Podkrkonoší: Hrad Břecštejn a Hrádečk pana Havla

Zřícenina hradu Břecštejn a slavný Hrádeček pana Havla

Břecštejn, zřícenina hradu, se nachází v malebném kraji Podkrkonoší (Krkonošského podhůří, pozn. red.), které je přirozenou branou do nedalekých Krkonoš. Hrad Břecštejn, který představuje středověkou pevnost slezského typu, se připomíná již v roce 1336 pod názvem Kámen. Asi proto, že na mohutné kamenné hradbě byl skutečně vybudován. V roce 1543 se však Břecštejn již "překřtil" na Silberstein - zavání stříbrem a v 16. století údajně zpustl zcela.

Dnes jsou zachovány zbytky zdiva a zřícenina se opravuje - jsou zhotoveny dřevěné schody do tajemných kamenných hradeb. Je zde také turistický rozcestník. Do Trutnova, kde se vaří dobré pivo příznačné značky Krakonoš, je to pouze 8 km.

Hrad Břecštejn se nachází v lese na modré turistické značce, která vede z Trutnova přes Peklo k rozcestí nad Liškou a dále do Hostinného, kde si můžeme prohlédnout nádherné náměstí a antické sochy v muzeu. V hostinci Peklo se můžeme občerstvit, popovídat si s čertem v lokále a osvěžit se v rybníku. Je zde parkoviště a dá se zde i tábořit.

Hrad Břecštejn na turistické mapě

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulé sídlo exprezidenta Václava Havla (1936) - Hrádeček, které většina z nás zná z novin, knih či televizních vysílání. Zde přísně a spravedlivě vládly postupně paní Olga a nyní paní Dáša.

Jedná se o vkusně upravenou nenápadnou starou budovu s velkou zahradou, která nepůsobí nikterak okázale, což je velmi sympatické pro obyčejné "bělochy". Na rozdíl od nabubřelých "desetimilionových" hradů nynější české šlechty, která si svůj majetek většinou získala nejrůznějšími způsoby. Dobře jim tak! Pan Havel měl v tomto případě určitě lepší vkus.

Pojedeme-li po silnici od Hrádečku severně směrem na Mladé Buky, uvidíme po pravé straně velké golfové hřiště a na východních svazích Pekelského vrchu lyžařské sjezdovky. Odtud je to již do Krkonoš jen skok - ale to je jiná kapitola. Přímo naproti se tyčí mohutná Černá hora (1 299 m) s bratrskou Světlou horou (1 244 m). Za nimi se již dmou tři nejvyšší hory České republiky - Sněžka (1 603 m), Studniční hora (1 554 m) a Luční hora (1 555 m).

Hrádeček je rovněž také název Přírodního parku, jenž je na severu obklopen od západu na východ kopečky s názvy Skalka (550 m), Vlčí skála (587 m), Havran (564 m) a Pekelský vrch (583 m). Z uvedených pojmenování vrchů dýchá romantika, která padá i na poutníka, protože tyto výrazné, byť nikterak vysoké zalesněné vrcholky vytváří jakousi mystickou hradbu mezi Krkonošemi a Podkrkonoším na jihu.

Já jsem byl v těchto místech již potřetí, letos v srpnu se svými třemi vnoučaty a ženou Maruškou. Je pravdou, že děti se daleko více zajímaly o zříceninu než o samotný Hrádeček, i když se zvědavě dívaly přes plot, zda neuvidí pana Havla či paní Havlovou v plavkách. Tito tam však nebyli, což bylo mírné zklamaní.

Takže - až půjdete po modré turistické značce z Trutnova nebo pojedete z Vlčic na Mladé Buky - vylezte si na zříceninu Břecštejn a zamávejte přes plot panu Havlovi, jak jsme to učinili my!