Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 29.3.2024
Treking > Pohoří > Oravská Magura a Skorušinské vrchy, příroda pohoří

Oravská Magura a Skorušinské vrchy, příroda pohoří

Turistika, trasy a tipy na výlet na Oravské Maguře

25.11.2008 | Otakar Brandos

Oravská Magura je u nás poměrně málo známým pohořím ležícím na Oravě. Oravská Magura je ohraničena linií mezi městy a vesnicemi Námestovo, Tvrdošín, Podbiel, Dolný Kubín, Zázrivá a Oravská Lesná. Přestože toto pohoří příliš nezaujme svou výškou, jde o vcelku navštěvovanou oblast, která si určitě již získala srdce nejednoho turisty.

Oravská Magura

Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je Minčol vysoký 1 394 metrů. Minčol je v mapách často uváděn jako Kubínská hoľa, kterou určitě zná každý lyžař. Na jeho jižních Oravská Magura svazích se nachází poměrně velké lyžařské středisko. Dalšími významnějšími vrcholy jsou Paráč (1 325 m), Budín (1 222 m) a některé další.

Geomorfologické členění

Oravská Magura se dělí na tři samostatné geomorfologické podcelky. Jsou to Paráč, Kubínska hoľa a Budín. Hlavním hřebenem, který se táhne zhruba ve směru jihozápad - severovýchod prochází červeně značená hřabenovka, která je součástí mezinárodní dálkové trasy E3.

celek podcelek okrsek
Oravská Magura Paráč -
Kubínska hoľa -
Budín -

Oravská Magura je ohraničena ze severu Beskydskou vrchovinou a kotlinou, na východě Peřeje pod Kubínskou holí Skorušinskými vrchy a na západě Malou Fatrou. Na jihu sousedí s krásným vápencovým pohořím - Chočskými vrchy. Od těch je však ještě oddělena nevýrazným pásmem Oravské vrchoviny.

Masív Oravské Magury je budován především pískovci a arkózami. Povrch je pokryt hustými lesy, kde převažuje smrk a buk. Specialitou tohoto pohoří jsou i velké porosty bříz a především lísek, kterých je v některých partiích vysloveně "hafo". Lesy tak v podzimních měsících místy doslova hýří barvami. Vrcholové partie pohoří jsou pokryty porosty jalovců a horskými holemi s tzv. nízkostébelnými stepmi.

Nejvýznamnějšími turistickými středisky jsou Tvrdošín, Zázrivá a Dolný Kubín. Pohoří patří do povodí řeky Orava, která se vlévá do Váhu. Synonymem Oravy jsou pak tvrdé zimy a déšť. Vždyť Orava patří k nejdeštivějším a nejchladnějším místům Slovenska.

Oravská Magura Hřeben Oravské Magury je pokryt krásnými loukami Oravská Magura Hřeben Oravské Magury Kubínská hoľa Houbaři

Oravská vrchovina

Oravský hrad

Oravská vrchovina je jedním z nejrozsáhlejších geomorfologických celků historického regionu Orava. Jedná se o o hornatinu rozkládající se kolem toku řeky Orava v délce asi 35 km. Šířka Oravské vrchoviny se pohybuje v rozmezí 4 - 12 km a celková rozloha činí asi 220 km2.

Oravská vrchovina patří do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Střední Beskydy. Toto flyšové pohoří se nedělí na další podcelky, jak je to obvyklé u jeho sousedů.

Oravská vrchovina, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Oravská vrchovina - Veličnianska kotlina
Podchočská brázda

Oravská vrchovina na východě sousedí se Skorušinskými vrchy a Oravskou kotlinou, na severu s Oravskou Magurou, na západě s Kysuckou vrchovinou a Malou Fatrou a konečně na jihu s Chočskými vrchy. Nejvyšším vrcholem Oravské vrchoviny je Javorový vrch (1 076 m).

Z turisticky nejatraktivnějších cílů Oravské vrchoviny si přední příčky pomyslného žebříčku zcela jistě zasluhuje Oravský hrad, národní kulturní památka. Z dalších zajímavých lokolit bych zmínil dva skalnaté vrcholy Tupá (810 m) a Ostrá (813 m) v područí Velkého Choče. Tato skaliska jsou nejen významnou botanickou lokalitou, ale rovněž archeologickou lokalitou. Na Tupé skále se totiž našly pozůstatky hradiště s pohřebištěm lidu tzv. lužické kultury z doby bronzové.

Skorušinské vrchy

Skorušinské vrchy. Táhlý lesnato - lučnatý val na jižním okraji Oravy, významného historického regionu. Poměrně opuštěné a málo známé Skorušinské vrchy lemují od severu Západní Tatry, jeden z podcelků Tater. Že ještě stále nevíte? Zuberec, Habovka či známé Oravice s termálním koupalištěm se nacházejí nejen v podhůří Západních Tater, ale také Skorušinských vrchů.

Skorušinské vrchy, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Skorušinské vrchy Kopec -
Skorušina -
Oravická Magura -

Skorušinské vrchy náleží do subprovincie Vnější Západní Karpaty a do Podhôľno - magurské oblasti. Na rozdíl od sousedních Tater, které jsou součástí Fatransko - tatranské oblasti Vnitřních Západních Karpat. Skorušinské vrchy tak leží na pomezí oblastí a subprovincií. Od samotných Tater jsou ovšem odděleny pásem nápadných sníženin zvaných Podtatranská brázda. Na severu a západě sousedí Skorušinské vrchy s Oravskou kotlinou a Oravskou vrchovinou.

Nejvyšším vrcholem Skorušinských vrchů je Skorušiná (1 314 m), která je o pouhých asi 9 m nižší než Lysá hora - nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. To jen pro dokreslení výšek tohoto neprávem opomíjeného pohoří. Na Skorušiné se navíc tyčí vysoká kovová věž, z níž se otevírají fantastické rozhledy na Oravu, ale zejména na blízké vrcholy Západních Tater.

Skorušinské vrchy tak zaujímají solidní 17. příčku výšek geomorfologických celků Slovenska (z 83). Dalšími významnými vrcholy Skorušinských vrchů jsou Blatná (1 143 m), Mikulovka (1 193 m), Javorková (1 140 m), Oslí vrch (1 039 m) a na východním okraji na samotných hranicích s Polskem Magura Witowska (1 232 m).

Podtatranská brázda

Podtatranská brázda je výraznou sníženinou táhnoucí se mezi Tatrami a Skorušinskými vrchy. Tato brázda vznikla na mohutném tektonickém zlomu mezi výše zmíněnými pohořími. Podtatranská brázda náleží do Podhôľno - magurské oblasti a dělí se na dva podcelky - Zuberskou brázdu Ždiarskou brázdu. Nejvyšším bodem tohoto malého geomorfologického celku je Strednica (1 128 m).

Podtatranská brázda, geomorfologické členění

celek podcelek okrsek
Podtatranská brázda Zuberská brázda -
Ždiarska brázda -

Podtatranská brázda odděluje nejen Tatry od Skorušinských vrchů, ale rovněž Chočské vrchy od od Oravské vrchoviny. Brázda prochází celým polským Podhalím k východu nazpět na území Slovenska, kde se zařezává mezi masívy Tater a Spišské Magury.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Praděd Kvarky Zverovka Zámek Hluboká Nízké Tatry, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Bezděz Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Polární záře Chata Borišov Porubský bludný balvan Javorníky, ubytování Spacáky Gran Paradiso Pluto Vysoký vodopád Vosecká bouda Karlštejn Cvilín Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Babí léto Motýli Matterhorn Konopiště Drahotuš Proton Čelovky Cirrus Turistické batohy

Oravská Magura, ubytování a chaty

PŘÍSTŘEŠEK NA SKORUŠINÉ CHATA NA KUBÍNSKEJ HOLI
Přístřešek Skorušina Skorušina
Skorušinské vrchy

Detail ubytování …
Kubínská hoľa Chata na Kubínskej holi
026 01 Dolný Kubín

Detail ubytování …
BOUDA NA MINČOLU KOLIBA HUBERTKA
Minčol Kubínská hoľa
Oravská Magura

Detail ubytování …
Hubertka Oravice
Podtatr. brázda

Detail ubytování …
Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Oravská Magura, turistika a příroda

Skorušinské vrcha a Oravská vrchovina

Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist