Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Cookies  Ceník inzerce 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 22.3.2022 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Údolími řek Budišovka a Moravice v předjaří

Údolími řek Budišovka a Moravice v předjaří

Dvoudenní trek přes Hadinku, Klokočov, Vítkov, Vikštejn a Kružberk (1)

16.3.2022 | Otakar Brandos
Vikštejn

Letošní předjaří je nezvykle mrazivé. Alespoň v noci, kdy teploty padají i k -10 °C. Ale protože dny se již znatelně prodlužují a dají se pomalu realizovat i delší přechody, balím plnou polní a poohlížím se po vhodném cíli. Tím se stávají údolí řek Budišovka, Odra a Moravice s řadou dalších zajímavostí. Trasa dlouhá jen asi 60 km s mírným převýšením něco přes kilák je ideální na předjarní dvoudenku. Na rozchození se s těžkým báglem…

Opět vyrážím z Budišova nad Budišovkou. Naposledy jsem tu byl na Silvestra, kdy jsme Vikštejn se s dcerou a přáteli odsud vydali na výšlap na rozhlednu Halaška a zříceninu hradu Vildštejn. Nyní mám ale namířeno na opačnou stranu, do údolí Budišovky. Zprvu po stopách dvoudenního treku z loňského jara, ale opravdu jen zprvu. Pak to již beru po jiné ose.

Údolí Budišovky, Čermenský mlýn a Jezerní důl

Kolem restaurace Myslivna a Muzea břidlice s hezkým barokním kamenným mostem z roku 1773 se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1725 mířím podél cesty k jihovýchodu. Kolem kempu v Budišově (490 m) a hezkou alejí se konečně dostávám za výhledů k malebnému Holému vrchu (573 m) na rozcestí Starooldřůvecká silnice (476 m), na kterém opouštím asfaltku a přecházím na šotolinovou cestu.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

V údolí je místy ještě sníh, místy je cesta hezky namrzlá. Pěkná klouzačka. Sluníčko sice svítí, ale chladný vítr nedovoluje ani rozepnout bundu. Pocitová teplota je opravdu hodně nízko. Údolí se postupně zužuje a někde na úrovni vrchu U Hájku (533 m) vidím na stromě dvě káňata. Pořádní macci. Káně lesní (Buteo buteo) je poměrně hojný druh velice užitečného dravce, na jehož jídelníčku jsou především hraboši. Zakrátko mi cestu kříží kmotřička liška s nádherně hustým ohonem.

Po levici se ukazuje hezká skalnatá stráň s nádhernými jedlemi. To jsem již kousek od bíle zářícího turistického přístřešku a starého břidlicového dolu (470 m) v katastru obce Staré Oldřůvky. Břidlice se tady těžila do roku 1945, tedy do doby vystěhování původního německého obyvatelstva. Důl s délkou asi 300 metrů je evropsky významnou lokalitou, významným zimovištěm netopýra brvitého (Myotis emarginatus) a netopýra velkého (Myotis myotis). A patrně i některých dalších druhů.

O kus dále míjím hezkou chatu, upravenou studánku a podmáčenou olšinu a již je tady odpočívka u můstku přes Budišovku při rozcestí Údolí Budišovky, kde se vloni mým společníkům tolik líbilo. Hlavně když jsme si dali po kalíšku. Letos jsem sám, Vše v přírodě dojde užitku kalíšek žádný, pro všechny známé "drsoně" je prý stále ještě příliš zima. No a to se někteří šílenci chtějí vzdát topení plynem. Že prý Putin a že prý uhlíková stopa… Hm, to pak asi někteří zmrznou a už si ani nevrznou. Alespoň již nebudou do tisku vrzat ty strašné somariny. Tak vzhůru nazpět do středověku…

O kousek dále je další krásná louka s uzamčeným srubem. Údolí se tady znatelně rozšiřuje, aby se o kousek dále mohlo opět sevřít nedaleko osady Čermenský Mlýn (417 m) s řadou hezkých chat a chatiček a starými břidlicovými doly. No však také jsme v krajině břidlice, jejíž zdejší zásoby jsou považovány za největší v celé střední Evropě. Nakonec na břidlici stál i zdejší průmysl původně velice bohatého kraje.

Za Budišovkou vidím na návrší novou stavbu. Při poslední návštěvě vloni v záři tady ještě nestála. Vznikla tady nová naučná stezka a hezký přístřešek, který v případě nouze by určitě šel využít k bivaku. Nachází se v těsné blízkosti Jezerního dolu (důl Čermná A), který by podle záměru investora měl být otevřen veřejnosti. Na prohlídkovém okruhu by byla i projížďka na lodičkách. Zatím tady vidím jen ohrazenou šluchnu, starou těžební jámu hlubokou asi 12 metrů.

Hadinka a Klokočůvek

Podél toku místy stále zamrzlé Budišovky mířím dále. Dalším cílem je Hadinka pod rozložitým návrším Dlouhé pole (515 m). Po řadě můstků postupně opakovaně přecházím meandrující koryto Budišovky, užívám si modré oblohy a sluníčka. V lese si již pozpěvují různí opeřenci, cestu mi kříží babočka paví oko. Na rozcestí Hadinka, koup. (395 m) si maluji, jak si v nedalekém rekreačním areálu Hadinka dám něco na zub a pivo. Jenže ouvej, ještě stále je zavřeno. No nic. Tak další možnost snad bude na Klokočůvku.

Cestou podél řeky

Přes bývalý a již se rozpadající vojenský tábor se dostávám k soutoku Budišovky s řekou Odra. Loučím se s malebným údolím Budišovky a nyní jíž podél Odry šlapu dále. Chodník se vine ve strmé strání, tu a tam poseté menšími skalkami, přes rozcestí Trojmezí. Z řady míst se otevírají malebné výhledy na meandrující tok řeky Odra, která postupně nabývá na síle. Na slunné kamenité stráni poletuje neuvěřitelné množství žluťásků řešetlákových (Gonepteryx rhamni), vyfotit se ale žádný nechce nechat…

Člověk se ani nenaděje a již je tady rozcestí Spálovský Mlýn (344 m). Naivně jsem doufal, že by tady přece jen něco mohlo být otevřeno, leč tato představa se ukázala býti krajně naivní. Nu což, tatranka musí stačit. Trochu energie před stoupáním do Klokočova potřeba bude.

Klokočov a Vítkov

Z Klokočůvku, části obce Spálovský Mlýn, stoupám kolem řady chat a chatových osad pod vrškem Čížovice (555 m), který je na metr stejně vysoký jako Děvín, nejvyšší vrchol Pavlovských vrchů. Dostávám se na louky s hezkými výhledy, které však poněkud kazí velkolom u Oder. Míjím malebný hřbitov obehnaný kamennou zídkou a schoulený ve stínu vzrostlých lip. Prohlížím si nejstarší náhrobky a kříže, které si ještě pamatují dobu Rakousko-Uherska.

Krátký sešup do obce Klokočůvek a kolem kaple sv. Antonína (363 m), u které rostou vzrostlé lípy odhadovaného stáří asi 200 let, pokračuji dále. Po modré značce mířím do lesa. Cesta svižně nabírá výšku, takže zakrátko se opět objevují louky a výhledy. Díky solidní dohlednosti je vidět i hřeben Beskyd, více na jihu spíše tuším než vidím Hostýnské vrchy.

Míjím dvojici krásných Božích muk pod vrchem Horka (603 m), na kterém se rozkládá farma Františkův Dvůr. Je zde hřebčín a možnost vyjížděk na koních. I restaurace. Ale po předchozí zkušenosti neodbočuji, byla by to beztak marná kilometrová zacházka. A na farmu se chceme kouknout na jaře, až budou hříbata, kůzlata, telátka. Jezdíváme sem poměrně často.

Vítkov

Přes Klokočov (535 m) pouze procházím. Vyfotím jen hezky opravený kostel sv. Ondřeje a po loukách, pastvinách a přes lesy pokračuji směr Vítkov. Před Vítkovem vcházím do malebné aleje, která lemuje téměř celou cestu z Vítkova do Klokočova. Městu dominuje novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný také jako Vítkova katedrála, který byl postaven v roce 1914. Vysvěcen byl však až v říjnu 1918, tedy na konci I. světové války.

Ve vysoké štíhlé věži kostela se nacházejí dva velice cenné zvony, kterém sem snad měly doputovat z Fulneku. Větší zvon zvaný sv. Josef s průměrem 110 cm byl odlit v roce 1660, menší zvon o průměru 88 cm je zvaný sv. Markéta a byl odlit patrně o šest let později. Samotné město Vítkov bylo založeno někdy v polovině 13. století, první písemná zmínka je ale datována až rokem 1301.

Scházím dolů a kolem ŽST (475 m) procházím pomalu městem. Na náměstí mě přepadá žízeň na dvě piva. Po více než dvaceti kilometrech pochodu bych si je snad i zasloužil. Rozhlížím se, kam bych zamířil, když tu mně do oka padá asijská restaurace Sai-gon. Jednak mají otevřeno a jednak mám rád asijskou kuchyni, takže neváhám. Je pozdě odpoledne, v restauraci prázdno. Ke dvěma pivům tak přidávám i pikantní kuřecí s rýží… Bylo to opravdu vynikající. A za (na dnešní dobu) neuvěřitelně nízkou cenu. V Ostravě by to tak sotva vystačilo na samotný oběd…

Vítkovské Podhradí a hrad Vikštejn

Ono je fajn, dát si něco dobrého na zub, ale s plným břichem se fakt trochu blbě šlape. Po kilometru se to ale srovnává a na "tachometru" přibývají další kilometry. Kolem autobusáku (490 m) se přehoupnu "přes horizont" o kolem nemocnice začínám sestupovat dolů do Vítkovského Podhradí v údolí řeky Moravice. A hezky za výhledů k hradu Vikštejn, který byl vystavěn někdy v polovině 13. století. Více si o tomto nádherném hradě můžete přečíst v obsáhlém článku Theo Teshima.

Údolí Moravice

Přecházím Moravici a do oka mi padá otevřená mototaverna. No jo, moto. Ještě bych tam s báglem mohl dostat po čuni. Ne, to asi ne, ale mám tak akorát čas stihnout dojít na hrad při tom správném podvečerním osvětlení a udělat pár náladovek. Tavernu i rozcestí Podhradí, bus (350 m) tak pouze minu a po lesní pěšině, která stoupá docela svižně, mířím k Roderichově kapličce u rozcestí Vikšten, zřícenina (475 m).

Do dnešního cíle mně zbývá pár stovek metrů. Na Vikštejně (470 m) je pár lidí, kteří ale vzápětí odcházejí. A dále mám hrad už jen sám pro sebe. Tak to mám nejraději… Večerní světlo je opravdu fantastické, dělám hromadu záběrů. Jako malej, řekla by jedna kamarádka, vždyť už jsi tady byl snad 20×… 20× ne, musel bych odpovědět, alespoň 30×. No a co, pokaždé je ten hrad, to světlo, jiný (-é). A k tomu Měsíc na obloze, který pomalu dorůstá do úplňku.

Rozbíjím bivak ve vyhlídkové věžičce a čekám na západ Slunce. Ten vám byl! I nádherná pozápadová obloha. Ty barvy! Pak první hvězdy. Je ale chladno, takže zalézám do spacáku. Je i větrno, proto nerozdělávám oheň, nerad bych se stal žhářem jako dávní dobyvatelé. Za šera se objevuje nějaká dvojice, ale ta se otáčí na obrtlíku a hledá nocleh jinde. A možná i ochranu před větrem.

Pozápadová obloha

Noc byla docela chladná, myslím, že teplota spadla určitě pod -5 °C. Bílou paní, jak se mně již v mailu ptala autorka hezkého článku o Chlébských bledulích, jsem na hradě nepotkal a polární záři, která se tu noc objevila na naší obloze (možná jste již narazili na internetu na úžasné fotky Petra Horálka od Sečské přehrady) jsem prošvihl. Výhled tím směrem bohužel na hradě Vikštejn cloní stromy. Tak snad někdy příště budu mít na polární záři větší štěstí.

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
19.03.2022, 15:23 Zdenda | Liunapark
16.03.2022, 14:11 Borek | Toto sú také pohodové vandre.


Reklama
Velký Roudný Úplňky Chata Horalka Strečno Jeseníky, ubytování Soumrak Luční bouda Velká Fatra, ubytování Choustník Helfenburk Venušiny misky Hukvaldy Elbrus Afélium Zverovka Chalupská slať Krkonoše, ubytování Spacáky Vysoký vodopád Mont Blanc Pluto Vosecká bouda Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Karlštejn Pluto Jarní prázdniny Liška Matterhorn Hrad Lichnice Sirotčí hrádek Higgsův boson Opruzeniny Cumulonimbus Pohorky
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist