Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.10.2018
Treking > Treky, turistika > Holešovská stovka, vyhledávaná dálková trasa přes Beskydy

Holešovská stovka, vyhledávaná dálková trasa přes Beskydy

Zavzpomínání na Holešovskou stovku přes Beskydy aneb čo bolo, to bolo

21.3.2012 | Ivan Zajíček

Za svého pohnutého tuláckého života jsem absolvoval více než sto "padesátek", šestnáct "stovek", dvacet jedna maratónů (oko bere!) - ostatní horské a turistické aktivity i ve vyšších horách nepočítaje. Byl jsem zkrátka takový "horský blázen".

Smrk od Lysé hory

Ale jedna akce přece jen vyčnívala poněkud nad ostatní z hlediska horských výhledů a scenerií - byl to 13. ročník dálkového pochodu "Holešovská stovka přes Beskydy", pořádaná u příležitosti sta let založení organizované tělovýchovy v Holešově, a to v sobotu 14.6.1980. Tedy zatraceně dávno! Za rozvinutého socialismu, jenž se tak intenzivně rozvíjel, až se "rozvinul" v hospodářství neomezené ruky trhu a v dnešní svérázný kapitalismus. Ale to jen na okraj!

Čtěte také: K100 - Krakonošova stovka

Šlo se (nebo v našem případě spíše klusalo) tehdy překvapivě zcela mimo městečka Holešov (leží na západním okraji Hostýnských vrchů). A to z Frýdlantu nad Ostravicí (start byl na nádraží ČSD) směrem na Lysou horu, přehradu Šance, Grúň, Švarnou Hanku, Bílý Kříž a odtud již pořád po červené značce na Konečnou, Bobek, Kmínek, Beskyd, Bumbálku, Třeštík, Vysokou, Benešky, Kotlovou, Soláň, Vsackou Tanečnici, Ptáčnici, chatu na Vsackém Cábu a nakonec všeho dobrého přes Dušnou i Jasénku konečně do vytouženého Vsetína, kde byl cíl. Tedy - docela kus světa! Kolik to bylo celkem převýšení si již nepamatuji, ale dalo by se to snadno spočítat.

Byli jsme tehdy na startu v šest hodin ráno společně trojice maratónců, se Zdeňkem Pišlem alias Kontušovkou (1937 - 1991) - mimo jiné skvělým fotografem a kníratým Josefem Stanem alias Ketazónem (1943) z ocelárny (po operaci páteře běhá ještě dnes v Bělském lese), kdy jsme se v úmorném červnovém vedru snažili větší část dlouhé trasy klusat, abychom to šílené "peklo na slunci" měli co nejdříve za sebou.

Z cesty na Lysou horu Pohled z Lysé hory k  Ondřejníku

Slunko pralo jak sedlák cepem. Proti němu jsme měli jenom čelenky. Vzpomínám si, že jsme na všech chatách pili statečně blahodárné pivo, abychom dodali tělu vypocené živiny, jen Soláň jsme neprozřetelně minuli a pak jsme se nemohli dočkat po výstupu na Vsackou Tanečnici osvěžujících doušků u pípy na Vsackém Cábu, který byl také zcela ještě v "rozžhaveném letním podvečerním hávu".

Náš čas "pochodu" v cíli na nádraží ČSD Vsetín byl dvanáct a půl hodiny - na to šílené převýšení, horko a délku trasy to bylo snad docela slušné. Ani nebyla možnost se osprchovat, myli jsme se na WC na "bahnhofu". Nebyl to žádný běžecký závod, takže jsme se ani nijak moc nechtěli v tom vedru honit. Ale stínu jsme moc nezažili, část hřebenu byla holá. V těch letech jsem běhal maratón něco málo pod tři hodiny (nic moc), ale stovky jsem míval o něco lepší (třeba "Bíloveckou" jednou dokonce pod devět hodin).

Smrk z hraničního hřebene

Vzpomínám si, že tehdy již okolo dvacáté první hodiny večerní ve Vsetíně neměli nikde pivo (byl to v létě za tehdejších časů docela běžný úkaz bohužel i v Ostravě, kde byli nasraní nejvíce havíři a hutníci po odpolední šichtě), a tak jsme zcela dehydratovaní vnikli v pochybných horských úborech do sklepení taneční vinárny hotelu "Vsacan" (napřed nás tam nechtěli číšníci s motýlky u krku vůbec vpustit) a pili jsme asi dvě hodiny bílé víno "na žízeň".

Číšník v černém fraku se tehdy nestačil divit - tak rychle a barbarsky ještě asi nikoho lopat zlatistý nažloutlý mok v tomto drahém lokále neviděl. Měli tam ušlechtilý nápoj z hroznů jenom v sedmičkách", na jakost a značku si již nevzpomínám. Možná to byl ale Blatnický roháč. Vínu moc nerozumím. Ale pak se nám ve vlaku ze Vsetína do Ostravy docela dobře spalo! Ještě, že jsme stihli v Hranicích na Moravě přestoupit na Svinov.

Byla to tehdy zajisté drsná devastující makačka - dnes si to ani nedovedu představit. Asi bych si trasu nyní rozdělil na čtyři části - nebo raději na pět! Ale myslím si, že podzimní říjnová "Frýdlantská stovka", která se tehdy chodila v prvé polovině přes Lysou horu, Smrk a Ondřejník, měla převýšení určitě ještě vyšší. Tehdy se šlo přece jenom po hřebeni Vsetínských vrchů a sedla Konečná, Bumbálka a Soláň zase nejsou nijak nízká.

Symbol Beskyd

Největší převýšení bylo kousek od startu směrem na Lysou horu - šlo se po modré značce přes Malenovice, Hradovou, Ivančenu a Malchor. Dolů k přehradě Šance jsme to seběhli z "Lysačky" po žluté značce přes rozcestí pod Čuplem.

Holt - naše krásné, ale náročné "beskydské" stovky měly vždy v republice svoje jméno a vzdálenějším borcům z nížin naháněly hrůzu. Navíc při jarní akci, kdy byly na trase Pustevny, Čertův mlýn a rozcestí pod Kněhyní i pod Stolovou, býval v dubnu téměř vždy ještě na hřebeni v traverzu ve stínu sníh a botasky dostaly pěkně zabrat. I když někteří chodili "stovky" v pohorkách.

Jsou to výkony nesrovnatelné (v rozmezí třiceti let) - jednak jsme byli mladší - nejlepšího času v maratónu v roce 1979 jsem dosáhl ve třiceti třech letech. Kristovy roky! Byl jsem ještě tehdy zcela zdráv a také jsem byl poměrně slušně trénovaný - v období let 1977, 1978 a 1979 jsem např. v jednotlivých letech nachodil a naběhal 2 100 km, 2 400 km a 3 300 km (z toho v roce 1979 tři "stovky", čtyři maratóny a devět "padesátek"). Vím to, protože jsem si to všechno zapisoval. Byli pochopitelně daleko větší blázni, já jsem byl pouhý břídil. Nemám a nechci se proboha ničím chlubit.

Mohyla na Ivančeně

Ale aspoň je na co vzpomínat a člověk si to všechno může dát pěkně do souvislostí a pozná, jak se zub času projevil na ohlodání lidského těla. I když existují samozřejmě borci s tzv. "Churchilovým genem" - pro ně tento vzorec neplatí! Jedním z nich je např. můj kamarád a nestor frýdecké turistiky -Vlastík Mokroš alias Stařík (1929), který stále leze v Alpách po feratách a k tomu popíjí, co "dům dá". Holt - "Nejlepší horal je starý horal!"

Poznámka autora

Článek je úryvek z obsáhlého povídání sto sedmdesáti stránkového neumělého dílka "Říkánky z hrobníkovy lopaty aneb výstup horala z trhliny sluje rakoviny", které jsem načmáral v těžké době léčby své naprosto nečekané rakoviny krve v období od dubna 2011 do února 2012.

Absolvoval jsem postupně osmnáct chemoterapií, deset radioaktivních ozářek a transplantaci krevních buněk, za současného zlomení dvou obratlů páteře v důsledku myelomů v kostech. Za tu dobu jsem ležel sedmkrát ve špitále - nezbylo mi nic jiného, než vzpomínat a meditovat…!

Lysá hora a Travný

Snad se mi podařilo na čas z "hrobníkovy lopaty" uniknout (mnohočetný myelom je nevyléčitelný, leč léčitelný) - pilně trénuji s berlemi! Už se nemohu dočkat, až zase vylezu na nějaký pořádný kopec - pro začátek stačí i kopeček. A tímto se čtenářům i omlouvám za to, že jsem se na stránkách Trekingu na čas odmlčel - stejně jste o moc nepřišli, haha! Ahoj!

Fotografie dokumentují trasu pochopitelně v pozdější době - tehdy "digitály" nebyly.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
18.04.2012, 15:47 haski | Parádní trasa
05.04.2012, 17:34 Josef | Ahoj!
01.04.2012, 19:24 Luděk | Držím palce
02.04.2012, 13:59 Ivan Zajíček | Díky moc!
30.03.2012, 10:23 Romana -čtenářka Trekingu | Asi silný zážitek...!
24.03.2012, 09:14 Petra z Valmezu | Krásná trasa!


Další související články:

+ K100 - Krakonošova stovka
+ Nízkotatranská stíhačka 2009 - nultý ročník
+ Nízkotatranská stíhačka 2010 - rýchlo, naľahko a s odretým genitálom
Reklama
Výběr článků
Hory Válení se po beskydské Kněhyni
Hory Zelené pahorky nízkotatranské, Treking s Tilakem 2011
Hory Zimní přechod hřebene Západních Tater
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist