Kremnické vrchy, turistika a příroda

Nejvyšší hora Kremnických vrchů a zároveň největší stratovulkán celého pohoří - Flochová (1 317 m) je učebnicovou ukázkou zarovnaného reliéfu původního třetihorního stratovulkánu. Dnešní reliéf Flochové je zbůsobený destrukcí a následnou erozí původní sopky, která měla podle některých zdrojů dosahovat výšky až okolo 2 500 metrů.

Původní stratovulkán Flochové byl již v neogénu narušován tektonickými pohyby a následnou selektivní erozí, která odhalila vrstvy odolnějších hornin - především původní andezitové lávové proudy. Méně odolné vrstvy tufů a pyroklastik byly odnášeny a postižené plochy byly dále prohlubovány. Výsledkem této selektivní eroze je rozčlenění pohoří do soustavy hřbetů a bočních rozsoch, které oddělují krátká, ale hluboká údolí.

Na nejodolnějších partiích tak dnes v Kremnických vrších nacházíme skalní komplexy. Ať již izolované skály, skalní stěny a nebo skalní řady. Typická jsou ni častá kamenná moře, která se formovala zejména v období pleistocénu mrazovým zvětráváním.

Vyvřelé horniny jsou bohaté na kovové rudy, takže se tady v minulosti těžilo např. zlato, stříbro, měď, ale i rtuť a některé další kovy. Ty se zpracovávaly v okolních městech, jako je již zmíněná Banská Bystrica, Kremnica aj.

Původní stratovulkán byl po skončení vulkanické činnosti, která prošla několika fázemi, rozlámán tektonickými pohyby a následně dotvořen glaciální erozí v posledních dobách ledových do řady hřbetů, které jsou odděleny značně hlubokými údolími. K povrchu vystupují vyvřelé horniny v podobě mohutných skalisek, jako je například Čertova skala, Jastrabská skala a nebo Túrovský sopúch.

Kremnické vrchy se dělí do několika relativně samostatných podcelků. Jsou to: Flochovský hřbet, Kunešovská hornatina, Jastrabská vrchovina, Turovské a Malachovské předhůří. Nejvyšším vrcholem Kremnických vrchů je Flochová (1 317 m) nacházející se na severovýchodním okraji této horské skupiny Západních Karpat. Dalšími významnými vrcholy pohoří jsou Skalka, Zlatá studňa, Horný Chlum aj.

Kremnické vrchy, geomorfologické členění

celek	podcelek	okrsek
Kremnické vrchy	Flochovský chrbát	-
	Kunešovská hornatina	-
	Jastrabská vrchovina	-
	Turovské predhorie	-
	Malachovské predhorie	-

Příroda a klima pohoří

Kremnické vrchy jsou z velké části zalesněny. Převažující dřevinou je buk a smrk, často se objevuje i javor a habr. Jen v jižní nižší části jsou časté louky a pole s občasným výskytem tisu. V hlubokých lesích se můžeme setkat s divokou kočkou, rysem, ale i největší v Karpatech volně žijící šelmou - medvědem hnědým (Ursus arctos), který se tady vyskytuje v překvapivě vysokých počtech. Proto můžeme Kremnické vrchy bez nadsázky nazvat medvědí hory.

Kremnické vrchy hraničí s takovými horskými celky jako je Velká Fatra (na severu), Štiavnickými vrchy (na jihu), Polanou (na východě) a pohořím Vtáčnik (na západě). Z vrcholů Kremnických vrchů se otevírají pohledy na velkou část Karpat. Pohoří je odvodňováno řekami Hron, jen severní část řekou Turiec, která se vlévá do Váhu v blízkosti města Vrútky.

Kremnické vrchy patří do mírně teplé klimatické oblasti. Teploty v zimních měsících se pohybují v rozmezí -2 °C až -5 °C, v letních měsících průměrné teploty naopak vystupují na solidních 16 °C až 18°C. Počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou činí 60 - 100, počet letních dní se pohybuje v rozmezí 30 - 50.

Tpy na výlet

Za návštěvu určitě stojí střed Evropy s obeliskem a cedulí v blízkosti města Kremnica. Musím však upozornit, že podobných středů Evropy existuje více. Jeden nalezneme například na Šumavě v blízkosti vrcholu Dyleň a další na Zakarpatské Ukrajině v blízkosti města Rachov… Z dalších míst si určitě návštěvu zaslouží město Kremnica se zachovalým městským opevněním a Kremnickým hradem, Banská Bystrica na východním podhůří a řada dalších.

Kremnické vrchy, mapa s body zájmu

Kremnické vrchy na turistické mapě