Vikštejn - zřícenina hradu, který od 13. stol. střežil údolí Moravice

Hrad Vikštejn byl založen ve druhé polovině 13. století Vítkem z Kravař a odtud pravděpodobně i jméno. V době svého vzniku hrad nebyl příliš velký. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1377. Ke konci 14. století hrad patřil opavským knížatům. Kníže Přemek před svou smrtí roku 1433 Vikštejn odkázal své manželce Heleně, kněžně bosenské, a i když ta brzy zemřela, získala jej knížata Vilém a Arnošt.

V roce 1447 přešel hrad do držení vladyků z Moravice. Později jej získali Bírkové z Násile. V roce 1474 hrad Vikštejn dobyl Matyáš Korvín a byl pobořen. Hynčík Bírka z Násile zůstal i po skončení česko-uherských válek na hradě nadále pánem a nechal jej opravit. Bírkové měli hrad v držení až do roku 1518.

Potom se zde majitelé rychle střídali až jej v roce 1525 koupili Planknarové z Kynšperka, kteří jej nechali zvětšit a opevnit. Přestavba trvala několik desetiletí. Konečným výsledkem bylo pohodlné a bezpečné panské sídlo. Vikštejn byl v té době považován za nejpevnější hrad na Opavsku a byl téměř nedobytný.

Ke konci 16. století hrad získali Oderští z Lidéřova. Během třicetiletých válek padnul hrad v roce 1626 do ruku Dánů, kdy se nepočetná posádka vzdala bez boje. Oba bratři Oderští přešli po nezdařeném pokusu o útěk do dánských služeb. Ještě v roce 1627 přitáhlo na Opavsko dvěma směry císařské vojsko a dánská posádka se mu vzdala.

V roce 1629 byli Jiří a Vilém oderští za své chování potrestáni a přišli tím i o vikštejnské panství. Koupila jej Hedvika ze Seitendorfu, provdána za Jindřicha Vilémovského z Kojkovic, a po její smrti připadlo panství v roce 1639 jako zástava císařskému proviantmistrovi Kryštofu Egsteinovi z Ehrenecku. Ten na něm však nesídlil.

V okolí neustále probíhaly boje mezi švédskými a císařskými vojáky. Památkou na to je kamenná koule vsazená do zdi panského domu na hradě. Aby hrad nepadnul do rukou nepřítele, nechal jej v roce 1648 slezský zemský velitel generál Gonzaga vyhodit do povětří a z velké části zničit.

Po smrti Kryštofa Egsteina z Ehrenecku roku 1650 se majitelé na hradě opět střídali až jej v roce 1657 po značném úsilí získal zpět Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova. Hrad nechal opravit tak, aby byl obyvatelný, a bydlel v něm až do své smrti v r. 1671. Jeho potomci panství opět rozdělili a v roce 1708 prodali Vikštejn společně s Radkovem a Lhotkou Marii Františce Apoleně z Reichu.

Tehdy majitelé již na hradě nesídlili a neudržovali jej, sloužil pouze hospodářským potřebám. Když Jan Julius Frobel nechal postavit nový zámek v Dubové, byl Vikštejn ponechán svému osudu. Do počátku vlády Josefa II. žil na hradě poustevník Martin, pak však Vikštějn zcela zpustnul a proměnil se ve zříceninu.

Do blízkosti hradu se lze autem dostat. Pěšky cca 300 m z parkoviště. Nebo také po modré turistické značce z Vítkova či Radkova. Tato zřícenina je poměrně rozlehlá se spoustou zachovalých sklepních prostor. Je zde postavena i vyhlídková rozhledna. Na hrad se lze dostat i s kočárky, pokud budete chtít vzít s sebou i ty nejmenší.

Před hradem se ještě nachází pomník německého minnessängera Waltera von der Vogelweide, který prý byl hostem zakladatele hradu. Pomník je z roku 1930. Líbilo se mi zde hodně. A věřím, že se sem ještě někdy podívám.

• Hrad Vikštejn na turistické mapě

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.