Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.6.2024
Treking > Pohoří > Nízké Tatry, turistika a přírodní poměry 2. nejvyššího pohoří na Slovensku

Nízké Tatry, turistika a přírodní poměry 2. nejvyššího pohoří na Slovensku

Pohoří Nízké Tatry - turistika a příroda, přírodní podmínky a geologie

22.3.2007 | Otakar Brandos

Nízké Tatry (slov. Nízke Tatry, pol. Niżne Tatry) jsou po Tatrách 2. nejvyšším pohořím Slovenska. Jestliže v případě výšky obsadily Nízké Tatry druhé místo (v turistickém pojetí se někdy uvádí čtvrtá příčka po Vysokých, Západních a Belianských Tatrách), pak v případě celkové rozlohy připadlo tomuto pohoří regulérní místo čtvrté - po Podunajské pahorkatině, Ondavské vrchovině a Volovských vrších. Nízké Tatry jsou snad poslední horskou divočinou na Slovensku, učiněným turistickým rájem. Vždyť do těchto hor můžeme vyrazit na desítky neopakujících se túr i vícedenních treků. Tipy na ně naleznete právě na této stránce věnované turistice a trekingu v tomto kouzelném pohoří Slovenska.

Nízké Tatry

Nízké Tatry, základní informace

  • rozloha pohoří - 1 242 km2
  • nejvyšší hora pohoří - Ďumbier (2 043 m)
  • délka hlavního hřebene pohoří - 80 km, délka pohoří - 70 km
  • největší ledovcové jezero v Nízkých Tatrách - Vrbické pleso
  • rok vyhlášení národního parku Nízké Tatry - 1978
  • sezónní uzávěry turistických chodníků

Charakter tohoto pohoří

A skutečně, Nízké Tatry jsou jedním z nejrozsáhlejších pohoří nejen Slovenska, ale celých Západních Karpat. Klenba Nízkých Tater se táhne v délce asi 70 kilometrů, průměrná Na svazích hory Bôr, Nízké Tatry šířka tohoto pohoří činí 15 až 30 kilometrů. Celková rozloha tak dosahuje 1 242 čtverečních kilometrů. Průměrná nadmořská výška hlavního nízkotatranského hřebene se pohybuje v rozmezí 1 500 až 2 000 metrů.

Nízké Tatry jsou jádrovým pohořím. Krystalické jádro pohoří je tvořeno především žulami prvohorního stáří a starými krystalickými břidlicemi. Tyto horniny vystupují k povrchu zejména na hlavním hřebeni v Ďumbierské části Nízkých Tater, ale také v některých partiích Královoholské části Nízkých Tater.

Vymezení Nízkých Tater

Nízké Tatry jsou na východě ohraničeny Vernárskou dolinou, která je odděluje od Slovenského ráje. Na severu jsou ohraničeny Kozími chrbtami a Podtatranskou kotlinou, na západě jsou údolím řeky Revúca odděleny od Velké Fatry a Hiadeľskou dolinou od Starohorských vrchů a konečně na jihu jsou ohraničeny tzv. Horehronským podolím.

Geologická stavba

Geologická stavba tohoto pohoří je výrazně asymetrická, což se projeví zejména při srovnání jižních a severních obalových sérií. Zatímco jižní část je výrazně ohraničena vůči usazeninám Horehronského podolí, severní část je lemována obalovým příkrovem usazených vápenců a dolomitů.

Příkrovy

NEJ Nízkých Tater

Nejvyšší vrchol: Ďumbier (2 043 m)
Největší pleso: Vrbické pleso (1,79 ha)
Nejdelší dolina: Dolina Černého Váhu (37 km)
Nejdelší jeskynní systém: Demänovské jeskyně (33 km)
Nejhlubší jeskyně: systém Hipmanových jeskyní (-495 m)
Nejhlubší propast: Veľká Ľadová priepasť na Ohništi (-125 m)
Největší skalní brána: Okno na Ohništi (27 m)
Nejvyšší vodopád: Brankovský vodopád (55 m)
Nejvýše položená chata: Kamenná chata

Na tuto obalovou jednotku byly nasunuty dva hlavní příkrovy - krížňanský a chočský, které jsou tvořeny zejména vápenci, dolomitickými vápenci, křemenci a pískovci. Ve východní části pohoří leží tento příkrov dokonce přímo na obalové jednotce.

Formování tohoto pohoří probíhalo především během alpínských vrásnění na konci druhohor a počátkem třetihor. Dozvuky této činnosti jsou četné minerální a termální prameny v podhorských oblastech.

Nízké Tatry a doby ledové

Na dnešním rázu Nízkých Tater se ale také významnou měrou podílely poslední doby ledové, kdy se v nejvyšších polohách rozkládaly mohutné ledovce, po jejichž erozní činnosti nacházíme stopy dodnes v podobě kotlovitě prohloubených údolí (karů) a ledovcových nánosů (morén). To zejména na severní straně Nízkých Tater. Nalezneme tady i několik menších ples. Největším z nich je Vrbické pleso o rozloze asi 1,79 ha a maximální hloubce 8 m.

Horská panoramata s popisy vrcholů

Kras a jeskyně v Nízkých Tatrách

V příkrovech vápenců a dolomitů se chemickým působením vody vytvořily četné a značně rozsáhlé krasové útvary. Mezi nejvýznamnější krasové oblasti můžeme zařadit Demänovský, Ďumbierský, Važecký kras a Bystriansky kras.

V těchto vrstvách se vytvořilo množství jeskyní a propastí, jako je např. komplex Demänovských jeskyní v Demänovské dolině. Zapomínat ale nesmíme ani na jeskynní systém pod Ďumbierem (v masívu zvaném Kozie chrbty), či v masívu Krakovej hole. Jejich délky se pohybují kolem 20 resp. 15 kilometrů.

O význačnosti krasu v Nízkých Tatrách svědčí i to, že jsou tady pro veřejnost otevřeny tři jeskyně v klasické podobě (Demänovská jeskyně slobody a Demänovská ľadová jeskyně, Bystrianska jeskyně) a dvě s vůdcovskou speleologickou službou (Jeskyně Mŕtvych netopierov a Stanišovská jeskyně). Važecká jeskyně patří do sousedního pohoří Kozie chrbty, které však v turistickém pojetí splývá s Nízkými Tatrami.

Vodstvo a hydrologické poměry

Nízké Tatry jsou také důležitým rozvodím. Jeho východní částí prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Hlavními řekami, které odvodňují celou tuto oblast je Váh a Hron, nesmíme ale zapomenout ani na Hnilec a Hornád. Zjednodušeně můžeme říci, že jižní část pohoří je odvodňována řekou Hron a severní část řekou Váh.

Nejvýznamnějšími toky jsou Sopotnica, Bukovec, Jaseniansky potok a Lomnistá, Vajskovský potok, Bystrianka (jih Ďumbierské části); Revúca, Ludrovianka, Demänovka, Štiavnica (sever Ďumbierské části). V Královoholské části Nízkých Tater jsou nejvýznamnějšími toky Malužiná, Beňuška, Ipoltica a zejména Čierny Váh.

Ledovcová jezera a vodopády

Pokud jde o plesa, pak tento odstavec zůstane velice krátkým. Jediným větším plesem v Nízkých Tatrách je Vrbické pleso v závěru Demänovské doliny. Několik malých ples nalezneme ještě pod severními srázy Ďumbieru a Chopku, pár malých ples pak ještě můžeme vidět v závěru Krížske doliny z Krížskeho sedla a z Kotlisk v závěru Lomnisté doliny.

Podobně jsme na tom Nízké Tatry i s vodopády. Největšími a nejznámějšími jsou Brankovský vodopád na západním úbočí vrcholu Veľký Brankov v západní části Nízkých Tater (v blízkosti osady Podsuchá v Revúcke dolině) a Vajskovský vodopád v závěru Vajskovské doliny na východním úbočí masívu Skalky.

Klimatické podmínky

Nízké Tatry mají podnebí vnitrozemské, patří do klimaticky chladné oblasti. Průměrná roční teplota ve vrcholových partiích činí pouhých 0 °C. V podhorských partiích pak průměrná roční teplota dosahuje okolo +7 °C. Roční úhrny srážek činí 1 200 až 1 600 mm v nejvyšších partiích, v podhorských oblastech se pohybují kolem 720 až 900 mm. Počet dní s trvalou sněhovou pokrývkou je okolo 140 až 200, v nejnižších partiích pak asi jen 70 dní.

Během letních měsíců jsou dosti časté bouřky. Vůbec mají Nízké Tatry horší počasí. Kolikrát je z Vysokých či Západních Tater prohřátých Sluncem vidět, jak se v Nízkých Tatrách blýská.

Osídlování oblasti od doby kamenné

První stopy osídlování tohoto pohoří, zejména jeho sníženin, nalezneme již v pravěku. Stopy po osídlení nacházíme od starší doby kamenné, o čem svědčí četné nálezy na různých lokalitách. Nejstarší nálezy se datují do období z před asi 120 tisíci lety.

Ďumbier v zimě

Později se zde objevuje lid lužické kultury, ještě později Keltové (asi 300 př.n.l.), kteří původní lužické obyvatelstvo silně ovlivňují a vzniká tzv. púchovská kultura. Později se projevuje římský vliv a ještě později přicházejí Slované.

V raném středověku tady vznikají první osady, větší osídlování však proběhlo až v polovině 13. století (především německá kolonizace). Vznikají i větší obce a městečka, zejména v souvislosti s těžbou a zpracováním kovů. Nejvýznamnějším střediskem těžby a zpracování kovů se tehdy stala Banská Bystrica. Vzniká řada uměleckohistorických památek - hrady, měšťanské domy, kostely, ale také technické památky. V současnosti jsou nejvýznamnější památky lidové architektury.

Podrobný popis pohoří

Nízké Tatry mají značně složitou stavbu. Hlavní hřeben této horské soustavy se táhne zhruba ve směru západ - východ v délce bezmála 80 kilometrů. A přestože jde o druhé nejvyšší pohoří Západních Karpat, je v něm dvoutisícových vrcholů jen poskrovnu - pouhé čtyři vrcholky překračují tuto výškovou hranici. Přesto dosahují Nízké Tatry místy až velehorského rázu.

Geomorfologické členění pohoří

celek podcelek okrsek
Nízké Tatry Ďumbierské Tatry Ďumbier
Prašivá
Salatíny
Lúžňanská kotlina
Demänovské vrchy
Kráľovohoľské Tatry Kráľova hoľa
Predná hoľa
Priehyba
Teplická kotlina

Hlavní hřeben pohoří a boční rozsochy

Nízké Tatry v mlze

Jak jsme si již uvedli, hlavní hřeben Nízkých Tater se vine zhruba od západu na východ. Celé pohoří se dělí na dva základní podcelky - Ďumbierské Tatry a Královoholské Tatry. Ďumbierské Tatry jsou vymezeny Hiadeľským sedlem (1 099 m) a sedlem Čertovica (1 238 m), Královoholské Tatry pak sedlem Čertovica a údolím řeky Hron (881 m).

Nejvyšší hory v Nízkých Tatrách

Těmi nejvýraznějšími a nejmohutnějšími vrcholy v hlavním hřebeni jsou Prašivá (1 652 m), Veľká Chochuľa (1 753 m), Chabenec (1 955 m), Chopok (2 024 m), Ďumbier (2 043 m), Homôľka (1 660 m), Veľká Vápenica (1 691 m) a Kráľova hoľa (1 946 m). V bočních rozsochách pak ještě leží celá řada dalších významných vrcholů jako je např. Salatín (1 630 m), Ráztocká hoľa (1 565 m), Skalka (1 980 m) a Žiarska hoľa (1 841 m), Bôr (1 888 m), Veľký Gápeľ (1 777 m), Krakova hoľa (1 752 m), Rovná hoľa (1 723 m), Veľký bok (1 727 m) a řada dalších.

Z hlavního hřebene Nízkých Tater vybíhá řada mohutných rozsoch, ať již k jihu a nebo k severu. Delší a mohutnější rozsochy vybíhají směrem k severu, ale i některé jižní rozsochy si s těmi severními nezadají. Pokud to vezmeme pěkně od západu pak těmi nejvýznamnějšími rozsochami je rozsocha Salatína (1 630 m) a Malého Salatína (1 444 m), rozsocha Ráztocké hole (1 565 m).

Vrbické pleso

Jedním z nejmohutnějších bočních hřebenů je hřeben vybíhající od vrcholu Kotliská směrem k jihu, ve kterém leží takové významné vrcholy jako je již výše zmíněná Skalka (1 980 m), Žiarska hoľa (1 841 m) a Žiar (1 408 m). Následuje severní rozsocha Bôru (1 888 m) a Siné (1 560 m), jižní rozsocha vrcholu Dereše s vrcholy Pálenica (1 654 m) a Baba (1 617 m).

Nyní se dostáváme do bezprostřední blízkosti Ďumbieru. Z jeho masívu vybíhají četné mohutné rozsochy jak k severu tak k jihu. V severní rozsoše leží takové vrcholy jako je Tanečnica (1 681 m), Krakova hoľa (1 752 m) či Poludnica (1 549 m), k jihu pak hřeben zvaný Veľký Gápeľ. To by byly nejvýznamnější rozsochy Ďumbierských Tater. Podívejme se tedy ještě na nejvýznamnější rozsochy Královoholských Tater.

Ďumbier, nejvyšší vrchol Nízkých Tater

Kousek za sedlem Čertovica vybíhá z hlavního hřebene k jihu mohutná rozsocha s výrazným vrcholem Beňuška (1 542 m). Další z mohutných bočních hřebenů stojí více než za pouhou zmínku. Jde o severní rozsochu Zadné hole, ve které leží jeden z nejmohutnějších nízkotatranských vrcholů - Veľký bok (1 727 m). K němu můžeme ještě připočíst další mohutné vrcholy jako je Nemecká (1 535 m) a zejména Holica (1 575 m) a Chmelinec (1 509 m).

Následují další nepříliš výrazné boční hřebeny, takže posledními, o kterých se tady zmíníme, jsou dvě severní rozsochy Králové hole - rozsocha s vrcholem Záturňa (1 302 m) a zejména pak rozsocha vybíhající k severovýchodu s vrcholy Tri kopce (1 507 m) a Úplaz (1 555 m).

Nejvyšší hory nad 1 700 m

Pořadí Vrchol Výška Pořadí Vrchol Výška
1. Ďumbier 2 043 m 15. Baňa 1 859 m
2. Štiavnica 2 025 m 16. Žiarska hoľa 1 841 m
3. Chopok 2 024 m 17. Orlová 1 840 m
4. Dereše 2 004 m 18. Králička 1 807 m
5. Skalka 1 980 m 19. Bartková 1 790 m
6. Chabenec 1 955 m 20. Veľký Gápeľ 1 777 m
7. Kráľova hoľa 1 946 m 21. Konský grúň 1 771 m
8. Kotliská 1 937 m 22. Veľká Chochuľa 1 753 m
9. Krúpova hoľa 1 922 m 23. Krakova hoľa 1 752 m
10. Zákľuky 1 915 m 24. Ďurková 1 750 m
11. Poľana 1 890 m 25. Ludárova hoľa 1 732 m
12. Bôr 1 888 m 26. Veľký bok 1 727 m
13. Konské 1 882 m 27. Rovná hoľa 1 723 m
14. Stredná hoľa 1 876 m 28. Malá Chochuľa 1 719 m

Nejvýznamnější doliny Nízkých Tater

Když už jsme u tohoto strohého popisu Nízkých Tater, podívejme se ještě na největší doliny. Jsou jimi Revúcka a Korytnická dolina, které oddělují Nízké Tatry od Velké Fatry. Dále následují Ludrovská dolina, Ľupčianska dolina a Krížska dolina na severní straně Ďumbierských Tater. Na jižní straně jsou to pak Hiadeľská dolina, Sopotnická dolina, Bukovská dolina, Jasenianska a Lomnistá dolina.

Cestou na Chopok

Následuje Bystrá dolina a k ní na severu protilehlá Demänovská dolina, která je jednou z nejdelších a nejvýznamnějších dolin celých Nízkých Tater. Pokračujme ale dále. Z dalších významných dolin tu jsou Jánska dolina, Štiavnica a Bocianska dolina na severu, Mlynná a Kumštová dolina na jihu.

A přesouváme se opět do Královoholských Tater. Tady jsou nejmohutnějšími dolinami Malužinská dolina, Hodruša, Ráztoka, Dikula a Ipoľtica, Čierny Váh, Žďiarska dolina, Veľký Brunov a Bystrá dolina. To vše na severu. Z jižních dolin v této části Nízkých Tater jsou nejvýznamnějšími Veľká Beňušská dolina, Bacúšska dolina, Ždiarska dolina, Krivuľa a Šumiacka dolina.

Nízké Tatry, významné doliny

Kozie chrbty - málo známé pohoří v sousedství Nízkých Tater

Kozie chrbty jsou málo známým pohořím, které stojí ve stínu sousedních a mnohem větších i vyšších Nízkých Tater. Kozie chrbty se jako dlouhý a poměrně úzký pás táhnou zhruba od obce Kráľova Lehota až téměř k Popradu. Přibližně jsou ohraničeny toky řek Čierný Váh, Biely Váh a Poprad.

Kozie chrbty dosahují rozlohy jen asi 173 km2, takže na žebříčku rozloh slovenských geomorfologických celků jsou až na 64. příčce. Co se týče výšky, tak jsou na tom Kozie chrbty s 1 255 m vysokým vrchem Kozí kameň mnohem lépe - jsou na 20. příčce žebříčku nadmořských výšek geomorfologických celků Slovenska. Dalšími významnými vrcholy jsou Turková (1 179 m), Brada (1 112 m), Slamená (1 106 m), Rígeľ (1 009 m), Krížovy vrch (1 102 m) aj. Pohoří, jehož hřeben příliš neklesá pod 1 000 metrů, má charakter vrchoviny.

Perleťovec stříbropásek

Sousedy Kozích hřbetů jsou Podtatranská kotlina, Nízké Tatry a Hornádska kotlina. Pohoří se dělí na dva podcelky - Važecký chrbát, kde nalezneme známou a turistům přístupnou Važeckou jeskyni ve Važeckém krasu o rozloze asi 30 km2, a Dúbrava. Tam zase můžeme navštívit přečerpávací vodní elektrárnu Čierny Váh, která je podobná té v Jeseníkách na Dlouhých stráních.

Dendrology určitě zaujme bohaté zastoupení různorodých lesů. Zatímco na severních chladnějších svazích pohoří převažují jehličnany - smrky, borovice, jedle či modříny, na jižních svazích se lze setkat vedle toho s teplomilnými reliktními dubinami i dalšími listnáči. Pohořím Kozie chrbty prochází hlavní evropské rozvodí. Zatímco řeky Váh a Hornád odvádějí vody do Černého moře, řeka Poprad odvádí vody do moře Baltského.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
26.05.2014, 10:23 Michal | Problémy s průchodností
10.12.2008, 15:36 Skipy | Neąťastná Krá?ova ho?a
09.12.2008, 20:44 Ivan Zajíček | No vida, člověk se učí celý ľivot...Ale?
09.12.2008, 20:57 -OB- | Oblasti a celky
09.12.2008, 22:10 Ivan Zajíček | Erzgebirge..
09.12.2008, 22:21 -OB- | To dořeąíme
09.12.2008, 15:49 Funttomas | NT nie sú najväčąie pohorie SR
09.12.2008, 15:19 Funttomas | NT sú 2. nie 4. v ZK
09.12.2008, 18:09 -OB- | Toto jsme řeąili jiľ jinde
09.12.2008, 22:20 Funttomas | Kvalitný web
10.12.2008, 00:06 -OB- | Nízké Tatry
10.12.2008, 17:47 Funttomas | Posledná oprava
10.12.2008, 00:25 KarolM | :- )
10.12.2008, 09:00 -OB- | Tak alebo tak


Nízké Tatry, ubytování - chaty a útulny

ANDREJCOVÁ, turistická útulna BJÖRNSON, turistická chata
Andrejcová Andrejcová
hlavní hřeben

Detail ubytování …
Björnson Jasná
032 51 Demänovská dolina

Detail ubytování …
KOLIBA BRENKUS ĎURKOVÁ, turistická útulna
Koliba Brenkus Dolina Štiavnica


Detail ubytování …
Ďurková Chabenec
hlavní hřeben

Detail ubytování …
Praděd Mléčná dráha Zverovka Zámek Hluboká Beskydy, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Sovinec Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Polární záře Chata Borišov Porubský bludný balvan Jeseníky, ubytování Spacáky Gran Paradiso Pluto Borový vodopád Vosecká bouda Helfštýn Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Babí léto Motýli Matterhorn Konopiště Drahotuš Proton Čelovky Cirrus Turistické batohy
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Hřebenovka Nízkých Tater

Hřebenovka Nízkých Tater je jedním z nejnáročnějších a možná vůbec nejdelším hřebenovým přechodem na Slovensku vedoucím ve vysokohorských polohách. K jejímu zdolání potřebuje středně trénovaný turista uvyklý chůze se zátěží 4 - 5 dnů. Řada extrémních turistů je však schopných přejít asi 90 km dlouhý hřeben do 24 hodin.

Tyto výkony však není nutné následovat. Naopak. Poseďte na některém z vrcholů, užijte s i krásného západu Slunce z některé z chat či útulen, kochejte se nádhernými výhledy a fantastickou okolní krajinou. Odměněni budete těžko opakovatelnými zážitky a vjemy, které ve vás zůstanou navždy …více

Nízké Tatry jsou jádrovým pohořím. Krystalické jádro pohoří je tvořeno především žulami prvohorního stáří a starými krystalickými břidlicemi. Tyto horniny vystupují k povrchu zejména na hlavním hřebeni v Ďumbierské části Nízkých Tater, ale také v některých partiích Královoholské části Nízkých Tater.

Nízké Tatry, turistická mapa pohoří

Turistické trasy, túry a treky v Nízkých Tatrách

Vrcholy Nízkých Tater, zajímavosti

Nízké Tatry, jeskyně a propasti

Vodopády, lidová architektura a tipy na výlet v Nízkých Tatrách

Lyžařská střediska Nízkých Tater

Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist