Podbeskydská pahorkatina a Ostravská pánev

Z významných vrcholů za zmínku stojí známý Ondřejník či přesněji Ondřejnická skalka (964 m), která leží v oblasti Štramberské vrchoviny. Ondřejník je zároveň nejvyšším vrcholem Podbeskydské pahorkatiny. Vrcholů je tady ale mnohem více, jmenujme například Červený kámen (690 m), Puntík (501 m), Vysoká stráž (372 m) a řadu dalších.

Podbeskydská pahorkatina, geomorfologické členění

Z památek na první místo zcela určitě musíme položit taková turistická lákadla jako je Štramberská Trúba s rozhlednou a blízkou jeskyní Šipka, kde byly objeveny stopy po jeskynním člověku. Také si musíme uvést hrady Starý Jičín a hrad Hukvaldy, který je druhým největším v České republice, a který byl zničen během katastrofálního požáru v roce 1762. A také hrad Helfštýn v samotném jižním cípu Podbeskydské pahorkatiny. A což teprve Hranická propast, rekordmanka mezi evropskými zatopenými propastmi!

Prakticky celá Podbeskydská pahorkatina patří do povodí Odry a Moravy, respektive Bečvy, která se do Moravy vlévá v blízkosti obce Troubky.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Ostravská pánev

Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) geomorfologicky náleží do oblasti Severních Vněkarpatských sníženin a subprovincie Vněkarpatské sníženiny. Nejvyšším vrcholem tohoto geomorfologického celku je vrch Kouty (333 m). Avšak člověkem uměle navršená halda Ema (ema - Terezie) dosahuje výšky 334, takže je otázkou, který vrch považovat za nejvyšší.

Ostravská pánev je hustě obydlenou oblastí, na které je velice znatelný vliv tzv. antropogenní činnosti. Především v souvislosti s těžbou uhlí (návozy hald). Ostravská pánev je ale poznamenána vedle těžby uhlí i těžkým průmyslem, jenž má negativní vliv na zdejší životní prostředí. Největší aglomerací je město Ostrava. Dále na území Ostravské pánve leží města Bohumín, Orlová, Rychvald, Karviná a Havířov. Přitom část Havířova již leží na území Podbeskydské pahorkatiny.

Ostravská pánev, geomorfologické členění

Ostravská pánev, vymezení oblasti a přírodní poměry

Ostravská pánev je na západě ohraničena výběžky Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku, na severozápadě Moravskou bránou a na jihu a jihovýchodě Podbeskydskou pahorkatinou. Na severu a východě je Ostravská pánev ohraničena státní hranicí s Polskem. Celá oblast tak leží na styku Západních Karpat a Českého masívu.

Ostravská pánev hydrologicky náleží do povodí řeky Odra, která za Bohumínem, na státní hranici s Polskem, přibírá vody řeky Olza (Olše).

Moravská brána

Moravská brána se jako úzká nudle táhne zhruba ve směru severovýchod - jihozápad od města Ostrava k Přerovu. Moravská brána je geomorfologický celek patřící do oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Tato poměrně úzká sníženina je sevřena mezi hřebeny Nízkého Jeseníku a Podbeskydské pahorkatiny. Na severovýchodě sousedí s Ostravskou pánví a na jihozápadě s Hornomoravským úvalem.

Moravská brána je plochá sníženina mající místy charakter pahorkatiny. Její dno je vyplněno neogenními sedimenty a sprašovými půdami. Ty jsou připomínkou na poslední dobu ledovou, kdy se pevninský ledovec doplazil až do Moravské brány a jako svědectví své přítomnosti nám tady zanechal množství bludných (eratických) balvanů. Největší z nich ale spočinuly již v Ostravské pánvi a nebo na pomezí Ostravské pánve a Moravské brány. Např. známý Porubský bludný balvan.

Moravská brána se s rozlohou 534 km² řadí na 55. příčku pomyslného žebříčku velikostí geomorfologických celků České republiky. Střední výška Moravské brány činí 263,5 m a nejvyšším vrchem je Lučická stráž vysoká pouhých 339 metrů. Moravská brána je odvodňována řekami Odra a Bečva. Od hranice evropského rozvodí však řeky tečou v protisměru - Odra severním směrem a Bečva směrem jižním.