Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.11.2017 , , svátek má
Treking > Příroda > Medvěd hnědý

Medvěd hnědý

Největší volně žijící šelma v Karpatech - počty medvědů na Slovensku, v Rumunsku

16.4.2012 | Otakar Brandos

Medvěd hnědý (Ursus arctos) je největší šelmou, která žije v lesích Karpat. Ať již na Slovensku, na Ukrajině či v Rumunsku. A v posledních desetiletích se medvěd hnědý objevuje i na Moravě v Moravskoslezských Beskydech (tady evidovaného jedince pravděpodobně zabili pytláci), v Bílých Karpatech a dokonce i na Ostravsku či Hodonínsku.

Medvěd hnědy (Ursus arctos)

Podle posledních sčítání, která jsou ale zatížena velkou statistickou chybou, žije na území Slovenska ve volné přírodě asi 800 medvědů, ale počet může být poněkud vyšší, neboť všechny metody sčítání jsou zatíženy nepřesnostmi. K tomuto údaji se ale přiklání i řada odborníků zabývajících se medvědy.

V odborné literatuře se můžeme setkávat s údaji o počtech od 600 po 1 100 (výjimečně až 1 500 ks) volně žijících medvědů. Ten poslední údaj ale považuji za silně přestřelený a spíše za údaj myslivecké lobby, která má zcela jiné zájmy, než ochranáři.

Počty medvědů v Karpatech, přibližné odhady

Země Odhadované počty Oblasti s nejvyšším výskytem medvěda hnědého
Slovensko 600 - 1 100 ks Nízké Tatry, Tatry, Velká Fatra, Muránska planina
Rumunsko 5 000 ks Fagaraš, Retezat, Vilcan, Bihor, Paring
Ukrajina 300 - 1 000 ks Siněvirský NP, Svidovec, Černá hora
Morava (ČR) 1 - 3 ks Moravskoslezské Beskydy

Slovensko bychom tedy měli. V Rumunsku pak zoologové uvádějí okolo 5 000 ks volně žijících medvědů. Možná se nyní děsíte, ale není proč, rumunské Karpaty zaujímají z celkové rozlohy Karpat 55%, takže průměrná hustota medvědí populace v Rumunsku je podobná jako na Slovensku, které si z Karpat "ukouslo" 17 % rozlohy. No a kolikrát jste na Slovensku potkali medvěda? Většina asi ani jednou…

Největší nejasnosti panují okolo ukrajinských Karpat (11 % z celkové rozlohy Karpat), u kterých se uvádí 300 - 1 000 ks medvědů. V Karpatech se tak ve volné přírodě pohybuje okolo 7 000 až 8 000 ks medvědů hnědých. Což se sice zdá jako vysoké číslo, ale vezmeme-li do úvahy celkovou rozlohu Karpat (asi 209 526 km2), pak nám jeden medvěd vychází na 30 km2.

Čtěte také: S medvědy v zádech (2), jak se chovat při setkání s medvědem

V některých oblastech se medvědí nevyskytují, v jiných je jich zase více, než kolik činí průměr (například Tatry, Velká Fatra či Muránska planina na Slovensku a nebo Retezat, Vilcan či Fagaraš v Rumunsku aj.).

Medvědi se do Beskyd vrátili, teprve když v 70. letech 20. století rostla slovenská populace této šelmy; ojedinělé potulky jednotlivých zvířat však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. Roku 1963 bylo zaznamenáno pozorování několika osob, které viděly medvěda v časných ranních hodinách u železniční stanice ve Velké nad Veličkou na úpatí Bílých Karpat.

Medvěd hnědý

Beskydy medvědi od té doby začali navštěvovat pravidelně; byly zde nalezeny i zimní brlohy a pozorovány i medvědice s medvíďaty, i když konkrétní důkazy o rozmnožování medvědů u nás zatím chybí. Z Moravy je známo i několik případů, kdy se mladí jedinci zatoulali i daleko od beskydských hor např. do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu, do Oderských vrchů či na Ostravsko…

Průměrná hmotnost medvěda činí 150 až 200 kilogramů, ale ty nejstatnější kusy mohou dosáhnout hmotnosti až 360 kilogramů. Medvěd žije v lesích, ve kterých nachází dostatek potravy, ale občas vystupuje i do těch nejvyšších partií Karpat. Je všežravec, takže vedle masa tvoří velkou část jeho jídelníčku lesní plody, bobule, bukvice, občas si pochutná na hmyzu, ale v době nouze nepohrdne ani kadávery (zdechlinami).

Medvěd obývá určité teritorium (100 - 400 km2), které si značí záhryzy a nebo zádrapy na kmenech stromů. Na zimu se pak ukládá k zimnímu spánku, avšak patří k nepravým zimním spáčům (narozdíl například od svišťů), takže jeho tělesná teplota klesá jen nepatrně a během zimy může několikrát procitnout. To se pak celý rozmrzelý toulá po kraji a hledá něco k snědku.

Spotřeba kyslíku během nepravého zimního spánku klesá asi o polovinu a tepová frekvence dokonce o 3/4. Délka zimního spánku medvěda může dosáhnout až 120 dní. Medvědi si své brlohy vystýlají větvičkami, mechem či suchou trávou. Především březí samice, neboť v době největších mrazů, v lednu a v únoru, se v brlozích rodí mláďata. Obvykle medvědice vrhne jedno nebo dvě. V místech s dostatkem potravy může vrhnout až čtyři mláďata.

Zpočátku jsou mláďata zcela odkázána na matku, neboť jejich hmotnost dosahuje pouhého půl kilogramu. Rostou však velice rychle, takže již v dubnu je můžeme vidět, jak se s matkou potulují po lese, obvykle v blízkosti brlohu, kterým může být nejen jeskyňka, ale i obyčejná díra ve stráni a nebo jen velká hromada chrastí.

Malí medvědi jsou samostatní ve věku 8 až 10 měsíců, avšak své matky se často drží i dva roky. Medvěd hnědý se může dožívat až 55 let.

Setkání s medvědem ve volné přírodě je jen nahodilé, neboť medvěd má vynikající sluch a čich, díky nímž většinou zaregistruje člověka již z dálky a včas se stáhne do ústraní. Zrak je již méně dokonalý, ba bylo by možno říci, že zrak má docela slabý.

Hnědý, asi 280 kilo těžký, macek se na mě valí s ohromující rychlostí. A to běží do kopce! Rychle přemítám co teď. Na strom? Nemožné. Utéct? Rovněž nemožné. Švihnout sebou na zem? Možné, ale asi málo účinné. Tak se sním pokusím nějak dohodnout. Ne jako jeden z vojáčků na stráží ve filmu Černí baroni, který by se s imperialistickým hrdlořezem nějak domluvil, ale prostě se pokusím mu ten útok nějak rozmluvit…

Ne, to není úvod z nějakého nejapného filmu, ale skutečná příhoda. Konec konců jsem o ni psal v jednom z úvodníku v tištěném časopise Treking. Stalo se v ukrajinských Karpatech, pod Nehrovcem (1 709 m) na polonině Piškoňa «

V případě setkání s medvědem existuje spousta doporučení, co dělat, ale většinou jsou všechny rady na jednu věc. Slyšel jsem dokonce takové perličky, že má člověk utíkat z kopce, neboť medvěd má krátké přední nohy a špatně se mu dolů běží. No. Viděl jsem medvěda běžet jak do kopce, tak i z kopce…, a nedovedu si představit, že bych mu utekl. Takovou rychlost by mohl vyvinout jedině Rambo anebo Superman, pohádkové to bytosti.

Asi nejlepší ochranou je přece jen plácnout sebou na zem a dělat "mrtvého brouka", a nebo vylézt na strom. Různé útěkové metody jsou nesmyslné, neboť medvěd dokáže běžet rychlostí až 45 km/h, kdežto člověk tak kolem 30 km/h. Pokud to jde, tak se v případě setkání s medvědem snažte vycouvat, vyvarovat se všech prudkých a trhaných pohybů, ať medvěda nevydráždíte.

Při jednom takovém nečekaném setkání se mi osvědčilo mluvit klidným hlubokým hlasem, ale tehdy byl samotářský medvěd asi spíše znuděný, než aby mu vadila moje přítomnost. Při několika dalších setkáních medvědi vždy utekli, pouze jednou medvědice (která chránila svá mláďata) zaujala výhrůžný postoj, ale nakonec také utekla.

Případy, kdy medvěd napadne člověka, jsou velice vzácné a člověk si je spíše způsobí vlastní neopatrností, než že by byly způsobeny agresivitou medvěda. Informace o tom, jak se chovat při setkání s medvědem, naleznete i na tomto webu v samostatných článcích.

Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Roklinou Piecky na Kláštorisko v zimě, Slovenský ráj
Hory Havrania skala, túra na opomíjený vrchol Slovenského ráje
Hory Přes Fabovou holi na Muránskou planinu, trek přes nejvyšší horu Veporských vrchů
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Uhlířský vrch Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Watzmann Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Helfenburk Bílý trpaslík Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Ukrajinské Karpaty Huculské Alpy aneb po hřebeni Rachovských hor
2. Alpy Mont Blanc du Tacul (4 248 m) a Mont Maudit (4 465 m)
3. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
4. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
5. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Výstup na Grosser Knallstein
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist