Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 7.1.2016 , svátek má
Reklama

Malchor

Mohutná opomenutá hora v Moravskoslezských Beskydech

2.5.2012 | Ivan Zajíček

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, známá Lysá hora (1 323 m n.m.), je tvořena holým vrcholem s klečí a čtyřmi rozsochami - k jihu směřuje Čupel (943 m n.m.), k jihovýchodu Zimný (1 080 m n.m.), k severozápadu Lukšinec (953 m n.m.) a k severu Malchor (1 219 m n.m.). Tyto rozsochy se dále dělí na řadu dalších hřebenů a hřebínků s četnými horskými potoky.

Malchor vlevo vypadá vyšší než Lysá hora

A právě tato severní rozsocha Malchoru se jeví nejmohutněji, a když jedeme směrem od Frýdku - Místku k severu vidíme např. z Raškovic jen mohutnou kopuli Malchoru, která z tohoto úhlu zcela zastiňuje nejvyšší Lysou horu i s jejím sedmdesáti osmi metrovým vysílačem.

Malchor se dále dělí na hřebeny Kykulky (996 m n.m.) a Šebestýnky (1 057 m n.m.) a od samotné Lysé hory ho odděluje ploché sedlo. I z protějšího Travného (1 203 m n.m.) na východě působí velmi majestátním dojmem, stejně tak jako ze západnějšího mohutného masivu Ondřejníku (nejvyšší bod Skalka - 964 m n.m.).

Čtěte také: Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku?

Proč tedy "opomenutá" hora? Když pomineme skutečnost, že se na její vrchol vůbec nechodí - je zcela zalesněná, tak je zde ještě jeden, řekl bych slušně řečeno "úřednicko - byrokratický" problém a tím je definice vrcholů našich horstev. Dle tohoto hodnocení není Malchor zařazen při své uváděné výšce 1 219 m n.m. mezi tři sta devadesát jedna tisícimetrových vrcholů proto, že nesplňuje jedno z kritérií pro definici vrcholu.

Tato jsou dle autorů, kteří s velkou pečlivostí tento seznam v oné pozoruhodné, velmi zajímavé i užitečné knize "Tisícovky - průvodce po tisícimetrových vrcholech", následující:

  • všechny strany musí směřovat z kopce (hluboká moudrost!)
  • min. převýšení od sedla (nejnižší místo na hřbetnici mezi dvěmi vrcholy) nejbližší tisícovky musí být patnáct metrů
  • vzdálenost od nejbližšího vrcholu musí být minimálně čtyři sta metrů

A protože naše horské sedlo (rozcestník modré a žluté turistické značky) mezi Malchorem a Lysou horou se nachází ve výšce pouze 1 206 m n.m., chybí nám dle definice "tisícovky" dva metry.

Je zřejmé, že nějaká pravidla existovat musí a v tomto případě měl diskutovaný Malchor smůlu, ale jemu je to asi srdečně jedno - nadále se pyšně tyčí nad údolím řeky Ostravice na západě i údolím Mohelnice na východě a svým mohutným tvarem dává najevo poutníkům svou majestátnost. Navíc ho nikdo neumí pořádně změřit - v knize "Tisícovky" je udáváno 1 219 m n.m., v mapě "KČT Moravskoslezské Beskydy, 2004" jen 1 212,6 m n.m. a ve staré mapě "Beskydy, 1971" dokonce zase pro změnu 1 217 m n.m. Takže - babo raď!

Ať je to jak chce, pro mě je to "dvanáctistovka" a "basta fidli" - ať si každý zkusí výstup z Krásné po žluté značce přes Šebestýnku s nádhernými výhledy na Slovensko nebo na opačné straně od Janovic nebo z Malenovic - jeho výšku poznáme na vlastní kůži podle množství energie a potu, jež cestou vydáme. I když to prý vlastně žádná "tisícovka" není!

Malchor, turistická mapa


Ale nedávno jsem šel (spíše se belhal s berlemi) od Korýtka (550 m n.m.) v Malenovicích přes tzv. Vyhlídku (660 m n.m.) nad malenovickou sjezdovkou traverzem na nedaleké hezké Albínovo náměstí (750 m n.m.), bylo jasno - klasické dubnové "azuro" a Lysá hora se svou rozsochou Malchoru i Kykulky s Kyčerou (906 m n.m.) byla jako na dlani. Snažil jsem se promítnout vodorovnou přímku ze sedla směrem k vrcholu Malchoru a připadalo mi to určitě více, než oněch patnáct metrů. Přítel horolezec a fotograf Karel N. (1956) z Petřvaldu se nad oním problémem hluboce zamyslel a pravil, že ti, co to tenkrát stanovovali, měli "polský metr". Nebylo co řešit!

Geomorfologicky se Malchor nachází v Karpatském systému - v oblasti Západní Beskydy, v celku Moravskoslezské Beskydy, v podcelku Lysohorská hornatina, v okrsku Lysohorská rozsocha a v podokrsku Lysohorský hřbet. Na západní straně vrcholu se nachází pod horou Kykulkou na Ivančeně (925 m n.m.) známá mohyla, kterou vytvořili trampi a i ostatní poutníci postupným vynášením kamenů na počest našich zastřelených skautů v Českém Těšíně na konci druhé světové války. Mohyla stále roste a zdobí ji spousta pamětních desek. I když byla před léty nějakými debilními vandaly zcela zničená.

Přes Ivančenu pod Malchorem vede také lyžařský běžkařský okruh, který odtud směřuje v "rozumném" terénu až na Albínovo náměstí nad dřevěnicí "U zbuja" (710 m n.m.). Ale pro začátečníky to není!

Již samotný výstup na sedlo Malchor je zážitek, z obou stran máme při výstupu četné výhledy a pár metrů za sedlem na rovince již bývají na severovýchodě vidět Oravské Beskydy (Babí hora, Pilsko) a Západní i Vysoké Tatry. V sedle v zimě značně vyfukuje, místo mezi "kosovkou" je jinak úplně holé. Rozcestník bývá v zimě zcela nečitelný - je obalen ledem a sněhem. Výzva pro fotografy!

Malchor od Lysé hory

Když napadne čerstvý sníh, tak projít po žluté značce od hájenky v Krásné je mnohdy nereálné, chodník nebývá vůbec prošláplý, na rozdíl od cesty z Malenovic, kde chodí díky hotelu Petr Bezruč, kam jezdí z Frýdlantu nad Ostravicí autobus, daleko více turistů.

Ale ani to vždy neplatí, asi před patnácti roky jsme vydali na královnu Beskyd - Lysou horu se třemi kamarády - hutníky, z nichž Ing.Zdeněk M. (1945 - 2000) byl vysoké mohutné postavy s bříškem. Přes noc napadl čerstvý prosincový prašan a my jsme vyrazili nebojácně a srdnatě od hotelu Petr Bezruč (620 m n.m.) v Malenovicích.

Napřed to bylo v pohodě, pak sněhu přibývalo a museli jsme se v čele střídat. Zatímco my tři s Mirkem G. (1946) a Pavlem J. (1949) jsme se bořili nad kotníky, Zdeněk při své váze bohatýra po kolena. Pak jsme s Mirkem trochu zrychlili a šli sami, Pavel se Zdeňkem kráčeli rozvážně pomalu asi dvě sta metrů za námi. V našich prošlápnutých stopách.

S potížemi jsme vylezli na rovinku od Ivančeny a tam byly takové hluboké závěje, že jsme museli cestu potupně vzdát. Zkoušeli jsme se i plazit ve sněhu, válet sudy, abychom závěj překonali, ale marně. Sněžnice jsme tehdy ještě neměli, ale pochybuji, že by nám v té téměř metrové návěji k něčemu byly. Když jsme se pak se smutkem v horské duši nedůstojně vraceli, naši dva opozdilci byli nesmírně šťastní, že se nemusí dále brodit nahoru - měli toho oba již plné zuby.

Mám pocit, že mi tehdy Zdeněk alias Meloun dal z radosti pusu. A to byl prosím prokazatelně heterosexuálně orientovaný jedinec! Pak jsme se asi dvě hodiny sušili v teplých útrobách chaty Poma a při tom k tomu pili s láskou na zahřátí nejrůznější nápoje. Tuším, že to bylo pivo a rum, ale možná i borovička. Již si přesně nevzpomínám a je to vlastně jedno. Bylo to poprvé a naposled, co mě Lysá hora nepustila do své horské náruče - k vytouženému vrcholovému cíli. A to jsem tam byl za posledních čtyřicet roků asi třistakrát. Kdybychom však tehdy vyrazili po červené značce z Ostravice (415 m n.m.), určitě bychom sněhem prošli, skupiny "Lysařů" (Klub přátel Lysé hory) startují již i v pět hodin ráno a stopa by byla prošlápnutá. Holt - vždycky není posvícení! To platí i pro hory.

Rozcestí na Malchoru

Takže vězme, že i opomíjený, byť mohutný, "Malchor Peak", jenž vlastně prý ani není českou "tisícovkou", má mnohdy v zimě své kouzlo nedobytného beskydského vrcholu!

A něco na konec…

Aprílová zpráva roku 2012: "Malchorská výzva"

V dnešní současné svérázné době našeho "Českého Absurdistánu" - v čase nejrůznějších reforem a současně tak i protestů, manifestací a výzev nechme vzniknout Hnutí přátel Malchoru, s cílem tuto beskydskou "dvanáctistovku" povýšit na "tisícovku". Jeví se hned tři možné varianty:

  • Navýšit vrchol o dva metry vynesením kamenů
  • Vyhloubit dvoumetrovou roklinku v sedle
  • Provést navýšení vrcholu a snížení sedla o jeden metr současně

Ve slovníku dnešních politiků nebo stejně tak i jejich odpůrců nechme zaznít Malchorskou výzvu v tomto následném znění:

"My - členové Hnutí přátel Malchoru z Moravskoslezských Beskyd a jeho širokého okolí jsme hluboce znepokojeni tím, že tato naše dvanáctistovka není vlastně ani tisícovka. Toto se jeví jako zcela likvidační pro milované beskydské kopce a kopečky. Vždyť česká část Karpat je nejvyšší na našem území právě na Lysé hoře - rodné vyšší sestře Malchoru. Již to, že ze tři sta devadesáti jedna tisícovek v České republice je v Karpatech naměřeno jen dvacet osm, považujeme za zcela skandální! Dovedeme si představit, že budou provedena opatření, jež tuto nepříznivou situací zvrátí.

Nechme tedy okamžitě zaznít Malchorskou výzvu v tisku i ve všech sdělovacích prostředcích a pak si užívejme si její výsledek - zvyšme vrchol a snižme sedlo o jeden výškový metr a situaci průběžně podrobme monitoringu. Tím bude Malchor měřit 1 220 m n.m. a sedlo 1 205 m n.m. Náš milovaný Malchor bude opět českou tisícovkou!"

Avšak my, normální horalé se zdravým rozumem, však berme tuto "výzvu" jen jako možný aprílový žert!

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Magické Kilimandžáro, trek s podrobným itinerářem výstupu na vrchol
Hory Jesenicko a Horní Střela, kraj netušených přírodních krás
Hory Přechod pohoří Hriňavy a Čivčiny, trek s bonusovým výstupem na Pětroš
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist