce 1886 proběhne rekonstrukce hradu v gotickém slohu podle
projektu architekta K. G. Kaysera. V letech 1907 až 1909 vzniká lesopark podle projektu
vídeňského architekta A. Esche.
Dnes je hrad Šternberk přístupný široké veřejnosti, ročně sem zavítá i přes 60 000
návštěvníků. Návštěvník tady může shlédnout jedinečné ukázky holandského a vlámského
malířství z období baroka. Originály některých děl jsou vystaveny nejen v Louvru, ale
i v Ermitáži. Ke shlédnutí je kolekce dřevěných plastik z období gotiky a renesance.
Prohlídkové okruhy přivádějí návštěvníky i do obytných a reprezentačních interiérů
šlechty. Vybrat si lze z celkem tří prohlídkových okruhů.
Otevírací doba na hradě Šternberk
Březen a listopad: sobota 10.00 - 14.00
Duben a říjen: čtvrtek a pátek 10.00 - 13.00, sobota - neděle 10.00 - 16.00
Letošní předjaří je nezvykle mrazivé. Alespoň v noci, kdy
teploty padají i k -10 °C. Ale protože dny se již znatelně prodlužují a dají
se pomalu realizovat i delší přechody, balím plnou polní a poohlížím se po vhodném cíli
…
Těsně před svítáním, ještě dřív než se okolní vzduch stačí
rozpálit na obvyklých pětatřicet stupňů, vstupuji (samozřejmě bosky a s hlavou
pokrytou nezbytným šátkem) spolu se skupinkou místních poutníků, do lůna
…
Přírodní zajímavost v podobě lokality s hojným výskytem chráněné
bledule jarní je nyní možné obdivovat v přírodní rezervaci Údolí Chlébského potoka
v Chlébském, místní části Skorotic na rozhraní Kraje Vysočina a
…
Na pohádkovou zimu na Králickém Sněžníku musí mít člověk kliku.
Neb mám k tomuto vrcholu silný citový vztah, byla jsem tam snad stokrát. Tak dobře,
stokrát asi ne, ale zato ve všech ročních obdobích, ve dne i v noci…
…
Kyjev je hlavní město, a s asi třemi milióny obyvateli (celá
aglomerace má asi 3,7 mil. obyvatel), i největší město Ukrajiny. Město Kyjev
ležící na řece Dněpr je často zváno jako matka ruských měst, protože v minulosti
…
Noc byla dlouhá, tak jak již na podzim jsou. A také mrazivá,
teploty spadly asi pět stupňů pod nulu. Na trávě i na stromech, kam ještě nedosáhly
sluneční paprsky, je silná vrstva jinovatky. Rychle balím a vyrážím vstříc
…
Charkov (ukrajinsky Харків) je krásné město na severovýchodě
Ukrajiny. Leží na jejím samotném okraji, pouhé tři desítky kilo- metrů od hranic
s Ruskou federací a asi 400 kilometrů od Kyjeva. Rozkládá se v nekoneč
…
Po předchozím ponoru do historie afrického čarodějnictví se
posuneme do současnosti subsaharské Afriky. Mnozí Afričané míní, že čarodějnický
útok má vždy osobní původ, pramení v osobě konkrétního čaroděje, kte
…
Na přelomu září a října to opět vypadalo na dva dny hezkého
počasí. Možná poslední hezké podzimní dny. Proto ani chvíli neváhám a mířím
do hor. Kam jinam než do Jeseníků… V plánu mám zhruba 50kilometrový okruh
…
"Už jsi slyšel o Kamenné bůdě?", ptal jsem se kamaráda.
Odpověď byla "jo, jasan, znám. Kamienka pod Chopkom, nebo myslíš tu pod
Velků Javořinů?". "No, tak teda ty jsem přímo nemyslel", říkám a začal
jsem mu vyprávět
…
Z vlaku vystupuji v bělokarpatských Vrbovcích. Čeká mě cca
29 km přes kopce Bílých Karpat. Přijel jsem po trati, která byla postavena
začátkem třicátých let minulého století jako jedna z železničních spojnic
…