Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 9.1.2020 , svátek má
Reklama
Treking > Příroda > Kamzík horský

Kamzík horský

Symbol nejen tatranské přírody, areál rozšíření a zajímavosti ze života

3.9.2008 | Otakar Brandos

Kamzík horský je, spolu se svištěm, typickým živočichem Tater (a nejen Tater). Snad i proto se kamzík dostal do znaku Tatranského národního parku. Kamzík se svým zevnějškem podobá kozám (ke kterým patří), ale některými společnými znaky připomíná antilopy.

Kamzík horský

Tento sudokopytník a přežvýkavec má válcovité vroubené rohy na konci háčkovitě zahnuté. Rohy mají samci i samice. Právě podle rohů se dá nejspolehlivěji určit věk zvířete, snadno lze podle nich rozeznat i samce od samice. Samci kamzíka mají konce rohů (háčky) zahnuty až o 180°, zatímco samice pouze o 90 až 135°. V kohoutku kamzíci dorůstají asi 80 centimetrů a hmotnost se pohybuje okolo 30 kg. Jejich velice hustá srst je chrání i před těmi nejkrutějšími mrazy.

Kamzík horský

V létě má jejich srst barvu šedou až hlinověžlutou (na břiše), po dobu asi čtyř týdnů až rezavěhnědou krátkou srst, v zimě pak tmavěhnědou až leskle černou. Na břiše je obvykle bílá. Kamzík díky své dlouhé izolaci vytvořil v Tatrách geografickou rasu kamzíka horského tatranského (Rupicapra rupicapra tatrica), která se od deseti dalších evropských poddruhů odlišuje některými kraniometrickými parametry, což prokázal v roce 1971 Milič Blahout, kdy byl tatranský kamzík uznán za endemický poddruh.

Rozšíření kamzíka a etologie

Kamzík je rozšířen od Pyrenejí až po Kavkaz, na tomto regionu vytváří celkem 12 geografických ras. Kamzík celoročně obývá vysoké polohy, jen při silných sněhových bouřích schází k horní hranici lesa. Maximum denní aktivity kamzíka se soustřeďuje mezi 6. a 8. hodinu ráno a pak asi jednu hodinu před západem Slunce. Patří tak k nejotužilejším savcům na světě.

Kamzík horský Kamzík horský

Kamzík je společenské zvíře sdružující se do stád. Ta vedou zkušené samice a samci, mimo období podzimní říje, žijí většinou samotářsky. Jaro začíná pro kamzíky v dubnu, kdy jim začíná blednout a vypadávat zimní srst.

Mláďata se rodí na přelomu května a června a již za pět dní jsou natolik silná, aby následovala mateřské stádo i po těch nejprudších skalních srázech. Týdenní kamzíče má hmotnost pouhých 1,2 až 1,5 kg, výšku okolo 35 cm a délku 40 až 56 cm. Matka kojí i cizí mláďata, což je zvláštností tohoto druhu.

Neohrožený pohyb na skalách jim umožňují drsné a velmi měkké ratice, které spolehlivě přilnou i k hladkému podkladu. V zimě naopak roztažená ratice umožňuje relativně snadný pohyb v hlubokém sněhu.

Kamzík je společenské zvíře Zlomený růžek…

Kamzík je značně plaché zvíře a lidská přítomnost jej často ruší. Není ale absolutní pravdou, že hlavní vliv na současný úbytek jejich početních stavů má turistika. Dokladují to statistiky početních stavů, v nichž tak zcela úbytky stavů kamzíků nekorelují s nárůstem návštěvnosti. Přece jen by se pánové ochranáři měli více zamyslet nad znečištěním životního prostředí a dalšími faktory. Například pytláctví! To ale neznamená, že budeme kamzíky rušit a chodit, kudy nás napadne!

Kamzíčí říje

Podzim je obdobím kamzičí říje. Ta nastává obvykle na přelomu října a listopadu a trvá až do prosince. V období zimy vytvářejí kamzíci nejpočetnější stáda, čímž dokáží lépe odolávat tlaku predátorů a také se snadněji dostanou k potravě.

Početní stavy kamzíků v Tatrách

Je otázkou, na kolik jsou sčítací metody přesné a jak velkou statistickou odchylkou jsou zatíženy. Početní stavy kamzíků na počátku 3. tisíciletí povážlivě klesaly pod 500 kusů (hovořilo se o dokonce o stavech pouhých 200 kamzíků) a kamzík se stal kriticky ohroženým druhem! Dnes naštěstí se jeho stavy zvýšily a přesáhly hranici 1 000 kusů.

Na pastvě

Ještě před asi deseti lety byly výsledky pravidelných sčítání opravdu smutné. Především ve srovnání s předválečnými stavy, kdy žilo v Tatrách okolo 1 600 kamzíků. V poválečném období byly nejvyšší stavy zaznamenány v letech 1961 - 1964, kdy v Tatrách žilo asi 1 100 kamzíků.

Na přítomnost člověka je kamzík v Tatrách poměrně zvyklý … Zimní zbarvení

Tlaky na kamzičí populaci však člověk vyvíjel již i v dávnější minulosti. V 19. století kamzičí populaci doslova decimovali pytláci. Z nich asi nejhorší byl Jonek Lysý, vlastním jménem Jan Buc (1780 - 1870), který měl ulovit až 300 kamzíků. Negativně se ale podepsal i na stavech svišťů, kdy je v některých dolinách prakticky vyhubil!

Kamzík horský Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Terminátor Boreč Chata Barborka Bezděz Modrý Kameň Charbulák Paprsek Sovinec Merkur Kaltenštejn Okáč pýrový Dachstein Egerberk Ampér Velikonoce Mars Bouzov Aktuální počasí Kamzík Proton Nesmeky Kněhyně
Reklama
Populární treky
1. Ukrajinské Karpaty Huculské Alpy aneb po hřebeni Rachovských hor
2. Alpy Mont Blanc du Tacul (4 248 m) a Mont Maudit (4 465 m)
3. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
4. Karpattreky Trek z Malé Fatry do pohoří Žiar, Fatransko-turčanský Karpattrek (2)
5. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist