Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 11.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Jesenické sopky

Jesenické sopky

Sopky Bruntálské vrchoviny nedaleko Bruntálu

21.1.2009 | Otakar Brandos

Tento krátký článek nás zavede do oblasti jesenických sopek, turisticky atraktivních vrcholů, které jsou nejmladšími geologickými útvary v České republice. Trasu lze absolvovat pěšky, ale jako vhodnější přepravní prostředek se jeví kolo, které nám vzdálenosti mezi jednotlivými sopkami podstatně zkrátí.

Jesenický vulkanismus

Informační tabule pod Velkým Roudným

Jesenické sopky jsou z geologického hlediska velice mladé. Začaly vznikat počátkem pleistocénu (na přelomu třetihor a čtvrtohor) jako stratovulkány, které prorazily silné spodnokarbonské vrstvy dosahující stáří okolo 320 miliónů let. Sopky tedy vznikaly v období, kdy naší krajinou začínal kráčet člověk neandrtálský, známý jako lovec mamutů a jsou tak nejmladšími geologickými útvary v České republice.

Vedle silných čedičových lávových proudů jednotlivých stratovulkánů se ukládaly málo soudržné sopečné vyvřeliny, tzv. pyroklastika - sopečný popel, lapili, tufy, sopečné pumy i sopečné balvany. Toto střídání pyroklastik a lávových proudů dalo i pojmenování stratovulkánům, tedy "vrstevnatým" či přesněji smíšeným sopkám. Popisované sopky jsou soustředěny do Bruntálské vrchoviny, která je jednou z nejvyšších částí Nízkého Jeseníku (po Slunečné vrchovině s nejvyšším vrcholem Slunečná dosahující výšky rovných 800 m).

V tomto krátkém povídání se tedy podíváme ne vrcholy čtyř sopek v blízkosti města Bruntál a poněkud bokem stojícího stratovulkánu nesoucí jméno Červená hora, kterou nalezneme v blízkosti Budišova nad Budišovkou a moravského Berouna. A protože Červená hora leží na stejném tektonickém zlomu, jako výše uvedené sopky, zahrnul jsem jí do tohoto krátkého přehledu.

Uhlířský vrch (672 m)

i Jesenický vulkanismus

Lapilový aglomerát - lapilové aglomeráty dosahují velikosti 1 - 10 cm. Mají nejen vulkanické složení, ale obsahují i drť do červenohněda vypálených drob původního horninového podloží.

Lapilový aglomerát

Sopečná puma - sopečné pumy dosahují obvykle velikosti okolo 10 cm. Jsou slzovitého tvaru a obsahují vypálené úlomky horninového podloží. Povrch, který byl díky rychlému tuhnutí silné rozbrázděn, připomíná chlebovou kůrku.

Čedičová sopečná puma

Čedičová sopečná puma - dosahuje velikosti 10-100 cm lze je najít v bezprostřední blízkosti sopky. Na zemědělsky využívaných půdách byly sopečné pumy sesbírány a uloženy na hromadách, tzv. kamenicích.

Významná přírodní památka, která byla vyhlášena již před více než 40 lety (1966). Rozloha chráněného území, které se rozkládá ve výškách 604 - 670 m je 3,7 hektaru. Na úbočích Uhlířského vrchu, který je pozůstatkem stratovulkánu, se nacházejí velké rozsáhlé odkryvy po bývalých lomech na tufy z 19. století. Těžba pokračovala i ve století 20., kdy se těžená pyroklastika používala na výrobu tvárnic.

Těžba na Uhlířském vrchu odkryla jedinečný profil (výška lomových stěn dosahuje až 40 metrů), na kterém lze pozorovat jednotlivé vrstvy se všemi druhy sopečných vyvrženin - drobné hráškové tufy, sopečné pumy i sopečné balvany přes jeden metr veliké.

Průzkumem tělesa stratovulkánu, který byl denudačními procesy značně přeměněn, bylo zjištěno, že bývalý stratovulkán měl nejméně dvě fáze činnosti - explozivní a výlevnou (efuzivní). Na povrchu tělesa sopky, období jejíž aktivity spadá do období spodního pleistocénu - asi 1,9 mil.let, jsou odkryty jen horniny mladší fáze činnosti stratovulkánu.

Sloupcovitá odlučnost čediče

Jižní svahy Uhlířského vrchu, které byly značně přeměněny těžební činností, poskytují vhodné útočiště řadě teplomilných rostlinných druhů, které se jinak v oblasti Nízkého Jeseníku nevyskytují a nebo vyskytují jen sporadicky. Patří k nim bělolist rolní (Filago arvensis), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. Obscurum), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta) či tařice kališní (Alyssum alyssoides) aj.

Na vrcholu stojí barokní kostel Panny Marie Pomocné, který byl dlouhou dobu v troskách. O jeho devastaci se zasloužili vedle vandalů i ruští vojáci "bratrských" vojsk, která od roku 1968 okupovala Československo. Před několika lety byl kostel opraven a dnes slouží svému původnímu účelu.

Uhlířský vrch v plné kráse Kostel na Uhlířském vrchu

Z města Bruntál sem vede velkou lipovou alejí široká asfaltová cesta - křížová cesta jako zeleně značený turistický chodník, který dále pokračuje do obce Moravskoslezský Kočov a Valšov. Z Kočova můžeme po žluté turistické značce pokračovat do obce Mezina, nad kterou se tyčí Venušina sopka. Dále tady nalezneme tufy ze sopečného popela a struskovité čediče.

Venušina sopka (655 m)

Další z vulkánů Nízkého Jeseníku a Bruntálské vrchoviny. Venušina sopka je od svého souseda - Uhlířského vrchu vzdálena jen asi tři kilometry. Další ze stratovulkánu Nízkého Jeseníku, který se tyčí nad obcí Mezina.

Vrchol Venušiny sopky je velice plochý a zalesněný, vede sem z obce asi půl kilometru dlouhá významová odbočka. Z východního úbočí se otevírají pěkné pohledy na výrazný vrchol Velkého Roudného. Na jejím začátku (u informační tabule) rozlévá svůj, ve slunečním žáru blahodárný stín, mohutná lípa u Kohoutů.

Na vrcholu Venušiny sopky Odkryvy vulkanického materiálu

Na svazích Venušiny sopky jsou rozlehlé pastviny, samotný vrchol není označen a rozhledy neposkytuje. Zajímavostí je vypreparovaný sopouch severně od nejvyšší kóty, kde si lze dobře prohlédnout jednotlivé vrstvy uložených popelů a láv tohoto stratovulkánu. Na samotném vrcholu vystupují rezavě zbarvené strusky a sopečný popel.

Lávový proud u Meziny

i Lípa u Kohoutů
Lípa u Kohoutů - památný strom, lípa velkolistá (Tilia platyphylla), jehož ochrana byla vyhlášena v roce 2004. Jedná se o mohutný soliterní strom mimořádné hodnoty dosahující výšky 27 metrů a obvodu kmene 441 cm ( ve výšce 1,3 m). Odhadované stáří stromu, který byl v minulosti u hospodářského stavení, aby zde chránil majetek i jeho obyvatele, je 220-250 let.

Lávový proud u Meziny představuje mohutný lomový odkryv utuhnutých lávových proudů Venušiny sopky. Dnes přírodní památka o rozloze 1,22 ha a s výškovým rozpětím 519 - 550 m, která byla vyhlášena v roce 1997. Lámavý čedič byl využíván pro stavební účely.

V lomu byly odkryty dva lávové proudy s odlišnou odlučností plagioklastického čediče, která je dána způsobem chladnutí čedičové lávy. Na lomové stěně lze dnes pozorovat mohutné čedičové sloupy s šestihrannou, vzácně s pětihrannou, odlučností. Jednotlivé sloupce dosahují průměru až několika desítek centimetrů.

Dále lze nalézt čedič hráškovité struktury s kulovitou odlučností, který obsahuje vyrostlice krystalů olivínu. Přístup k lávovému proudu je dnes dobře označen označen. V minulosti tomu ale tak nebylo, takže naprostá většina turistů jej nevědomky minula. Což bylo škoda, neboť se jedná o zajímavý přírodní výtvor, který se může rovnat (byť ne krásou) s čedičovými varhanami na Panské skále u Kamenického Šenova v Čechách. Ppřesto podrobněji uvedu, jak se k němu dostat.

Lávový proud u Meziny

Až k lávovému proudu (bývalému lomu) vede asfaltová cesta. Pojedete-li po cestě č. 452 od Bruntálu, narazíte po asi třech kilometrech na odbočku do obce Mezina. Odbočku ale minete a budete ještě pokračovat asi půl kilometru ve směru k přehradě Slezská Harta.

Tady narazíte na další odbočku (doprava), u které je informační cedule Lávový proud u Meziny. Zaparkujete (dále je zákaz vjezdu), a budete pokračovat asi 100 metrů po cestě. Po asi 100 metrech je vpravo neznačená odbočka, která vede kolem rekreačních chalup prudce do kopce. Po asi 300 metrech vás cesta přivede rovnou do lesem obklopeného lomu s odkrytým lávovým proudem.

Velký Roudný (780 m)

Velký Roudný (780 m) je nejmohutnější a také nejvyšší sopkou Nízkého Jeseníku. Jeho masiv je budován olivinickým čedičem a čedičovými tufy, které jsou protkány čtyřmi utuhlými lávovými proudy. Velký Roudný je jednou z pěti sopek Bruntálské vrchoviny, podcelku Nízkého Jeseníku.

Velký Roudný je morfologicky nejvýraznějším stratovulkánem této oblasti, zároveň se řadí k nejlépe zachovalým vulkánům Českého masívu. I Velký Roudný, podobně jako jeho sousedi, je stratovulkánem v jehož vulkanické činnosti se střídaly eruptivní a efuzivní (výlevné) fáze.

Velký Roudný byl v roce 1966 vyhlášen národní přírodní památkou. Chráněné územi o rozloze 81 ha zahrnuje lesy s přirozenými listnatými porosty, ale také pestré louky s kamenitými mezemi. Na skalních odkryvech našly vhodné životní podmínky vzácné teplomilné rostlinné druhy. Z chráněných rostlinných druhů si zmínku zaslouží vstavač mužský (Orchis mucula), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), dymnivka dutá (Corydalis cava), rybíz alpský (Ribes alpimun) a řada dalších.

Na vrcholu Velkého Roudného stojí nedávno opravená kaple sv. Michala (ze zdrojů obce Roudno), k níž vede z jmenované obce křížová cesta. Dnes tady nalezneme také novou rozhlednu. V minulosti tady stávala i výletní restaurace, z níž se však bohužel zachovaly jen základy.

Velký Roudný Pohled na Slezskou Hartu ze svahu Velkého Roudného

V oblasti Velkého Roudného se v minulosti těžila železná ruda, nalezlo se tady i ryzí zlato. V jeho oblasti byl těžen kámen - tufit. Při jeho těžbě vznikaly odkryvy, které jsou dnes chráněny jako Razovské tufity v katastru obce Razová. Z kamene byly mimo jiné postaveny olomoucké kasematy, proboštský klášter v Opavě, ale i bruntálský zámek. Na vrchol vede zelená turistická značka z obce Roudno (přes ploché sedlo mezi vrcholy Malý a Velký Roudný.

Malý Roudný (771 m)

Malý Roudný je považován za vedlejší kráter Velkého Roudného, od kterého je oddělen jen nevýrazným plochým sedlem. Sedlo protíná komunikace spojující obce Roudno a Křišťanovice.

Malý Roudný

Na rozdíl od výše jmenovaných sousedů nevede na vrchol Malého Roudného turistická značka, ta se pouze vine po jeho severozápadním úbočí. Na vrchol Malého Roudného však není problém, v případě zájmu, dojít i bez turistické značky. Ploché návrší bez výhledů však mnoho turistů neláká.

Červená hora (749 m)

Tento osamocený stratovulkán se tyčí asi tři kilometry od obce Stará Libavá. Na zalesněný vrchol Červené hory vede modrá turistická značka z obce Guntramovice. Na konci žluté turistické značky se nachází památník cesty česko - německého porozumění, který stojí na místě bojiště z doby prusko - rakouských válek. Na vrcholu hory stojí meteorologická stanice Červená hora, která je pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

Sopky Nízkého Jeseníku na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jeskyně Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Rozhledny Černá díra Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Permitivita Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Kvarky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist