Treking > Hrady v ČR > Bezděz aneb gotický hrad z poloviny 13. století
Bezděz aneb gotický hrad z poloviny 13. stoletíKrálovský hrad Bezděz, strážce Českého středohoří a Ralské pahorkatiny24.8.2008 | Kamil Balaj,
foto Otakar Brandos
Bezděz je jedním z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách. Přesné datum založení hradu Bezděz, který měl pohnutou historii, není známo. Hrad vznikl pravděpodobně mezi lety 1264 - 1278 z popudu krále Přemysla Otakara II., který také založil stejnojmenné město v podhradí. Bezděz byl postaven jako pevnost a reprezentativní sídlo krále, proto zde nenajdeme žádné hospodářské budovy. Přemysl Otakar II. se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se stal hrad Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého Václava, budoucího krále. Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský. Královně se podařilo zanedlouho pomocí lsti z Bezdězu uprchnout. Mladý Václav však zůstal na hradě nadále vězněn. Teprve roku 1283 navrátil věznitel budoucího panovníka vlasti. Ovšem nechal si za to vyplatit královské výkupné v podobě 15 000 hřiven stříbra a několika hradů. Václav II. usedl na trůn a snad i kvůli zlým vzpomínkám na hrad a jeho vězení zastavil Bezděz Hynkovi Berkovi z Dubé. On a posléze jeho syn měli hrad v držení až do roku 1348. Právě v tento rok se rozhodl český král a římský císař Karel IV., že je třeba posílit centrální moc. K tomu mělo dopomoci vykoupení všech zastavených královských statků. Aby předešel dalšímu rozptylování majetku, ustanovil, že už nikdy nesmí být hrad Bezděz zastavován. Karel IV. si hrad velice oblíbil a mnohokráte zde pobýval. Také dal osobně pokyn k založení Velkého rybníka (dnes Máchovo jezero). Královo ustanovení o nezastavitelnosti hradu Bezděz a dalších hradů nebylo respektováno dlouho. Již v roce 1398, dvacet let po Karlově smrti, dal jeho syn Václav IV. hrad do zástavy svému bratranci Prokopovi. To se ale velice nelíbilo bratru - Zikmundovi. Ten lstí vylákal Prokopa, zajal ho, a poté se násilím zmocnil hradu. Ovšem dlouho se z něco neradoval. Na počátku husitských válek ho totiž zastavil Janovi z Michalovic. Bezděz se už nikdy nedostal zpět do správy panovníka. Za husitských válek, ve kterých roku 1468 padl poslední z rodu Michaloviců se hrad Bezděz dostal na desetiletí do zástavního držení mnoha význačných osobností, mezi které patřili např. Tovačovstí z Cimburka či nejvyšší purkrabí Jan z Janovic, za jehož držení se v okolí velice rozšířilo rybníkářství. Roku 1588 se rozhodl Rudolf II. zástavu zrušit a hrad natrvalo odprodat. Do svého vlastnictví jej za 22 000 kop grošů získal Jan z Vantemberka. Po jeho smrti získal Bezděz sňatkem s vdovou po Janovi Václav Berka z Dubé a z Lipé. Ten ovšem o Bezděz přišel, protože byl nucen po prohrané bělohorské bitvě utéci společně s králem Friedrichem z Čech. Následně byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a ke ztrátě všeho majetku. Právě v těchto těžkých časech, kdy byl hrad prakticky bez majitele, byl Bezděz poprvé dobyt. V jeho zdech hledali útočiště poddaní z okolních vesnic, kteří se báli nájezdů žoldnéřů Maxmiliána Bavorského. Hrad je však neochránil, po krátkém obléhání nezkušení vesničané podlehli najatým žoldnéřům. Ti pak hrad vyplenili a zapálili. Berkova zabavená panství získal v roce 1622 Albrecht z Valdštejna. Ten se rozhodl i přes značné poškození hrad Bezděz přebudovat na moderní pevnost. Ta měla chránit jeho knížectví před nájezdy nezávislých držav. Najal si stavitele, kteří začali s přípravnými pracemi. Jejich pozůstatkem jsou dodnes patrné bastiony na severní hradební zdi a na východním okraji hradu. Než se stihly úpravy dokončit, povolal Albrecht na hrad augustiniány, aby zde zbudovali klášter. Albrecht z Valdštejna se tedy rozhodl, že se z Bezdězu stane klášter. Po bitvě u Desavy nechal založit v kapli oltář sv. Marka, u kterého se měla každou sobotu na počest vítězství sloužit mše. Dále se pak v den svátku sv. Marka měla na Bezděz každoročně vydat procesí. Hrad Bezděz, turistická mapa
Kolem roku 1633 začal Valdštejn plánovat založení kláštera ke cti Panny Marie Monserratské. Úctu k Panně Marii v té době šířil po Evropě Benedikt Pennaloso de Mondragone, který přicestoval k vídeňskému dvoru se třemi kopiemi starobylé monserratské sošky. Valdštejn s Pennalosou projednal stavbu bezdězského kláštera. Ten souhlasil, odstěhoval se na hrad a brzy se započalo s navážením materiálu. Samotnou stavbu však v únoru 1634 přerušilo Valdštejnovo zavraždění a následná konfiskace celého jeho majetku. Pennalosa se stal roku 1635 opatem obnoveného emauzského kláštera v Praze. Císař Ferdinand mu Bezděz daroval a nechal mu volnou ruku pro vybudování již dlouho zamýšleného kláštera. Jenže do stavby opět zasáhla vyšší moc. Vypukla třicetiletá válka, a tak po sedm let pobýval na hradě Bezděz pouze jeden poustevník. Roku 1642 se hradu zmocnili Švédové, kteří z něho vydávali na ničivé nájezdy po okolí. Před svým odchodem Bezděz znovu vyplenili a vypálili. Se stavbou kláštera se započalo až v 60. letech 17. století. V purkrabském paláci byl zřízen velký a malý refektář a podkrovní patro bylo přestaveno na pokoje řeholníků. Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla na Bezděz převezena z Emauz třetí kopie Panny Monserratské. Zpočátku byli na hradě pouze dva řeholníci, ale pověst o zázračné bezdězské Panně Marii se rychle roznesla po okolí a na hrad přicházelo stále více poutníků. Počet návštěvníků bezdězských mší neustále narůstal. Například v roce 1740 se 2 900 mší zúčastnilo více než 40 000 poutníků. Mnozí z nich přinášeli dary, za které řeholníci postupně pořídili pět oltářů v kapli, varhany, zvony, zvonici a také budku pro prodej občerstvení. Roku 1778 pruská armáda hrad zpustošila a předurčila konec i klášteru. Ten byl s mnoha dalšími roku 1785 zrušen Josefem II. Část klášterního vybavení bylo převezeno do Emauz, část do okolních kostelů. Soška Panny Marie Monserratské byla přenesena do Doks, kde se nachází dodnes. Pověsti o ukrytém bohatství mnichů na hrad přiváděly stále více hledačů pokladů, kteří jen uspíšili chátrání hradu. Bezděz zpustl a pozvolna se změnil ve zříceninu. Ale měl štěstí, protože zrovna nastala doba romantismu, která vzhlížela k památkám a hradním ruinám. Stoupající návštěvnost obdivovatelů hradu Bezděz přiměla Valdštejny, kteří hrad počátkem 19. století dostali zpět, k obnově hradu. Roku 1844 se vyspravily střechy a zrestaurovala velká věž, uvnitř které se zbudovalo vnitřní točité schodiště. Další restaurátorské práce přišly na řadu v roce 1872 a dále pak v posledním desetiletí před 1. světovou válkou. V opravách se pokračovalo i mezi válkami. Nejprve je organizovali Valdštejnové za podpory Památkového úřadu a posléze v roce 1932 převzal záštitu nad obnovením Bezdězu Klub českých turistů. Po 2. světové válce byl hrad nepřístupný kvůli budování nedalekého utajeného letiště, které bylo v dohledu Bezdězu. Po znovu zpřístupnění památky byl hrad nadále opravován a roku 1978 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Cestou na hrad projdete třemi branami a budete míjet patnáct opravených kapliček křížové cesty ze 17. století. Prohlídkový okruh na hradě BezdězČertova věž - před vstupem do hradu se nachází návštěvníkům nepřístupná, 30 metrů vysoká Čertova věž. Ta měla pouze vojenskou funkci a v době míru tedy nebyla obývána. Z důvodu možnosti napadení nebyly v přízemí okna ani dveře. Vznikla tak temná místnost, dnes často označovaná jako hladomorna. Těsně před projitím čtvrté brány, kterou se dostanete do vlastního hradu, můžete obdivovat pamětní desku věnovanou K. H. Máchovi. Kaple - prohlídka hradu Bezděz začíná návštěvou kaple ze 13. století. Ta dnes patří mezi naše nejhodnotnější. Vystavěna byla ve stylu rané gotiky a díky rozsáhlým restaurátorských pracím je nyní ve vynikajícím stavu. V 60. letech 20. století byla nově omítnuta, položena dlažba a zhotoveny vitráže. Kaple je jednolodní a v její jihozápadní části je vložena tribuna, z níž panovník přihlížel bohoslužbě. Původně byla kaple zasvěcena archandělu Michaelovi, ale roku 1624 byla přesvěcena Panně Marii. Roku 1666 sem mniši uložili jednu ze tří kopií Černé Madony montserratské, která prý uzdravovala a konala zázraky. Právě díky ní a jejím zázračným schopnostem na Bezděz po mnoho let mířily procesí poutníků a kaple nikdy neměla nouzi o posluchače pravidelných bohoslužeb. Po zrušení zdejšího kláštera byla Madona převezena do dokského kostela a společně s ní odezněla i sláva zdejší kaple. Královský a purkrabský palác - královský sloužil jako obydlí panovníka, tomu také odpovídá délka prostor. Oproti ostatním obytným částem hradu je téměř dvojnásobná. V královském paláci překvapivě nenaleznete klasický velký sál, který by sloužil k reprezentaci. U tohoto typu královských hradů se totiž nepředpokládala možnost rozsáhlých panovnických úkonů. Purkrabský palác, jak název napovídá, byl sídlem purkrabího. Ten měl za úkol spravovat hrad v době královy nepřítomnosti. Za éry kláštera byly v prvním patře jídelna a kuchyň. V přízemí paláce se pak nacházela pekárna na chleba a v podkroví bývaly cely mnichů. Velká věž - kolem hradní cisterny na vodu se dostanete ke schodišti na velkou věž. Ta měří 34 metrů a její průměr je okolo deseti metrů. Z jejího vrcholu je nádherný výhled na hrad i okolí; za jasného počasí je vidět téměř čtvrtina Čech. Manské paláce - dva paláce naprosto shodné s purkrabským palácem. Každý palác má tři patra o třech místnostech. Otevírací doba hradu Bezděz
Vstupné na Bezdězu
Kontakty
Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Ralsko, pod střechou České tabule - turistika, levné ubytování v Ralské pahorkatině+ Hazmburk, jedna z dominant Českého středohoří + Helfenburk, České středohoří + Vikštejn, strážce údolí Moravice |
|