Geomorfologických celky Slovenska (rozloha)

Žebříček rozloh slovenských geomorfologických celků, pohoří a nížin

Slovensko si z evropské pevniny uždíblo jen malý kousek, nějakých 49 036 km². I takto relativně malé území ale může být mimořádně pestré. Ať již z hlediska výšek, členitosti terénu a nebo geologického utváření. To se bezesporu projevilo i do poměrně složitého geomorfologického členění této země uprostřed Evropy.

Území Slovenska je rozčleněno do řady geomorfologických oblastí, celků, podcelků a okrsků. Pod celky turisté obvykle chápou pohoří, patří sem ale i "fádní" pahorkatiny a nížiny. Však nakonec tato vertikálně málo členitá území zaujímají špici pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků Slovenska.

Plošně největším celkem Slovenska je Podunajská pahorkatina s rozlohou asi 6 384 km². To je zhruba 13 % z celkové rozlohy Slovenska. Se sousední (a druhou plošně největší) Podunajskou rovinou zaujímají 20 %, tedy jednu pětinu rozlohy Slovenska. Na opačném konci žebříčku jsou pak Pieniny náležející do Bradlového pásma Karpat, výběžky flyšových Moravskoslezských Beskyd a na samém chvostu je malé pohoříčko vulkanického původu - Burda neboli Kováčovské kopce zvedající se nedaleko Štúrova na soutoku řek Ipeľ a Dunaj.

Čtěte také: Geomorfologické členění Slovenska - hory, vysočiny, nížiny a pahorkatiny