Levočské vrchy, vymezení pohoří
Levočské vrchy patří do Podhôľno - magurské geomorfologické oblasti. Na severu Levočské vrchy sousedí se Spišsko-šarišským mezihořím a Spišskou Magurou, na západě je pohoří odděleno od Tater Podtatranskou kotlinou, na jihu jsou Levočské vrchy ohraničeny Hornádskou kotlinou a na jihovýchodě malými pohořími Branisko a Bachureň. Rozloha samotného pohoří dosahuje 714 km2.
Levočské vrchy jsou budovány flyšovými horninami, především pískovci. Objevují se ale i břidlice, slepence a různé brekcie. Díky tomu je reliéf pohoří poměrně oblý, z robustního a poměrně kompaktního hlavního hřebene vybíhají do všech stran rozsochy, které jsou odděleny hlubokými údolími.
Levočské vrchy jsou dosud poměrně nedoceněné s nepříliš rozvinutou sítí značených turistických cest. To má na svědomí bývaly vojenský újezd Javorina, jenž tady fungoval za minulého režimu. Přestože vojáci odsud odešli již v 90. letech minulého století, na turistický ruch to příliš velký vliv nemělo a řada turistů i dnes vnímá Levočské vrchy jako uzavřené pohoří.
Levočské vrchy leží ve srážkovém stínu Tater, proto zde roční úhrn srážek dosahuje relativně nízkých hodnot. Horské stráně této vrchoviny jsou porostlé převážně smrkovými lesy s příměsí jedle, v jižních částech pohoří pak převažují bučiny a doubravy s příměsí jedle. Nejvýznamnějšími sídly na obvodě pohoří jsou města Levoča a Kežmarok.
Levočské vrchy, geomorfologické členění
| celek | podcelek | okrsek |
| Levočské vrchy | Levočská vysočina | - |
| Levočská vrchovina | Kolačkovský chrbát | |
| Ľubické predhorie | ||
| Levočské planiny | Oľšavická planina | |
| Levočské úboče |
Levočské vrchy, geologie a pseudokrasové jeskyně
Podobně jako sousední Spišská Magura se Levočské vrchy vyznačují bohatými sesuvovými jevy. Místo sesuvových jezer, tolik typických pro severozápadní sousedku, se ale v pohoří objevují především pseudokrasové jeskyně. Na jednom ze sesuvů byla objevena největší známá pseudokrasová jeskyně na Slovensku. Tato jeskyně byla objevena v roce 2004 a dodnes bylo objeveno asi 624 metrů chodeb. Jeskyně se nachází v masívu vrchu Spišská (1 057 m), proto dostala jméno Jaskyňa pod Spišskou. Jeskyně pod Spišskou je opravdu unikátní, neboť chodby dosahují nevídané šíře 3 - 5 m a výšky 8 - 10 m.
Do objevu jeskyně pod Spišskou byla největší pseudokrasovou jeskyní Slovenska Stĺpová jaskyňa v Cerové vrchovině. Dnes speleologové evidují v oblasti Levočských vrchů něco přes deset jeskyní. Jsou to Jaskyňa pod Jankovcom ( 100 m), Jaskyňa v Prednej Kohútovej (100 m), Jaskyňa v Derežovej (60 m), Jaskyňa v Čiernej hore (40 m), Jaskyňa v Kohútovke (15 m) a Zbojnícka diera (15 m), Jankina proba (18,3 m), Mostová jaskyňa (6,7 m), Priechodná jaskyňa (7,1 m), Ohrádková a Zatajená (30 m) aj.
Levočské vrchy, turistika
- Město Levoča, památka UNESCO
- Zámek (kaštieľ) Strážky, jedna z významných památek na Spiši
- Dřevěný evangelický artikulární kostel, Kežmarok
- Vodopád na Černákovci, nádherný vodopád v Levočských vrších
- Ski areál Ski Centre Levoča
- Slovenské jeskyně, turisticky přístupné jeskyně Slovenska
- Hydrologická strecha strednej Európy, spojenie Baltu s Čiernym morom vo Vysokých Tatrách(?)
- Jeskyně pod Spišskou, nejdelší pseudokrasová jeskyně na Slovensku
- Hrad Brezovička - Haborek v Levočských vrchoch: hrad na vrchole hrebeňa Zámčisko - Várhegy
- Hrad Brezovica, zaniknutý hrad na styku Levočských vrchov a Bachurne
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.