Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Na kole z Rožnova do Rožnova

Na kole z Rožnova do Rožnova

Cestou dalekých výhledů na Valašsku

11.6.2010 | Josef Hebr

V srpnu se výjimečně vydařilo počasí a toho jsem využil k další cyklovýpravě, tentokráte v CHKO Beskydy. Delší dobu jsem toužil po tom, abych opět se svým věrným přítelem bikem vyjel někam, "kde budou ptáci létat pod námi" a tomu jsem přizpůsobil vymyšlenou trasu.

Moravskoslezské Beskydy

CHKO Beskydy je naší největší, rozkládá se na ploše 1 160 km2 při severovýchodní hranici se Slovenskem. Její nejvyšší horou a zároveň i Vnějších Západních Karpat je Lysá hora - 1 323 m n.m. Geologicky je podloží tvořeno horninami druhohorního stáří - karpatským flyšem, to je převážně pískovci, jílovci a slepenci. Tento flyš je velmi náchylný k erozi nebo svahovým pohybům, proto můžeme na příkrých svazích Moravskoslezských Beskyd pozorovat strže, rokle, ale také například pseudokrasové jevy u Pusteven, Čertova mlýna, v masívu Lysé hory nebo Kněhyně.

Na svazích Beskyd jsou většinou bohaté lesní porosty, nejčastěji bučiny a jedlobučiny, ve vyšších partiíích se zachovaly pralesovité smrčiny. Na území CHKO se nachází množství NPR, PR a PP, namátkou lze jmenovat NPR Mazák, Radhošť, Kněhyně - Čertův mlýn, PR V Podolánkách, Smrk, Mazácký grúň, PP Ondrášovy díry, Kněhyňská jeskyně a mnohé a mnohé další. CHKO Beskydy jsou také domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů, pozoruhodné je to, že zde žijí pohromadě naši největší predátoři - medvědi, vlci a rysi.

Chodník poblíž Tanečnice

Z Rožnova pod Radhoštěm, kam jsem se i s kolem přepravil tentokráte rodinným vozidlem (a které jsem zanechal na parkovišti), jsem vyrazil na Frenštát pod Radhoštěm přes sedlo Pindula (548 m n.m.), které odděluje Veřovické vrchy od masívu Radhoště. To byl také jediný úsek cesty za celý den, kde jsem se setkával se zvýšeným provozem. Ale již asi po 6 kilometrech jsem z hlavní silnice odbočil vpravo a přes Buzkovice pokračoval do Trojanovic, na kruháči vpravo a stále vzhůru až do Ráztoky, k údolní stanici sedačkové lanovky na Pustevny.

Zde jsem na biku přeřadil na nejlehčí možný převod a pustil se do dřiny cestou, jejíž stoupání každému velmi důrazně a citelně připomene, že cyklistika často není žádné " lízání medu". Po úzké asfaltce stále vzhůru, v protisměru občas nějaká ta koloběžka (turistická atrakce - sjíždění z Pusteven) a turisti, kroutící nechápavě hlavou nad tím magorem, co se dře cestou vzhůru, místo aby použil lanovku…

Ale každý kopec má někde konec a již zde byly Pustevny, přesněji řečeno Sedlo se svou výškou 1 018 m n.m. Zde na Pustevnách jsem byl několikrát a protože pestré objekty - Maměnka a Libušín, architekta Dušana Jurkoviče, mě moc neberou (více by se mi zde líbily původní valašské usedlosti, jako jsou v rožnovském skanzenu), zanechal jsem zamčené kolo u koliby, aby si odpočinulo a já zatím vyrazil pěšky po červené KČT na Tanečnici - 1 084 m n.m.

Veřovické vrchy, Pindula a masív Radhoště

Vrchol bohužel neumožňoval výhled, ale naopak svědčí o mě nepochopitelné aktivitě turistů - budovatelů, kteří musí za sebou všude a za každou cenu zanechávat vybudované mužíky, pyramidy a nápisy z kamenů. Odtud jsem pokračoval dále po červené a od prvého křížení se zelenou jsem se po zelené KČT vracel zpět. Některá průseky a paseky, které otevíraly výhledy do krajiny, umožnily pořídit slušné záběry krajiny a také bylo vidět, že dříve emisemi těžce poškozené lesní porosty na hřebenu mezi Radhoštěm a Kněhyní se pomaličku vzpamatovávají a dochází k přirozené obnově a zmlazování porostů.

Pamatuji, jak koncem 20. století probíhalo práškování zdejších porostů mletým dolomitem za účelem odstranění prokyselení půdy, možná že i tato technologie napomohla k právě probíhajícímu procesu vstávání lesa z mrtvých. Existuje tedy reálná šance, že následující generace (pokud totálně nezblbne) uvidí Beskydy opět v plné kráse. Na zpáteční cestě jsem se ještě zastavil u smutné ruiny skokanského můstku, který pamatuje slavnou éru Jiřího Rašky, našeho jediného nositele zlaté olympijské medaile ve skocích na lyžích.

Výhled na Javorníky

Jak už jsem poznamenal v jiném příspěvku, darmožrouti v našem parlamentu (a placení z našich daní), neustále řešící další a další stupidní záležitosti, nebyli dodnes schopni přijmout jakékoliv smysluplné legislativní opatření, které nařizuje odstraňovat vysloužilé objekty - v podstatě uklízet po sobě, abychom tuto krajinu nechali potomkům v co nejlepším stavu a to platí bohužel dnes i pro tento můstek.

Po návratu k odpočinutému kolu jsem využil vynikající viditelnosti na sever směrem k Ostravě, na jih přes Javorníky, Kysuce po Malou Fatru, pořídil několik dalších záběrů a vyrazil do údolí k Prostřední Bečvě. Sjezd na docela slušné komunikaci je pouze otázkou času, pevných nervů a dobrých brzd, cestou jsem však nezaváhal zastavit a vyfotografovat si krásné kaskády na bezejmenném potoku, stékajícím ze hřebene Čertova mlýna. A již zde byla Prostřední Bečva - Zavadilka.

Po doplnění tekutin jsem co nejrychleji přeběhl na druhou stranu velmi živé E 442 a odtud už v poklidu jsem pokračoval po levém břehu Rožnovské Bečvy do Adámek a odtud doleva do Hutiska - Solance.

Javorníky, Kysuce a Malá Fatra

V názvu této valašské obce je vlastně zakódováno, čím se obyvatestvo v dřívějších dobách převážně živilo - existence skelných hutí a také staré obchodní cesty z Horního Vsacka do Rožnova, po níž nejdůležitější přepravovanou komoditou byla sůl. Další zajímavostí této obce je také to, že se zde nachází pomník Charlotty Garriguové Masarykové a současná stylová koliba je bývalou budovou fojtství z roku 1785.

Překročením Bečvy jsem vlastně opustil Moravskoslezské Beskydy a začal se potýkat s masívem Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Protože cestou z Pusteven jsem si užíval pěkného sjezdu, musel nyní opět přijít stoupák a opět parádní, až do sedla pod Soláněm k hotelu Čarták.

Myslím si, že zdejší krajina je ještě malebnější než v Beskydech. Během relativně pozdní valašské kolonizace v 16. století osadníci odtěžili množství lesů, protože potřebovali pozemky pro pastevectví a zemědělství a v údolích pro nově vznikající osady. Do dnes zůstala zachovaná pestrá krajina, s mozaikou pastvin, políček, luk a lesů, neporušená a se zbytky lidové architektury, folklóru a tradic, kterou opravdu stojí za to chránit. Vrchol Soláně (860,9 m n.m.), který se nachází ještě asi 500 m severovýchodně odtud, jsem si nechal na další zamýšlenou výpravu a ze sedla pod Soláněm jsem se rovnou dal vpravo po červené a zde také začala ta pravá bikerská lahůdka.

Protože jsem jel vlastně po hřebenu, nabízely se střídavě na všechny strany nádherné a daleké výhledy, hlavně na masív Radhoště, Tanečnice, Čertova mlýna a Kněhyně, hřeben Javorníků a údolí kolem Velkých Karlovic a Karolinky s přehradou na Stanovnici, později také na Veřovické vrchy a Hostýnské vrchy. Rozloučil jsem se také s tvrdou a rovnou vozovkou a stezkou. Povrch se stal velmi rozmanitým, od blátivé lesní cesty přes balvanitou suť po povrch snesoucí srovnání s kamenolomem, ale to patří k věci, ne každý zážitek si může dopřát člověk na křehké silničce (silniční kolo)… Cesta vedla stále na západ v průměrné nadmořské výšce 900 m n.m.

Výhled na Ondřejník

Pro mě bylo velkým překvapením, že i když byly prázdniny, opravdu nádherné počasí, potkal jsem na hřebenu jen 3 lidi!, z čehož ten třetí byl starší borec odněkud z Holandska na nádherném horáku a zdejší krajinu si pochvaloval jako very very good land. Daroval jsem mu starší mapu Moravskoslezských Beskyd a za chvíli jsme opět každý vyrazil svým směrem. Mě ta moje nejprve přivedla k Tanečnici, dnes už druhé, tentokráte s výškou 911,6 m n.m. Ve starších mapách lze také nalézt pojmenování Vsacká Tanečnice nebo Troják. Podle lidových pověstí a bájí je tento vrchol spjat s pohanskými zvyky a obřady, předkládáním obětí a tancem na vrcholu.

Zajímavé je, že obdobné aktivity naši předkové provozovali mimo jiné například i na Radhošti (zde se klaněli bohovi Radegastovi). V Beskydech to zřejmě žilo, než se naši předkové dostali pod bdělý dohled římsko - katolické církve … Po zdolání vrcholu jsem pokračoval tentokráte k severozápadu, teď už po modré značce KČT, postupně jsem absolvoval další stoupání a klesání v obtížném terénu a míjel Kyčerku, Misnou, Zvonový a Díly. Další výhledy na fantastickou okolní krajinu byly u Misné a poblíž Zvonového. Za Díly jsem opět změnil barvu značky, vrátil jsem se zpět k červené a pokračoval tentokráte přímo na sever přes Hlaváčky na Rysovou horu (553 m n.m.).

Kaskády

I když nadmořská výška již klesala a krajina se svažovala do širokého údolí Rožnovské Bečvy k Rožnovu pod Radhoštěm, stále bylo z výšin co pozorovat, tentokrát Hostýnské vrchy, Veřovické vrchy a masív Radhoště, oddělené od sebe dobře viditelným sedlem Pindula, které jsem dopoledne také zdolal. Protože Rožnov byl již na dohled, poslední kilometry jsem si opravdu vychutnával a sjezd z Tylovic, který mě přivedl rovnou k parkovišti a rodinnému vozidlu, jsem bral jako odměnu.

Po dojezdu jsem si první ze všeho na náměstí dopřál bohatou porci borůvkového frgálu, který jsem konzumoval na lavičce střídavě s také velikou porcí čokoládové zmrzliny, i když na to někteří korzující decentní rekreanti pohlíželi s mírným nepochopením až pohoršením. Konzumaci tradičního ionťáku se jménem zdejšího oblíbeného boha jsem tentokrát nechal raději až na doma, kde se mi zatím chladil v ledničce, protože čert a hoši, co mají chránit a pomáhat, nikdy nespí.

Během této vydařené akce jsem našlapal v pedálech i pěšky 64 km, výškových metrů byl také dobrý nářez, hlavně z Ráztoky na Pustevny a z Hutiska - Solance do sedla Soláně. Část trasy je sjízdná pouze na horském kole a na některých úsecích bych se přimlouval i za přilbu.

Cestou jsem používal mapu KČT č. 96 Moravskoslezské Beskydy M 1 : 50 000. Rožnov pod Radhoštěm je dobře přístupný silniční sítí i železnicí a nabízí mnoho stravovacích a ubytovacích možností a při delší návštěvě Beskyd či dalších okolních pohoří jej lze s výhodou využít jako základnu.

Na obzoru Hostýnské vrchy Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Říkám vám, jde to III! aneb turistika s mrňaty
Hory Bacówka na Rycerzowej, Beskid Żywiecki aneb Kysucké Beskydy
Hory Zámek Červená Lhota - těžká romantika v jižních Čechách
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist