Pod slůvkem strouha si jistě snadno představíme výraznou "stružku", vyhloubenou dravým potokem, slovo ručej pak výstižně vysvětluje naučný slovník, že jde o malý vodní tok s velkým spádem.
Čtěte také: Lesní hřeben, přes krkonošskou Střechu
Tato charakteristika se ovšem hodí pro lecjakou horskou bystřinu, pojmenování ručej však najdeme jen u některých z mnoha roklí. Nejvýraznější z krkonošských údolí totiž mají v názvu slovo důl - např. Labský, Obří, Mumlavský, Jizerský důl, Důl Bílého Labe atd.
Vydejme se alespoň za některými ručejemi a strouhami na území Krkonošského národního parku, z nichž mnohé najdeme při turistických trasách, jiným se značené cesty vyhýbají. Postupujeme-li ve směru od západu, pak k pravým pobočkám říčky Milnice v harrachovském Novém Světě patří Zlatý ručej, pramenící už v polské části Jizerských hor. Ostatní příklady jsou už zcela "krkonošské".
Do hlubokého údolí Jizery, procházeného frekventovanou silnicí do Harrachova a Kořenova, spadá proti osadě Zabyly Prudký ručej, pramenící pod Janovou skálou a vytvářející - jak prozrazuje jeho pojmenování - řadu kaskád a malých vodopádů. Rokle v severním sousedství je protékána Dlouhým ručejem, který však bývá na novějších mapách označován spíše Dlouhý potok.
Z rašelinišť na hraničním hřbetu západních Krkonoš stéká Orlí a Polomová ručej, prvním větším přítokem Mumlavy pod známou křižovatkou cest u Krakonošovy snídaně je Vosecká strouha, pramenící poblíž Vosecké boudy.
K přítokům Kozlího potoka při žlutě značené cestě ze Skelných Hutí na Dvoračky patří Medvědí ručej (zvaný též Medvědí strouha), pramenící v tzv. Bažinkách na Kozelském hřebeni, několik ručejí a strouh klesá i do nedalekého údolí Jizerky.
Postupně jsou to Kozlí strouha, sledovaná modře značenou tzv. Novou silnicí, Šerá strouha v partii zvané Temný kout a nejdelší je Černý ručej, pramenící pod Černou skálou. Vyhýbá se Janově hoře, nad vítkovickým hotelem Praha ústí do Jizerky a zajímavostí jeho strmého údolního svahu jsou členité fylitové skály.
Na východní polovině Krkonošského národního parku se s názvy ručej a strouha setkáme už poněkud vzácněji. K výjimkám patří Dlouhý neboli Svatopetrský důl, do kterého stékají z levé strany tři strouhy - Hluboká, Černá a Vysoká.
Nepochybně známější je však Čertova strouha v Čertově dolu pod Čertovým návrším a Čertovou strání. Pramení pod Stříbrným hřbetem (s nadmořskou výškou 1 490 m jde o pátou nejvyšší horu v Krkonoších) a ústí do Dolu Bílého Labe. Od boudy u Bílého Labe směřuje proti toku této prostorné rokle, místy zaplněné "kamennou řekou", trasa naučné stezky, upozorňující na více než sto let staré hrazenářské dílo - soustavu umělých přepážek, jejichž účelem je zamezení povodní při jarním tání a přívalových deštích.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.