Treking > Tipy na výlet > Laviny v českých horách, velké lavinové katastry
Laviny v českých horách, velké lavinové katastryKrkonoše, Jeseníky a Králický Sněžník, největší lavinové svahy27.12.2017 | Otakar Brandos
Ačkoliv jsou české hory relativně nevysoké a nemohou se rovnat s nejvyššími slovenskými horami a nebo Alpami, přesto i v nich nalezneme oblasti, které jsou v zimních měsících ohroženy pádem lavin. Týká se to nejvyšších pohoří, tedy Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku. Pád laviny (s jednou obětí), byl ale zaznamenán dokonce v Moravskoslezských Beskydech. 25. ledna 2006 byl na úbočí hory Smrk zasypán sněhem skialpinista. Do té doby nebyly Beskydy považovány za lavinový katastr. Nakonec i v takových Krušných horách může dojít k pádu laviny. Či spíše lavinky či sněhového splazu. Stačí vzpomenout nehodu na Měděnci 31. ledna 2010, kdy pod sněhem uvolněným z převisu zahynul 13letý chlapec. Laviny se podle typu dělí na prachové, firnové, deskové a základové. Rychlost padající masy sněhu, laviny, může dosahovat 70 až 125 m/s (podle typu, kdy nejrychlejší jsou prachové laviny), tedy až asi 400 km/h! Před čelem laviny vzniká velice silná tlaková vlna. Na čele laviny může tlak tlakové vlny dosáhnout neuvěřitelných 50 atmosfér! Lavina tak smete vše, co ji stojí v cestě. Budovy, vzrostlé stromy. A nebo i skalní podloží v případě laviny základové. Objem průměrné laviny v českých horách dosahuje několika tisíc metrů krychlových. Čtěte také: České hory a ledovce aneb glaciální reliéf v českých horách Pádem lavin nejsou ohroženy ale pouze vrcholové, bezlesé části hor. Laviny velice často zasahují i do pásma lesa. Jelikož svým mechanickým působením zabraňují růstu stromů a udržují tak trvale bezlesé plochy v lesním stupni, lze tyto pravidelné dráhy snadno rozpoznat i v letních měsících. A v zimních měsících se jim obloukem vyhýbat. Na druhou stranu jsou ale lavinové kotle floristicky nejcennějším lokalitami ČR. Platí to jak pro Krkonoše, tak pro Jeseníky i Králický Sněžník. KrkonošeKrkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a třetím nejvyšším pohořím Polska (po pohořích Tatry a Beskid Źywiecki). V Krkonoších dosahuje mocnost sněhové pokrývky v průměru 100 až 300 dní, která se v nejvyšších polohách udrží více než 180 dní v roce. Ve středních horských polohách Krkonoš leží sníh v průměru 135 - 160 dní v roce a v podhůří 70 - 120 dní. V Krkonoších však existují lokality, kde je sníh intenzivně nafoukáván a mocnost sněhové pokrývky může dosáhnout i přes 10 metrů. Na české straně je to lokalita nad Modrým dolem zvaná Mapa republiky, kde mocnost sněhové pokrývky dosahuje až 15,5 m. Na polské straně Krkonoš je to lokalita Sněžné jámy, kde mocnost sněhové pokrývky dosahuje až 15 metrů. V Krkonoších existuje přes 100 lavinových katastrů. Na české straně je evidováno 54 lavinových katastrů a na polské straně 51 lavinových katastrů. Z toho jde o 44 (23 v Polsku) pravidelných lavinových drah. Během zimní sezóny spadne v Krkonoších v průměru okolo 50 lavin. V příznivém roce jen okolo 15 lavin a naopak v roce nepříznivém i 150 lavin. Nejvíce lavin padá v lednu a v březnu. Z nich některé mohou dosáhnout opravdu obřích rozměrů. Jako například ta v Modrém dole z 11. února 2015. Délka odtrhu činila asi 500 metrů a výška sněhu v místě odtrhu 0,5 - 2,5 metru. Délka laviny dosáhla 1,1 km a celková zasažená plocha asi 20 hektarů. Lavinové katastry v Krkonoších dosahují rozlohy 554 hektarů. Absolutní většina z nich je soustředěna do relativně malého prostoru mezi masívem Sněžky a Kotle. Lavinami jsou nejvíce ohroženy oblasti Kotelních jam, Labských jam, Kozích hřbetů, Sněžné jámy a dolina Lomničky, kde došlo k vůbec největšímu lavinovému neštěstí Krkonoš. 20. března 1968 tady byla zasypána skupina lyžařů, z nichž 19 pod lavinou zahynulo. Nejdelší krkonošská lavinová dráha leží na polské straně v Lomnické dolině. Tato dráha dosahuje délky asi 2 km. Na české straně Krkonoš je to Úpské rokle, kde lavinová dráha dosahuje délky asi 1,4 km. Nejvíce lavin však padá v Obřím dole a na polské straně v oblasti jezer Maly a Wielki Staw. Největší sněhové převisy se tvoří na horní hraně Úpské jámy, kde převisy mohou mít přesah až 5 metrů a výšku 12 metrů! Lavinové nehody v Krkonoších si do dnešních dní vyžádaly okolo stovky obětí. Některé zdroje hovoří dokonce až o 400 obětech. První známá krkonošská lavinová nehoda se stala 15.12.1655. JeseníkyJeseníky jsou oproti Krkonoším sice jen o fous nižší, přesto lavinových katastrů je tady nápadně méně. K nejvíce ohroženým lokalitám patří Velká kotlina, pramenná oblast řeky Moravice na východním úbočí Vysoké hole. Nakonec se tady staly téměř všechny lavinové nehody Hrubého Jeseníku, při kterých zasahovala horská služba. První lavinová nehoda ve Velké kotlině se odehrála 1.2.1953 a vyžádala si dvě oběti. Tato lavina sice nedosáhla nijak mimořádné délky ani šířky (asi jen 300 m a 60 m), avšak výška čela laviny dosáhla neuvěřitelných 20 metrů! Další lavinové nehody se ve Velkém kotli staly 21.3.1987 (1 oběť), 15.12.2007 a 13.2.2009 (1 oběť). První známá jesenická lavina, která si vyžádala lidský život, se odehrála 13. února 1934 v Borové dolině nad Borovým vodopádem. Na tehdy odlesněném svahu tady přišel o život jeden z lesních dělníků, který vystupoval na lyžích svahem při přípravě vytěženého dřeva ke spouštění. Další netypická lavinová nehody se stala na Vysoké holi v lokalitě Sviní žleb, která do té doby nebyla registrována jako lavinový svah. Pod lavinou tady 7. února 1980 skončila skupina 18 lyžařů. 15 lyžařů bylo zasypáno jen částečně, avšak tři byli zcela zasypáni. Dva se podařilo vyprostit krátce po pádu laviny, jeden byl však vyproštěn až po dvou hodinách z hloubky asi 2,5 metru. I ten byl ale překvapivě vyproštěn živý. Lavina měla délku 250 metrů, šířku 70 metrů a výška odtrhu (který ležel mezi stromy!) činila 70 cm. Králický SněžníkI ve třetím nejvyšším pohoří ČR existuje lavinový katastr. Lavinová dráha vede od prameny řeky Morava pod vrcholem Králického Sněžníku dolů do údolí. Tento lavinový katastr je dobře patrný bezlesá plocha porostlá kapradím a tuhou smilkovou trávou. Laviny tady padají pouze sporadicky. Jednou za několik desítek let. Poslední laviny tady byly registrovány 13. února 1999 a 25. března 1962. Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Doba ledová aneb glaciál. Víte kolik bylo dob ledových v českých horách a slovenských…+ Typy a tvary reliéfu; nížiny a vysočiny, výškové stupně a relativní výšková členitost + Ledovce (1) - vznik, vývoj a dělení ledovců + Morény a bludné balvany, ledovce (2) + Kary a trogy, ledovce (3) + Horské ledovce mizejí závratným tempem + Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety + Rozlohy pohoří a dalších geomorfologických celků České republiky, žebříček + Geomorfologické členění České republiky, geomorfologické celky + Podrobné geomorfologické členění ČR |
|