Treking > Treky, turistika > Travný, hezký dvoudenní trek přes v Beskydech
Travný, hezký dvoudenní trek přes v BeskydechTrek přes Lysou horu na Travný (1 203 m) a Kykulku10.5.2013 | Otakar Brandos
Moravskoslezské Beskydy nabízejí přehršel jednodenních túr a výletů. Pro někoho možná překvapivě je možné v Beskydech "páchat" i vícedenní přechody. Během nich se sice v některých oblastech nevyhnete množství turistů a turistických nebo rekreačních chat, přesto jsou tady oblasti, kde turistu téměř nepotkáte. Mixem obojího, množství turistů i lesní samota, je dvoudenní túra přes Lysou horu na Travný a zpět přes Kykulku na Ostravici. Cestu z Ostravice je nutno přetrpět, jedná se o nejfrekventovanější výstupovou trasu na Lysou horu. Má trpělivost však velice záhy došla a raději se od červené turistické značky na úbočí vrchu Tribulka (691 m) odpojuji od davu a kolem hotelu Sepetná se raději vydávám na modrou značku. Nikdy jsem neměl rád "prvomájové" průvody a nyní s tím již asi nic nenadělám. Čtěte také: Výstup na Travný v Beskydech a Tatry s Malou Fatrou Cesta vede přes rozcestí Potůčky (605 m) a Za Ostrou (678 m) kolem Zbuja, kde by bylo škoda se nezastavit. Pivo za třicet je v Beskydech opravdu více než přijatelné. Při odchodu potkávám pana Rychlíka, autora publikace "Pod poloninami …jak plynul čas". Svět je opravdu malý… Přes Ondrášovy díry na Lysou horuNa Staškově (755 m) opouštím pohodlnou modrou značku a pokračuji po zelené vzhůru na Lysou horu. Chodník se zvedá poněkud strměji, ale námaha je alespoň odměněna pohledy na Smrk, které vystřídaly výhledy na Lysou horu. Přes rozcestí Pod Lukšincem (860 m) mířím ke známým Ondrášovým dírám (dříve je lidé nazývali Ondrášovy ďúry), kde měl známý zbojník Ondráš ukrývat své poklady. Jak to bylo s poklady nevím, ale co vím je, že Ondrášovy díry patří k největším puklinovým (pseudokrasovým) jeskyním v Beskydech. Chodby Ondrášovy jeskyně mají délku 217 metrů a procházejí masívem rozlámaných godulských pískovců ve třech úrovních. Nad Ondrášovými dírami se na rozcestí Lukšinec (953 m) opět připojuji k "prvomájovému" průvodu, jenž se k vrcholu sune po červené značce. Obloha se začíná kabonit a někde nad Travným to pěkně bouří. Dokonce se do mraků halí Lysá hora, takže není vidět samotný vrchol s vysílačem. Kolem kamenné mohyly s křížem na památku obětem Lysé hory se konečně dostávám na vršek nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd, kde panuje nejen čilý turistický ruch, ale i stavební ruch. Jak byl vrchol dlouhá léta bez chaty, tak nyní tady vyrůstají chaty dvě vzdáleny od sebe pouhých asi dvacet metrů. Tak trochu schíza… Cesta na Travný aneb hromy divo bijúNa Lysé hoře (1 323 m) se zdržuji jen chvíli, dav mi nikdy nedělal dobře. Okouknu chaty, meteorologickou stanici, pokochám se výhledy a již raději mířím k jihovýchodu po červené turistické značce. Bouřkové mraky se nyní předvádějí včetně pořádné kanonády nad Travným a nad Kykulkou, mým zítřejším cílem. Sestup je rychlý, potkávám jen pár lidí. Jaký to rozdíl oproti výstupové trase z Ostravice. Krátce na to se jako mávnutím kouzelného proutku obloha vyjasní a opět vysvitne sluníčko. Sedám na kámen, na kterém jsem poseděl již vloni při Beskydském Karpattreku a vychutnávám si nerušených pohledů na Lysou horu, jejíž vrchol bude brzy zastavěn k nepoznání. Navíc dávám fóra partičce poněkud hlučných a etanolem řádně obveselených a mírně se potácejících maníků. Snad se jim nepovedlo požít i nějaký ten metanol… Přes Zimný (1 050 m) sestupuji na Visalaje za občasných výhledů na zalesněný masív Travného. Tam se to opět černá. Co dělat, májové počasí. Přes rozcestí Pod Pasičkou (785 m), Vyšní Mohelnice (750 m), Muroňka (719 m) a Ježánky (750 m) se konečně dostávám na Visalaje (780 m). Nezdržuji se tady, jen se nakrátko zastavuji u informační tabule hlásající, že v okolí Travného byl v poslední době pozorován medvěd. Medvěd sem, medvěd tam, na další cestě nepotkávám ani medvědí chlup, natož jeho nositele. Bivak pod TravnýmPůvodně jsem chtěl bivakovat na vrcholu Travného, ale jelikož vydatně popršelo a půda je hodně mokrá, nahrazuji bivak na vrcholu náhradním o 200 výškových metrů níže. Kolem rekreačních chat se nořím konečně do lesa, společnost mi dělá široká svážnice. Alespoň to bude rychleji odsejpat. Přes rozcestí Plato (860 m) se konečně dostávám na zarůstající paseky, ze kterých se otevírají alespoň omezené výhledy. Dokonce začíná opět svítit Slunce, takže fotoaparát nezahálí. Konečně jsem na velké mýtině, která slouží ke svozu vytěženého dřeva. Vybírám levou svážnici, po které asi 200 metrů sestupuji. Na satelitních mapách z gúglu jsem našel nějakou větší boudu, určitě se tam bude dát přespat na nějaké terase. A opravdu, pan gúgl nekecal a po asi 200 metrech narážím na "vracečku", na jejímž konci je opravdu chata. Nevím zda-li myslivecká, lesácká, ale chata je to docela parádní. Dokonce tady měli elektřinu, v okolí chaty se válejí rozbité izolátory a je vidět starou přípojku. Nad chatou je studna, o vodu tady nouze není. Roztahuji spacák na terase pod mírně přečnívající střechou, která poslouží k tomu, aby na spacák nepadala rosa. A že v noci byla! Užívám si výhledů na Vsetínské vrchy a Javorníky a konečně dochází i na večeři. Po ní vše balím a odnáším asi 100 metrů od chaty. Co kdyby přece jen ten na Visalajích zmíněný medvěd chtěl přijít na návštěvu. Ne nepřišel. Ani medvěd, dokonce ani žádný zvědavý plch se nesnažil uždíbnout z již tak skromných zásob. Tak třeba příště. Přes Travný do KrásnéRáno balím a vyrážím poměrně záhy po symbolické snídani. Již v půl sedmé ukusuji první z dnešní porce kilometrů. Lysou horu vidím skrz mohutné buky, které se ještě nestihly v této výšce zahalit do neprůhledného listoví. U upraveného pramene kousek pod rozcestím doplňuji vodu a na rozcestí Velký Travný (1 140 m) opouštím dosavadní modrou značku (která pokračuje na Malý Travný a na Morávku) a na Travný pokračuji po modré TZ. Již ve čtvrt na osm se zapisuji do vrcholové knihy a dělám pár dokumentačních záběrů. A jsem rád, že jsem měl suchý bivak, protože Travný (1 203 m) by mi dnes toho luxusu asi nedopřál. Podvrcholová vrchoviště jsem nasáklá vodou stejně, jako vrcholová mýtina. Strmý sestup vede podél hranice Přírodní rezervace Travný, která byla zřízena na ploše 154,85 ha z důvodu ochrany zbytků přirozených bučin a jedlobučin. Chodník se na chvíli napřímí na úrovni jedné křižující lesní cesty, avšak hned nato pouští nadmořské výšce opět pořádně žilou. Nahoru by se mi tudy drápat opravdu asi nechtělo. Konečně je tady spásné rozcestí Na Přelači (háj., 686 m), na kterém dávám vale modré značce a pokračuji vlevo po žluté do obce Krásná. Během sešupu se otevírá pěkný výhled na Lysou horu a na Malchor. V Krásné (495 m) se nezdržuji a nyní již po zelené značce sestupuji po cestě (provoz je naštěstí minimální) na rozcestí Krásná (Pod Žorem, bus, 480 m), ze kterého mě zelená značka vede přes říčku Mohelnice s pěknými skalními prahy dále do údolí Borové. Kykulka, Ivančena a StaškovDalší cesta vede pěkným údolím s množstvím samot roztroušených po okolních svazích. V létě je tady asi pěkné bydlení, ale v zimě to musí být docela problém. Tedy pokud vaše auto nemá lyže… Přes rozcestí Údolí Borové (675 m), u kterého končí široká lesní cesta, se chodník vydává vstříc lesům na úboči vrchu Kyčera (906 m). Chodník se klikatí doslova cik-cak střídajíc jednu lesní cestu za druhou. Nakonec mě ale v pohodě přivádí k mysliveckému posedu v sedle Kýčera (873 m). Další cesta pokračuje po hřebenové svážnici. Přes vrch Muroňka (962 m) se konečně dostávám na vysněnou Kykulku (995 m), ze které vede svižný sešup (s parádními výhledy na vrchol Lysé hory) až na rozcestí Ivančena (925 m). Stometrová zacházka k mohyle Ivančena určitě nikoho neporazí, takže dělám stometrovou zacházku i já. Mohyla se opravdu rozpadá, jak jsem nedávno četl někde na internetu. Doufám, že se ji podaří opravit a zastabilizovat. Další cesta ubíhá rychle, vždyť vede téměř pořád z kopce. Modrou značku však záhy opouštím a pokračuji po lesní svážnici, dnes cyklostezce, která přes rozcestí Pod Ivančenou (978 m) a Hutě (777 m) pokračuje na Staškov (755 m). Tady se okruh uzavírá a přes Zbuja a Sepetnou je to na Ostravici již co by kamenem dohodil.
Další související články:+ Smrk v zimním hávu+ Vzhůru na Smrk - beskydskou Monte Rosu + Beskydy Moravskoslezské, horské chaty a ubytování v Beskydech + Výstup na Lysou horu (1 323 m) severozápadní cestou + Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku? + Z Pinduly na Radhošť a Pustevny, turistika v Beskydech |
|