Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 18.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Lysohorský polibek Slunce

Lysohorský polibek Slunce

Lysá hora v zimě

17.2.2010 | Ivan Zajíček
Pozor na oči!

Východů Slunce v horách jsem si za svůj toulavý život užil docela dost. K nejpůsobivějším patřilo čekání na sluníčko v létě roku 1977 na chatě pod Borišovom ve Velké Fatře, kdy žhavá oranžová sluneční koule stoupala nad obzor neuvěřitelně rychle a působila přímo magicky. Pozorovali jsme ji tehdy s mým skvělým horským učitelem Jindrou Nezmeškalem (1935 - 1999) a dalšími hutníky přímo z okna chaty, kde jsme nocovali.

Východ slunce mívá vždy svou podmanivost, půvab i krásu a je to přímo jistý rituál, jenž k životu patří. Symbolizuje nastávající den, modrou oblohu i nová dobrodružství. Stejně tak pro mne k životu v Ostravě náleží i výstupy na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd v oblasti Západních Beskyd, jenž náleží geomorfologicky do subprovincie Vnější Západní Karpaty.

Slunce leze ven

I když nepatřím do skupiny tzv. "Lysařů", kteří tam chodí téměř denně a někteří skutečně každý den, byl jsem nahoře nejméně čtyřistakrát za nejrůznějšího počasí ve všech ročních obdobích. Ráno, odpoledne, večer i v noci. S rodinou, s kamarády, při dálkových pochodech či bězích, sám. Ale na tom není nic zvláštního, pro nás z blízkého okolí této beskydské krasavice je to jev poměrně častý. Tedy u těch, kteří propadli kouzlu kopců a hor.

A vždy, když vystoupám nahoru a rozhlédnu se kolem, mívám takový zvláštní posvátný pocit, který se mě na jiných, byť daleko vyšších horách, nezmocňuje. Sám ani nevím, čím to je, nejsem si to schopen vysvětlit. Výjimečnost tohoto okamžiku se umocňuje v období inverzí a vynikajících rozhledů, kdy jsou dokola s výjimkou Středoevropské nížiny na severu samé hory. Karpaty si podávají ruku s Českým masivem v Moravské bráně a skalnatý tatranský Kriváň vesele mává na oblý Praděd v Hrubém Jeseníku. Taky mu kyne pochopitelně Velký Kriváň a Malý Kriváň, abych se tohoto krásného horstva Malé Fatry nedotkl. Něco úžasného!

A tak jednou někdo z naší horské staré party před pár lety přišel na nápad vystoupit nahoru k večeru, přespat na Kamenném domě a ráno přivítat sluníčko. Tedy, pokud bude co, protože mnohdy bývá beznadějně ukryto za hustou horskou oponou mraků, mlhy, dešťových kapek či sněhových vloček.

Lysá hora, turistická mapa


Poprvé jsme vyrazili v únoru 2008, bylo nás šest - a měli jsme štěstí. Tak jsme si to představovali! Zimní obloha byla ráno jako vymetená, i když jsme nahoru kráčeli předešlého dne odpoledne za zatažené oblohy. Vyšli jsme ráno před chatu za tmy, následovalo svítání, oranžová zář nad hřebeny a pak ta žhavá úžasná koule. Byli jsme z toho úplně na větvi.

Slunce

V roce 2009 to již bylo horší, neviděli jsme kromě šedých chuchvalců husté mlhy vůbec nic, ani vysílač. Tak jsme po ránu zalezli do Šantánu a truchlili. Taky to bylo v zimě.

A letos v únoru nás má být třináct, někteří přijdou od Papežova, ostatní půjdeme z Malenovic od hotelu Bezruč, kde máme po 15 hodině sraz. Sešlo se nás zde osm a z radosti nad shledáním to jdeme zapít pěnivým Radegastem do restaurace hotelu, ať se máme z čeho potit a nejsme nahoře příliš brzo. Celý den od rána lehce poletuje sníh, jaké bude zítra vítání Slunce je opět jako vždy ve hvězdách. Ale musíme věřit na lepší časy! Vyrážíme do hory po šestnácté hodině a vzhledem k množství sněhu nám to nahoru trvá skoro tři hodiny, v noci sněžilo a cesta se musí v mnoha místech prošlapávat. Ale bývá to často mnohem horší.

Vzpomínám, kterak nás jednou v zimě "Lýsačka" potupně poslala nazpět do nížin, na rovince u Ivančeny byly takové návěje, že jsme to museli vzdát. Zkoušeli jsme se tenkráte i plazit, ani to nešlo. Pak jsme se tři hodiny sušili v chatě Poma u piva pod sjezdovkou. Takže zatímco je tato jinak celkem pohodlná cesta s převýšením asi 700 výškových metrů v létě otázkou hodiny a půl, v zimě to bývá úplně jiné. Tak jako ostatně všude v horách.

Turistická ubytovna Kamenný dům, či jak uvádí webová stránka o Lysé hoře Kameňák, se nachází na samotném vrcholu mezi budovou vysílače a známou "plesnivkou". Kamenný dům
Prostá stavba, jejíž základní kámen byl položen 1.10.1933 poskytuje spartánské ubytování za vcelku přijatelnou cenu. Stravování je možné v sousedních restauracích "Plesnivka" a nebo "Šantán"

Pomalu stoupáme známou zkratkou na traverz s modrou značkou, která přichází od Frýdlantu a z Hradové, přičemž jsme rádi, že nejsme dnes první - stopa je částečně prošlapaná, čerstvý sníh neklouže a jde se pohodlně. Vlevo necháváme Ivančenu se skautským památníkem a dostáváme se na další traverz pod Malchorem. Zde v lese nasazujme čelovky, protože začíná být pěkná tma. Máme zde hosty z Nízkého Jeseníku, někteří to tady moc neznají a nechceme mít žádné ztráty. Zvláště kamarád Alpský Skřítek se ztrácí rád, je to v poslední době jeho koníček. Tak si ho pěkně hlídáme. Každý hlas se bude později hodit u zpěvů s kytarou a vozembouchem, které nesou na zádech Mirek s Chřestýšem. Dá to docela zabrat, to vousatý Profesor s foukačkou v kapse to má jednodušší.

Na rozcestí pod Malchorem (1 205 m) je zřejmé, že cesta z Krásné po žluté značce přes Šebestýnu by nebyla reálná, mezi klečí ve svitu žárovek září čerstvý neposkvrněný sníh. Taktéž cesta okolo vodárničky po značce je zafoukaná, takže musíme vystoupat závěrečné metry po sjezdovce, což je sice o něco kratší, ale náročnější. Někdy to bývá po značce i rychlejší - když je led a klouže to. Proto "Lysaři" nosí nesmeky. To ale naštěstí není dnešní případ, jde Svítání se bez problémů a tak hluboko před sedmou hodinou večerní vnikáme odhodlaně do chaty s názvem Plesnivka, kde již u piva spokojeně relaxují naši kamarádi, kteří vystoupali chrabře z opačné strany.

Následuje další radostné vítání horských vlků. Jsme rádi, že jsme se sešli. Je zde i pár odvážných lyžařů, kteří budou s čelovkami sjíždět ještě dnes mezi stromy do údolí. Chtějí adrenalin, my zase pivo. Každý věk si žádá své.

Dáváme něco k snědku a brzy se již vytopenou chatou linou zvučné tóny kytary a harmoniky, které doplňuje vozembouch. Jako aperitiv pijeme likér s příznačným názvem - Lysá hora, jenž je zde k zakoupení. Jedna píseň střídá druhou a kytaru pro změnu střídají Inženýr z hor, Dalík a Šulejkin. Spát jdeme okolo půlnoci a Dalibor si nařizuje budíka na šestou hodinu. Budeme vítat Slunce! Když bude zataženo, zase se tiše navrátíme do pelechů. Ale pozor - noční obloha se nečekaně vyjasnila a po dnešním sněžení svítí překvapivě hvězdy. Tak uvidíme!

Kytara za východu slunce

Budík zazvonil o něco dříve, ještě není šest hodin. Ospalý nevrlý Velča nás tvrdě kárá za ranní hovor, chce se mu ještě spát, přestože odešel na kutě jako prvý. Jako havíř z Paskova by měl vydržet více. Jdu se podívat ven z chaty. Je úplně jasno, svítí hvězdy a Měsíc, věrný společník naší planety, je ve tvaru srpku. To jsme chtěli! Po půl sedmé však všichni vstáváme, oblékáme se a jdeme před "Kameňák".

Dnes, 4.2.2010, má Slunce vycházet v 7.17 a zapadat v 16.55 hodin. Takže ještě máme chvíli čas. Ale i svítání, jako úžasný jev, jenž doprovází v předstihu východ Slunce, je fascinující obřad. Nad celým karpatským hřebenem od Vysokých Tater po Malou Fatru se objevuje oranžová záře, která ostře kontrastuje s ještě tmavou oblohou, na které se pohupuje Měsíc. Vypadá to jako nějaká barevná horská svatozář - hledíme na to všichni v němém úžasu. I když jsme to již viděli mnohokráte.

Koule stoupá

Na samotnou žhavou kouli máme ještě chvíli čas, tak jdeme na vrchol, kde se nám otevírá celé panoráma. A čas se konečně naplnil - napřed oslňující oblouk a pak oranžová zářící koule se rychle derou nad obzorem nahoru a my nestačíme fotografovat. Tak jako normálně nevnímáme rychlost oběhu naší Země kolem Slunce (29,79 km/s), pak tento optický úkaz působí přímo pohádkově, byť Slunce je od Země vzdáleno plných 150 miliónů kilometrů.

Snažíme se identifikovat jednotlivé vrcholky v Karpatech a v Českém masivu. Celkem se nám to daří, ale od Strážova již obzor splývá. Pozorujeme Kelčský Javorník v Hostýnských vrších, blízké vrcholky Smrku, Kněhyně, Radhoště i Velkého Javorníku, pod námi je ještě podřimující Frýdlant nad Ostravicí s Ondřejníkem i Skalkou a dále v nížinách Ostravská pánev se svými komíny a továrnami. V létě bychom viděli hladiny pěti přehrad (Olešná, Baška, Těrlická, Žermanická, Šance), tu šestou - Morávku stíní hora Travný. Zcela vlevo na severovýchodě se tyčí bílá kopule majestátní Babí hory, kterou Poláci nazývají Ďabliak a někde pod ní tušíme Oravskou přehradu a chatu našeho kamaráda Františka, k němuž někteří z nás pravidelně na podzim jezdí na vodu mezi slovenskými horami.

Zasněžený Šantán

Je té krásy najednou zkrátka tolik, že to musíme oslavit. Tentokrát v Šantánu, do kterého již před osmou hodinnou ranní začínají přicházet ortodoxní "Lysaři". Zdravíme se s kamarádem Šakalem, který vstával v Porubě o půl čtvrté a navzájem se častujeme slivovicí. Každý snídá po svém vlastním způsobu. Pak se přesouváme opět do Plesnivky, kde se očekává setkání 32. ročníku ocelářského "Výstupu tří zmrzlých", který má svou bohatou tradici. Proto i my, kteří jsme také tavili a odlévali, se chceme s druhy z hutí pozdravit.

To se také stalo a postupně se pak následně rozcházíme do nížin. Nic podstatného se tentokráte nepřihodilo, nikdo nezmrzl, jen náš benjamínek Luděk (1965) si popletl směr sestupu a místo do Malenovic k hotelu Bezruč, kde parkoval, "slanil" na Zlatník. Chybička se prostě vloudila, zachránil ho taxík. A s ním se chytře svezli kus cesty i Inženýr z hor se Šuldou, kteří ho v hospodě čirou náhodou objevili. Život tropí hlouposti.

Tatry

My s Chřestýšem a Daliborem sestupujeme po červené značce na Lukšinec, odkud jdeme k proslulému hostinci U Veličků, který je naštěstí otevřený a nalézáme v něm pro změnu Profesora v živém rozhovoru s šenkýřkou. Je tady jako doma. Slavíme to čočkovou polévkou, nošovickou desítkou a zeleným likérem. Skvěle složená kytka! Z toho pak máme takovou žízeň, že si další pivo musíme dát v Rajské boudě v Malenovicích a konečně pak nás Dalibor odváží autem do Dobré i do Ostravy.

Akce se vydařila a byla bezchybná, i když sportovní výkon se tentokráte nekonal - to si necháme na jaro. V našem věku to již nesmíme přehánět jako zamlada. Svítily čelovky i Slunce. To jsme ráno přivítali důstojně a ono se nám odměnilo krásou nebeskou. Tak ho přijdeme vítat za rok zase, snad se s námi spřátelilo natolik, že se před námi nebude stydět a neukryje se někde v mracích, jak tomu bývá většinou v roce.

Asi před dvěmi roky jsem napsal povídání "Lysá hora - královna horských výhledů v Česku", kde jsem se pokusil tento vrchol korunovat z hlediska viditelných vrcholů. Při tom jsem se dopustil několika chyb v geomorfologickém označení jednotlivých pohoří, takže se to nyní pokusím napravit, i když jsem si vědom, že ani tentokráte to nebude asi zcela přesné a určitě na něco zapomenu.

Již zase mraky, Šantán

Vidíme oba dva hlavní geomorfologické systémy a to Hercynský i Alpsko - himálajský a tři provincie - Českou vysočinu, Středoevropskou nížinu a Západní Karpaty. Na území České republiky pak můžeme spatřit další čtyři soustavy. Je vidět Krkonošsko - jesenická soustava, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty a Středopolská nížina. V nich se nachází pět oblastí - Jesenická oblast, Severní Vněkarpatské sníženiny, Slovensko - moravské Karpaty, Západobeskydské podhůří, Západní Beskydy a Slezská nížina.

Dále je zde k vidění třináct horských celků - Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Moravská brána, Ostravská pánev, Hostýnsko - vsetínská hornatina, Bílé Karpaty, Javorníky, Podbeskydská pahorkatina, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovská brázda, Slezské Beskydy, Jablunkovské Mezihoří a Rožnovská brázda. Když si uvědomíme, že ČR má celkem dle tohoto způsobu dělení devadesát čtyři horských celků, tak je to dost. Ty se dále dělí na úctyhodných dvě sta čtyřicet dva podcelků a ty následně skoro na tisíc ještě menších okrsků. Takže to by už si nespočítala ani ruská matka. Natož já, starý blázen! A taky by ty okrsky musel někdo pořádně znát, o čemž si troufám docela pochybovat.

Před zápípím

A teď se vydáme k bratrům na Slovensko. Tady v dálce vládne na obzoru pouze systém Alpsko - himálajský s provincií Západní Karpaty. Ta nám dále nabízí k vychutnání dalších pět soustav, a to Slovensko - moravské Karpaty, Západní Beskydy, Stredne Beskydy, Fatransko - tatranskou oblast a Slovenské stredohorie. A v nich je ke spatření dalších šestnáct horských celků jako Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy, Kysucká vrchovina, Oravská Magura, Podbeskydská brázda, Podbeskydská vrchovina, Považský Inovec, Strážovské vrchy, Súlovské vrchy, Malá Fatra, Velká Fatra, Chočské vrchy, Tatry, Nízké Tatry a Vtáčník.

Takže se dne 28.1.1975 v ranních hodinách vydala na vrchol Lysé hory osmičlenná skupina, kterou tvořili dva mistři a taviči sm. D ocelářských pecí. Na tom by nebylo nic tak podivného, kdyby se tato akce nestala tradicí a letos, v roce 2006, neproběhl již třicátý ročník tohoto výstupu na nejvyšší horu Beskyd ve výšce 1 323 m nad mořem. Kronikář inženýr Vít F. (1946) - pamětník akce z jejich plenek, vše s nevšední láskou a pečlivostí nepřetržitě zachycuje a dokumentuje «

K tomu bychom mohli započítat ještě další celky v Polsku, jako Beskyd Slaski, Beskyd Žywiecki, Tatry či Pogorzie Moravsko - Slaskie. A už jsme na čísle třicet tři.

Takže je toho určitě k pozorování na horizontě dost a my Moraváci i Slezané můžeme být na Lysou horu (1 323 m), která byla mimochodem v nešťastném protektorátu "Böhmen und Möhren" dokonce nejvyšší horou vůbec (Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Šumava patřily k Sudetám), právem pyšní.

Ale protože Karpaty zaujímají asi jen jednu čtvrtinu rozlohy České republiky a většina horských celků se nachází v České vysočině, je možné, že by některé hory, z nichž lze současně přehlédnout např. Českomoravskou i Krkonošsko - jesenickou soustavu (mají dohromady 38 celků) mohly Lysé hoře v počtu viditelných horstev (dle tohoto geomorfologického schématu) směle konkurovat. Nevím. Ale co vím zcela určitě, že východ Slunce je z každé hory za jasného počasí kouzelný a neopakovatelný. Takže - když východ Slunce, tak v horách a to nejlépe za jasného počasí!

I když třeba hrdina nesmrtelné povídky pánů Grossmanna a Šimka - "Školní výlet", proslulý pedagog přezdívaný Lomcovák (do hodin zeměpisu si nosil tvrdý alkohol v dutém globusu, přičemž pípu zarazil v místě Donbasu a inspektorovi pak chytře tvrdil, že se nejedná o pípu, nýbrž o památníček v místě, kde se narodil soudruh Brežněv), vítal východ Slunce, když vylézal ověnčen mnoha čutorami z baru hotelu Dubrovník na jednom z českých náměstí. A pak zvolal: "Na Plzeň - Vávro, na Plzeň, tam je náš cíl!" I tak sa móže!

Pohled k Radhošti

Přesto my tuto tradici noclehu na Lysé a "ranního objímání" Slunce na východě budeme dodržovat tak dlouho, dokud nám to naše stará zhuntovaná těla dovolí. Vždyť světová strana východ se dříve nazývala také "jitro" a to se nám hodí do krámu. A i ranní polibek Slunce k životu patří!

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
25.01.2012, 22:43 Pavel z Ostravy | Silný záľitek na Lysé hoře
29.12.2010, 08:31 Zuzka z Frenątátu pod Radhoątěm | Výhledy na Tatry
01.07.2010, 20:40 Lysař | No vida..
13.03.2010, 13:41 David | Hezké !
01.03.2010, 12:26 Harry | Otázka ątěstí
28.03.2010, 10:38 Harry | Zase nic!
22.02.2010, 20:42 Blaľenka | Díky..
19.02.2010, 08:21 -OB- | Tiąe závidím
19.02.2010, 00:07 Honzek | Svítání
18.02.2010, 15:53 Borek | Ivane, ty kluku jeden
18.02.2010, 19:46 Autor | Záměna dresů...


Další související články:

+ Beskydy Moravskoslezské; horské chaty a ubytování v Beskydech
+ Výstup na Lysou horu (1 323 m) severozápadní cestou
+ Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku?
+ Výplaz tří zmrzlých aneb rumové opojení v hoře
+ Od piva z beskydských chat k Tatrám
+ Beskydská K3
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Nesmeky, k čemu slouží?
Hory Výstup na Velký Milič netradičně z Maďarska
Hory Góry Kamienne, toulky u našich severních sousedů
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist